Rozruch ve městě

Hezká komedie s pěkným příběhem, která sice nepůsobí tak bláznivě jako třeba Bringing up the Baby nebo Arsenic, ale rozhodně se člověk nudit nebude. Herci jsou vynikající. Cary Grant v poměrně netypické úloze. Jean Arthurová je neodolatelná. Kvůli ní bych se taky oholil :-))) ... sakra, já se vlastně holím normálně. Takže kvůli ní bych si nechal narůst plnovous a pak se oholil :-) (28.11.2010)

Nenápadná perla mezi hollywoodskými komediemi 40. let (a že jsem jich pěkných pár viděl) a zároveň jeden z nejlepších filmů Caryho Granta. Ten zde vystupuje mimochodem v úplně jiné poloze, než v roli potrhlého, roztržitého chlapíka s kulometnou vyřídilkou, která je pro něj typická. Ale to není hlavní důvod, proč je tenhle film tak zajímavý. Když dáme stranou opravdu vynikající scénář, je na The Talk of the Town zvláštní vztahové napětí mezi třemi hlavními protagonisty. Jean Arthur je tady výborná, ale překvapivě největší chemie funguje mezi Grantem a Colmanem - a to až do takové míry, že jsem uvažoval, jestli celá zápletka není chytrým coverem homosexuální romance. Přinejmenším by se dalo mluvit o tom, že story silně koketuje s principy polyamory. Což u mainstreamové hollywoodské produkce dané doby působí... nečekaně. (04.02.2019)

Zkrat(k)ovitě: Cary Grant je střevo! Má hlas jako řemen a k tomu neuvěřitelnou paletu mimických výrazů, což ho posunuje do abnormálního stavu (II. rytířský level). Cha! Má-li člověk slabost pro tenhle typ komedií s legračním postojem všech herců, bude nadšený. Já jsem od přírody mimo svou generaci, takže se nad černobílým filmem neofrňuju, leč vím, že pro někoho infantilní přehrávání (které je však nutné!), bude naprosto neúnosný. Částí radosti je fakt, že jsem senzačně ulevil mozku od přemítání o bytí a nebytí :) Ježíši, to jsem zase napsal blábol! (24.06.2010)

Občas si vás nějaký film omotá kolem prstu tak nenápadně, že i když se vám ze začátku nezamlouvá, na konci vás hřeje ten bezva filmový pocit uvnitř a vy nevíte, kdy přesně nastala ta změna. V mém případě to dokázal právě tenhle film. Úvodní rozestavení situace a představení postav mě nijak neuchvátilo a měl jsem dojem, že vím přesně, jakým směrem se bude celým děj dál ubírat. Dokonale jsem se zmýlil a už jen sledoval další a další bizarní dějový zvrat, další a další bizarní chování všech postav a nevědomky si to celé užíval. Jedna z dalších výborných klasických hollywoodských crazy komedií (ač to není tak zběsilé jako třeba Bringing Up Baby), která ve svých jednotlivých částech příliš smysl nedává, jen proto aby ve výsledném celku dávala smysl perfektní. 8/10 (30.01.2018)

Film o nečekaných spojenectvích, která vedou k úspěchu, si mě získal už úvodní, téměř bezeslovnou, sekvencí. V rychlé zkratce předvedla děj, který by jiný režisér mohl natáhnout klidně až za polovinu filmu. Tady, pomocí detailu, ostrého střihu i svícení, ví divák vše důležité, aniž by ho obtěžovalo zbytečné vysvětlování. Začátek téměř v hitchcockovském stylu. ____ Hitchcockovské bylo i téma: s humorem podaný příběh muže pronásledovaného oficiálními představiteli moci. Možná z dnešního pohledu naivně podaný střet mezi knižním výkladem "dokonalého" práva a toho, jak spravedlnost vykonávají ve svém životě nedokonalí lidé, má pořád sílu sice jednoduché, ale zásadní myšlenky. _______ I když s tím osobně souhlasím jen s velkými výhradami, tak prosazování práva násilím, dokonce i za pomocí zbraně, mělo v roce 1942 naprosto jasné opodstatnění a muselo v publiku rezonovat velkou silou. Zvlášť když v tomhle filmu bojuje o spravedlnost hollywoodská elita. Přestože se zdá příběh odtržený od válečných souvislosti, scéna se zfanatizovaným davem, který tupě podléhá nadiktované lži, protože je to lež pohodlná, lehce svalující vinu na obětního beránka - člověka už dříve ve městě neoblíbeného a provokujícího svou odlišností - tak přece velice povědomě připomíná, co se tou dobou dělo v Evropě. _____ Doslovná metafora o tom, že chceš-li někoho poznat, zkus chvíli chodit v jeho botách, sice polopatisticky, ale rozhodně ne hloupě, předvedla, jak snadno se ze všemi váženého člověka může stát vyvrhel. ______ Podle zvyklostí současného filmu by se dalo říct, že některé scény jsou legračně zahrané, zejména zobrazování násilí. Já to ale beru tak, že tehdejší filmová řeč si vystačila s náznakem a nemusela a ani nechtěla být doslovně brutální. ____ Cary Grant v roli muže obviněného ze žhářství a zabití se v jednom z prvních záběrů ukazuje v polostínu, a takovým zůstává po zbytek filmu. Je vinný nebo nevinný? Jeho postava je zahalená temnotou v mnoha ohledech, proto vystupuje víc do popředí soudce Ronald Colman. Strhává na sebe víc pozornosti, protože jeho postava prochází zajímavým a nenápadně něžně podaným vývojem, zatímco Grantova postava je stále stejná. KOUSEK DĚJE Proto jsem až do konce tak trochu doufala, že si dívka mezi dvěma muži vybere nakonec překvapivě. Pokud člověk zapomene na pravidla filmové kasy, tak je dívčino rozhodování opravdu napínavé. Ale ve chvíli, kdy si Colman oblékne talár soudce Nejvyššího soudu, je to scéna tak nápadně podobná svěcení nového kněze, že už pro pochyby nezbývá místo. On se oženil se spravedlností. V tomhle případě, vzhledem k hereckému výkonu Ronalda Colmana, i k tomu, jak byl napsaný jeho charakter, je to škoda. _____ Filmařsky výborné dílo, které humorem oslazuje poměrně těžké téma. /28. 8. 13./ (28.08.2013)