Slasti Otce vlasti

Je to historická freska, která sama sebe nebere tím nejvážnějším způsobem. Humorný nadhled, napětí dobrodružství i romantický půvab rozkoší působí většinou svým prvotním plánovaným určením. Tedy baví s aristokratickou lehkostí i s bujarou rozpustilostí. Osoba Karla IV. bývala vždy brána pozitivně ve spojitosti s českou historií, s ní se Češi mohou vlastenecky ztotožnit a nechat se unášet prchavou českou velikostí odváté již minulosti. A hudební doprovod je příhodný. Hlavní postavou je samozřejmě kralevic Karel (dobrý Jaromír Hanzlík) a jeho pozvolný a nesmazatelný vstup do historie. Krůčky v politice, na bojišti i v lásce. Se vzletnou vznešeností a neústupností ze své dědičné s přirozené pozice. Kdo by nezatoužil po všech těch možnostech, které se před ním stále otevírají s falešnou i vřelou náručí všeho možného. Důležitou postavou je Karlův otec Jan Lucemburský (skvělý Miloš Kopecký), který si tak rád nabírá plnou hrstí ze všech rozkoší světa. Otec a syn, nejbližší spojenci i věční sokové na výsluní slávy, bohatství a lásky. A také je zde Karlova sestřenice a první z řad manželek Blanka z Valois (šarmantní Daniela Kolářová), věrná opora budoucího evropského vladaře. Z dalších rolí: Karlův oddaný společník Bušek z Velhartic (Oldřich Velen), intrikánský našeptávač a vyslanec města Luccy Pistorius (Lubomír Kostelka), pokrytecky poslušný pán Luccy Beppo Rossi (Bohumil Bezouška), jeho žárlivý bratr Marsillio Rossi (Vladimír Menšík), Marsilliova k mocným mužům vřelá a otevřená žena Dina (vnadná Jana Kasanová), poživačný vladař Milána Azzo Visconti (zajímavý Josef Gruss), Karlova mocenská opora v Čechách biskup Jan z Dražic (Karel Beníško), či nejhouževnatější čeští odpůrci mladého Karla pán z Potštejna (Josef Elsner) a pán z Rabštejna (Jaroslav Cmíral). Na poli válečné slávy lze uspět i díky nevšední improvizaci. Touha po moci a bohatství jsou jedineční pomocníci při trvalé ostražitosti před přicházející lstí a úkladem. Nakonec jen náruč půvabné ženy je jednou z mála útěch a zasloužených odpočinků při každodenním napětí. A víno a hostiny, když adrenalinu hrdinství je všude kolem v nadbytku. (07.07.2016)

Nemám tomu až na pár míst v podstatě co vytknout, ale prostě mi to nějak nesedlo. Jaromír Hanzlík hraje skvěle, Daniele Kolářové to neskutečně sluší a Miloš Kopecký vystřihl Jana Lucemburského přesně tak, jak si ho všichni představujeme. Příběhu nechybí vtip ani napětí, ale asi jsem od toho čekal trošku něco jiného. Zajímavé komentáře: Šandík, MariusDee. (13.08.2012)

Film, který je v tv často reprízován a mne při každém shlédnutí potěší - hlavně jeho první cca polovina odehrávající se před příjezdem do Čech - Hanzlíkovi a Kolářové partnerství sluší téměř jako vždycky, Kopecký si svého Jana Lucemburského vysloveně užívá, muzika je výrazná a zajímavá - takovýhle filmů není nikdy dost (04.05.2019)

Příjemné nahlédnutí do historie z malinko jiného pohledu/nadhledu. Celkem mě překvapilo, že hlášky z tohoto snímku nezlidověly. Jsou totiž vynikající. Humor zde obstarával Jan Lucemburský a musím se přiznat, že jsem se smál skoro každé jeho větě. Bohužel zde zastával pouze minoritní roličku. Naopak mi příliš nesedl Jarda Hanzlík v roli 2. největší Karla v českých dějinách. Tím prvním je božský Kája, který se zde shodou okolností střihl krátký pěvecký výstup. Příjemný prostředek, kterak si osvěžit znalosti z naší historie nabyté na základní škole. Malinko mě mrzí, že snímek nepůsobí dojmem 14. století, nýbrž dojmem doby vzniku. Lze to spatřit zejména v interakci postav. Netvrdím, že je to zle. Na diváky tak působí mnohem přirozeněji, než by tomu bylo jinak. Nicméně mi to malinko překáželo. Lepší tři! Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel kulyk. (23.02.2017)

Z doby před cirka 20 lety, kdy jsem film viděl naposledy, jsem si pamatoval, že jde o pěknou komedii ve středověkých kulisách. Nyní jsem byl konfrontován s realitou a musím konstatovat, že na snímku se zub času podepsal skutečně výrazně. Kladem je jednoznačně přítomnost Kopeckého v roli krále Jana. Kopecký té postavě propůjčil fanfarónství hodné velké postavy legendárního válečníka, rytíře a dobrodruha své éry. Pozitivní je i to, že se zde poprvé sešla dvojice Hanzlík+Kolářová, mezi níž se vytvořila bezvadně fungující vztahová chemie. V 70. a 80. letech si vzájemnou spolupráci zopakovali v mnoha dalších snímcích a televizních inscenacích. Pak už mi ke chvále zbývá jen pár dobrých, ale pohříchu skutečně nemnohých vtípků, které jsou ostatně zopakovány v některých uživatelských komentářích. Mezi nimi je ale dost hlušiny. Steklého režie je diplomaticky řečeno mdlá, vážně to nebylo žádné režisérské eso a na svém kontě má spoustu průměrných dobových snímků. Film má líné tempo, filmové písničky působí vyloženě jako vycpávky, některé vedlejší role jsou obsazené šťastně a zahrané odbytě. Na řadě scén je znát omezený rozpočet, s jakým musel filmový štáb pracovat. Ve srovnání s žánrovou špičkou v žádném případě Slasti otce vlasti neobstojí, zkuste si je porovnat např. s Manželi z roku 2 a poznáte obrovský kvalitativní rozdíl. Neobstojí ale ani s podobnými kousky domácí výroby, jako je Noc na Karlštejně. Ta baví mnohem líp a taky se k ní televize vrací o poznání častěji. Konečně v rámci tzv. historických komedií historickou hodnověrnost neřeším, ale při některých replikách filmových hrdinů mě to dost tahalo za uši a musím konstatovat, že Procházka si tedy vybral slabší moment své tvorby. Celkový dojem: 45 %. (14.01.2013)