Go Back to Your Grave!
Réžia:
Milan ŠteindlerKamera:
Miroslav ČvorsjukHudba:
Miloslav HalíkHrajú:
Milan Šteindler, Dana Batulková, Klára Pollertová-Trojanová, Kryštof Koláček, Matěj Peprník, Zdeněk Marek, Monika Šeligová, Jakub Čistecký, Jan Trávníček (viac)Obsahy(1)
Víťa Jakoubek už překročil třicítku, pracuje jako špatně placený sociolog a žije jako spořádaný manžel a každodenními povinnostmi unavený otec dvou dětí. V sociologickém ústavu se podílí na výzkumu postojů středoškolské mládeže. Aby cílovou skupinu lépe pochopil, vydává se za studenta a denně usedá do gymnaziálních lavic. Náhle jako by se vrátil zpátky v čase, cítí se opět mladý a bezstarostný, vidí před sebou spoustu příslibů. Skutečný život se ale ošálit nedá a brzy se přihlásí o svá práva a povinosti... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (358)
"Aber Jakoubek nicht so schnell, bleiben Sie stehen!" Šteindlerovi se povedla "gymplácká" komedie, která je od začátku do konce fakt vtipná a svěží, a přitom absurdně realistická; stejně jako "netradiční metoda" jeho průzkumu :-) Skvělé jsou i postavy v Sociologickém ústavu - výborný Jiří Vala jako ředitel nebo otec a syn v šedých svetrech, či spolužačka - intelektuálka Eva Holubová... ()
Tak to asi nerozdejchám, až přijdu za nějakou hezkou mladou holkou s cílem navrhnout jí inspekci mé postele a ona mě řekne, vrať se do hrobu ! V tu chvíli utržím asi největší KO mého života. Naštěstí jsem kluk šikovná a už mám plán jak i v padesáti oslním každou mladou holku. Do ucha píchnu kříž /pro balení křesťanek /, do nosu půlměsíc / pro balení muslimek / na hlavu si nastříkám barvy v podobě národní vlajky / pro balení nacionalistek /, na krk dám velkej pozlacenej řetěz / pro balení hip hoperek /, na tričko I´m rebel / abych zdůraznil svou odlišnost od konzumní společnosti /, na břicho si nechám vytetovat mapu Vietnamu / pro balení ženské části naši "skorovětšiny" v České republice /, záda nechám volný /pro balení výtvarně nadaných děvčat /, na záda si dám batoh / pro balení cestovatelek /, na nohy si navléknu sukni / pro balení lesbiček /, na jednu nohu si obléknu sportovní botu /pro balení holek sportovkyň /, na druhou nohu si obléknu Martenku / pro balení anarchistek /, na obličej si nasadím menší hranaté brýle a nasadím výraz světáckého všeznalce / pro balení intelektuálek / a kolem pasu si vystavím nejnovější typy mobilů všech značek / pro balení materialisticky založených holek /. Ještě jsem přemýšlel jak oslnit romky, ale to je o držku, náhodou bych jim to v posteli špatně udělal a ještě bych byl obviněn z rasismu a diskriminace, tak radši nic. No holky a která si mě, věčného mladíka po tomhle komentáři troufne poslat do hrobu ? ()
Milan Šteindler je sice výtečným (ne)hercem divadla Sklep, ovšem režisérem je velmi průměrným až mizerným. Sklepácky ujetý humor se ve filmu "Vrať se do Hrobu" podivně mísí se snahou o jakousi "výpověď" o "současné mládeži" a o "obecných poměrech". Stačí porovnat s Vorlovým Kouřem, aby bylo jasné, jak rozdílné přístupy představuje zdánlivě shodné nebo velmi podobné východisko. Šteindler víceméně rezignoval na ujetost a nadsázku Sklepa, ale přitom nedokáže nabídnou ani civilnost, ani autenticitu, ani slušné herectví. To, co by mohlo za normálních okolností bavit je tu spíše rozpačité a podivně nucené, to co by mohlo být výpovědí, je přitažené za vlasy. Ani ryba ani rak, nýbrž nevydařený kočkopes. Samozřejmě zde najdeme řadu vydařených gagů a taky množství dobře odpozorovaných scén, ale jako celek to zoufale nedrží pohromadě. Možná, kdyby herce Šteindlera režisér Šteindler asi tak třikrát denně sepsul na tři doby za to, že svůj text odříkává jako žáček 1A u tabule básničku, a kdyby režisér Šteindler občas na herce Šteidlera zařval "stop! tohle je naprosto strašný! znova!", byl by to vcelku podařený film, ale není, neb brýle se bez brýlí špatně hledají a Šteindler si jako herec-režisér nevidí ani na špičku nosu... Samozřejmě by nebylo od věci, kdyby se role sociologa ujal někdo, kdo ve svých třiceti tak trochu vypadá na dvacet a ne na čtyřicet. Jistě by rapidně ubylo trapných scén. Uznávám přitom, že ta trapnost má určité zvláštní kouzlo, ale opravdu to stačí? ... Celkový dojem: 65% ()
Milan Šteindler opravdu podařeně zapadne do třídy gymnázia, navíc ho krása jedné studentky oblbne tak, že skoro zapomene na manželku a děti. Fajn komedie, která mě častokrát rozesmála, můžu doporučit skoro každému. Po dalším shlédnutí jsem zde našel pár věcí, které se mi až tak nelíbily, musím tedy * ubrat, to ale nemění nic na to, že stále jde o prima podívanou. ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (41)
- Ve scéně s kufříkem v továrně je chyba. V továrně jsou stroje nastaveny na tloušťku ltd desek (lamino-třískových desek) a kufřík by strojem nemohl projet. I kdyby, tak je tam vedlejší, stejně velká místnost – hala (balírna), kde se vše balí do papíru a následně projede strojem, kde se na výrobek nabalí fólie a projede to pecí, kde se zataví. Rovnou z pece vede cesta výrobku po pásu dolů, o patro níže, do haly, kde je expedice. Tam už se vše lifruje do kamiónů. Takže i kufřík by Jakoubkovi (Milan Šteindler) musel přinést někdo ze spodního patra a tudíž někdo jiný, než Vietnamec jako ve filmu. Ten by ho mohl přinést jen vyvrtaný, ale nezabalený... (sator)
- Škola, kde se film natáčí, je ve skutečnosti společná budova Gymnázia Na Vítězné pláni a Střední knihovnické školy na Praze 4. (Frontie)
- Otázka z ruštiny u maturity: „Što vy dělájeťe v svabodnoje vremja?“ znamená: „Co děláte ve volném čase? Málková (Klára Pollertová) odpovídá větou: „Ja guljaju v parke,“ tedy: „Procházím se v parku.“ (sator)
Film Vrať se do hrobu! byl vskutku povedeným debutem Milana Šteindlera. Naplno zde odhalil svůj potenciál. Ukázal, že má co říci a nalezl k tomu i potřebnou odvahu a zarputilost. A forma sdělení je sarkastická, v podobném duchu jeho sklepácké vyzývavosti a záměrného podněcování absurdity všedního dne. Nejsou to pouhé skeče, ale celý film a nenucená souvislost občas zaškobrtne. Naštěstí nikdy natolik, aby si člověk rázem přestal naplno vychutnával vědomou cynickou dekadentnost a bizarnost, která dodává každé myšlence hlubší rozměr. Film je svým druhem generační výpovědí věčného odporu dospívající mládeže. Hlubší idea se zabývá smysluplností života jednotlivce a krizí, která je důsledkem všednosti a zbytečnosti obyčejného života v područí všeobecné společenské a rodinné zodpovědnosti a poslušnosti. Film je vynalézavý a důrazný ve své expresivní formě výpovědi, svým neposedným nadšením strhne a královsky pobaví, když dotahuje vzestupy i pády až do úplného konce vyniknutí pointy. Hlavní postavou příběhu je sociolog Víťa Jakoubek (velmi dobrý režisér filmu Milan Šteindler), který naprosto a zcela propadá své skryté identitě a profesní roli natolik, že jí sám uvěří a vdechne tvrdohlavost životu vlastního zoufalého vzepětí ze strastiplné skutečnosti všedního dne. Ideály z mladického očekávání v transformované podobě nespokojenosti převrací život nejen svému aktérovi a jeho rodině. Hledání smyslu života, dosud zamčené ve staré truhlici, přebírá vládu, obrací kapsy na ruby, omamnou vůní přináší bezprostřední okamžiky zážitků a nadějí a nechává uniknout od ubíjející a jednotvárné zodpovědnosti dospělého člověka se závazky. Hlavní ženskou postavou je Víťova manželka Jana (dobrá Dana Batulková), která nechápavě a odmítavě přihlíží z jejího pohledu nepříčetnému chování svého chotě. Druhou hlavní ženskou postavou je Eva Málková (zajímavá Klára Pollertová-Trojanová s hlasem Magdy Hamoové), gymnazistka maturitního ročníku, Víťův životabudič i důvod konečného stádia pádu zodpovědnosti jedince. Z dalších rolí: energičtí a zmatení synové Jakoubků Jakub (příjemný Kryštof Koláček) a Matěj (Matěj Peprník), bouřlivý student Ivan Holaka alias Holda (pozoruhodný Zdeněk Marek), další z výraznějších žáků gymnázia a tlustý zrzek Polívka (Aleš Machalíček), alibistický ředitel sociologického ústavu dr. Brousek (příjemný Jiří Vala), osamělá ředitelka gymnázia (dobrá Věra Vlčková), angažovaný a pokrytecký Víťův kolega a funkcionář Horálek (velmi dobrý Jaroslav Dušek), shovívavý třídní profesor Holub (příjemný Jan Gross), Víťova jízlivá tchyně (zajímavá Svatava Hubeňáková), nespokojená profesorka matematiky Tomanová (příjemná Eva Tauchenová), vnadná gymnaziální spolužákyně Pachnerová (sympatická Monika Šeligová), dobývaná sekretářka a Víťova kolegyně z práce Jarmilka (příjemná Yvetta Blanarovičová), bezstarostná Víťova sousedka Kolovecká (zajímavá Věra Laňková), nejvytrvalejší bývalá Víťova spolužákyně (příjemná Eva Holubová), cynický hostinský Jarda (Vlastimil Zavřel), pečlivá profesorka němčiny Trojanová (Lenka Vychodilová), či uklízečka s širokým pozadím (Halina Pawlowská). Film obsahuje všechny podstatné atributy k nadčasovému zábavnému snímku. Je výstižný a duchaplný ve formulacích, je úchvatný v cynismu a absurditách, je zapamatovatelný díky hereckým výkonům, hláškám a rozdováděné atmosféře. Co více si divák od režijní prvotiny může přát? () (menej) (viac)