Dve tváre lásky

The Mirror Has Two Faces se pro mě stal jednou z nejoblíbenějších romantických komedií a vlastně filmů vůbec. Už ani nevím, kolikrát jsem tuhle, z objektivního hlediska dosti průměrnou, komedii viděla, ale rozhodně nehodlám skončit. A když tak přemýšlím, proč je pro mě takovou srdcovkou, vlastně nevím, čím bych argumentovala. Jde o průměrnou komedii s nevýrazným humorem, a i když jsou zde moc dobří herci, příběh není extrémně dramatický, takže pro oscarové výkony zde stejně ani není místo (až na Lauren Bacall). A ano, je to předvídatelné až běda. Ale ke mně osobně pravděpodobně nejvíce promlouvá zvláště téma nízkého sebevědomí/nedostatečně přitažlivého zevnějšku, kterým hlavní hrdinka trpí a které je v příběhu postupně naťukáváno, takže možná zvláště proto si tenhle poklad našel cestu mezi stálice mojí televizní obrazovky. A mnohdy, když se cítím pod psa, mě tenhle film vždy dokáže nějak nakopnout. A na tom vlastně záleží nejvíc. Takže, objektivně 4, ale za mě 5 hvězd. (02.10.2022)

I když opominu fakt, že obě tváře Barbry Streisand jsou téměř totožné, stále jde o romantickou komedii, která neurazí - nenadchne. Osobně už Dvě tváře lásky znovu vidět nemusím, snad možná kvůli legendě Lauren Bacall a roztomilému Jeffovi. No... i když asi ne, postava Gregoryho mě vlastně dost štvala.... buď chemie mezi lidmi je nebo není, a ne že ji ze sebe po nějaké době soužití pracně vydoluju jen proto, že si "kámoška" změnila rovné vlasy na decentní vlnky a najednou je z toho vášeň hodná závěrečného duetu s Bryanem Adamsem. (17.08.2013)

Takové útrpné dvouhodinové čekání na Godota. Člověk si ze začátku říká, že karty jsou rozdány poměrně dobře a že by se tak mohly mezi sebou zajímavě promíchat, ale nakonec se z toho nic nestane a zápletka je prakticky nulová, protože celý film popisuje pouze období jednoho (sice ne obyčejného) vztahu a jednu jeho vážnou krizi. Nejspíš nic, co by neznala většina lidí, přestože role bývají v realitě v tomto častěji spíš obrácené. A filmy s jediným poselstvím, a to tím, že láska všechno přemůže, patří spíš do kategorie fantasy, stejně jako ten slaďoučký konec. (10.02.2018)

S každou reprízou tenhle film stoupá v mém žebříčku nejlepších romantických komedií.. Streisandová, tak jak ji moc nemusím, i Bridges jsou ve svých rolích excelentní, originální zápletka je plná nejen skvělých dialogů a hlášek, ale také drobných až nenápadných legrácek, a také takových filmových synapsí předávajích pocity a emoce, baví mě každá jedna z postav, včetně řady těch vedlejších, baví mě každá jedna scéna, zkrátka film, který nemá slabé místo.. pro kleopatru: v tomhle filmu přece vůbec nešlo motiv změny ošklivého kačátka v sexbombu... nehledě na to, že byla Rose mnohem sympatičtější ve své původní podobě než po proměně (která byla ostatně několika dialogy shozena i ve filmu samotném) a v tomto ohledu Gregoryho zklamání zcela chápu.. taky jsem chtěl zpátky tu původní Rose.. :-) (02.05.2007)

Film, ke kterému můžete mít spousty výhrad, ale stejně si ho vždycky rádi pustíte znovu, tedy alespoň já ano. I když je to v podstatě pohádka pro starší a pokročilé (za všechny pohádkové prvky filmu stačí zmínit jen romantickou a naprosto nečekanou :-) proměnu Barbry Streisand z ošklivého kačátka v krasavici, za kterou se ohlédnou všichni muži v čele s Piercem Bronsnanem, o Jeffovi Bridgesovi ani nemluvě), najdete v ní inteligentní dialogy, reálné postavy a hlavně sestavu herců, kteří mají obrovské charisma. Nesmrtelná Lauren Bacallová jako matka hlavní hrdinky Rose, tápající Jeff Bridges jako Rosin budoucí manžel a nakonec samotná Barbra Streisand, která nikdy opravdu krásná nebyla, a přesto dokázala ve filmu i v osobním životě uhnat chlapy, které jí ostatní ženy mohly jen závidět. Právě proto, že má velikánské osobní kouzlo, jež se z jejích filmů přenáší i na diváky. A Dvě tváře lásky nejsou v tomto směru vyjímkou. (05.07.2011)