Vrať se do hrobu!

Asi nejzdařilejší film Milana Šteindlera, i když to žádná sláva není. Nikdy jsem mu nepřišel na chuť a samotný výkon Šteindlera mě taky nikdy nenadchl. Já mám celkově problém se scénáři Haliny Pawlowské, ty její výplody jsou mi proti srsti. Vrať se do hrobu se pro hodně lidí stal předrevolučním kultem, pro mě však pouze průměrnou odrhovačkou. I tak dám za tři, protože další práce Pawlowské a Šteindlera už nemusím vůbec. (01.01.2021)

Pane Šteindler, to se vám ale povedlo, tohleto...Všichni jsme to viděli n x ale stejně mě to zaujalo, pobavilo. Všimněte si detailů typu :Vždyť on nic neudělal, jenom opakoval...a stejně ho zavřeli. Dušek! Opět nebo poprvé funkcionář-jako kdyby se připravoval na Pelíšky už v r. 89. Vietnamci budující naše strojírenství. Vy jste se nevyhranil soudruhu! Zasadní otázka výzkumu. Povznáší člověka fyzická práce nebo se z ní blbne? Uzavřel bych to tak, že více než polovina z nás ještě zodpovědný přístup k životu hledá... a nenaléza! (26.02.2008)

"Víš, co se mi na tobě nelíbí? Ty se pořád tváříš, jako bys měl nějaký názor, ale my přitom nevíme jaký." Já tedy nevypadám jako vekslák, ani jako depešák a snad ani jako somrák, ale v době premiéry tohoto snímku jsem měl poměrně čerstvě po maturitě a prostě jsem Víťu neustál smíchy. Začalo to intelektualizací fyzický práce, pokračovalo bádáním nad věkem novýho studenta, osoleným kafem a pak přišly na řadu ty dvě kružnice. Ano kružnice, z nichž jedný kouká z kapsy bagr. Já to zkrátka nedávám do dneška a pokud někoho zajímá, co dělám ve svým volným čase, tak в свободное время я гуляю в парке. Co bych taky dělal jinýho. (17.08.2017)

Tohle pro mě bylo dost velké zklamání. Já se nijak extra nesmál a ještě bych dokázal pochopit dobře vypadajícího třicátníka hrajícího si na puberťáka, ale Šteindler vypadal tak na 40 a to mi hrozně vadilo, navíc se do něho zamilovala nejhezčí holka a to i přesto, že jeho postava byla taková nijaká. Možná bych to měl brát s nadsázkou, ale nějak to na mě nefungovalo. Našlo se pár věcí, co mě bavily, např. Pawlowská, ale jinak naprosto průměrný film. (26.11.2018)

A 1000X omletá fráze, že člověk je tak starý, jak se cítí.. Ráno jsem při cestě do práce stařec. Když je volno a venku hezky, tak jsem puberták. Děkuji, že žiju tady a ženský nemusí chodit zahalený. Když píšu a vymýšlím si tak jsem dítě. Po tréninku ve fitku se cítím lehce, jako mladík. Jsem všechno jen né dospělý. To chce po mě okolí abych se choval "vážně a dospěle" a řešil každodenní stejný sračky, vždyť času na hraní jsem měl dost... Ale já si chci hrát dál.. Nebaví mě se tvářit důležitě a rozumně. Film Vrat se do hrobu to vystihuje dost přesně, smetí ven děti do školky a drtivá síla stereotypu. Udělala jsi něco jen tak? Třeba vylezla na strom? .. V 20. dobrej nápad, ve 30. už se cítíme pohoršeni a není to vhodné, ach ano o nikoli vhodné.. Já seru na to, že to není cool a klidně na ten strom, když nebude moc vysokej vylezu a nemusím být hned nalitej..Protože chci a hned se budu cítit, jako uličník. Dospělost a vážnost si schovám až mi nic jinýho nezbyde... (18.09.2017)