Réžia:
Karel SmyczekScenár:
Milan LežákKamera:
Jiří MacákHudba:
Emil ViklickýHrajú:
Vladimír Javorský, Yvetta Kornová, Petr Čepek, Michal Suchánek, Jiří Langmajer, Lubomír Kostelka, Evald Schorm, Pavlína Mourková, Markéta Fišerová (viac)Obsahy(1)
Bezstarostný konzervatorista (Vladimír Javorský) si přes prázdniny přivydělává jako pošťák. Během roznášek dopisů a časopisů flirtuje s dívkami a seznámí se s rozháraným malířem (Petr Čepek). Po náhodném milostném zážitku s Evou (Yvetta Kornová), jež se stará o děti na blízkém táboře, se vrací do Prahy a pokračuje ve studiích. Jednoho dne mu ale Evina kamarádka oznámí, že jeho letní známost s ním čeká dítě. Zdeněk se musí rozhodnout, zda přijme otcovskou roli. Po porodu se navíc dozví, že dítě není jeho... Režisér Karel Smyczek sleduje v jednom ze svých nejlepších filmů klikaté cesty seberealizace a zodpovědnosti. V příběhu rámovaném hudbou Emila Viklického mají zásadní funkci obrazy a muzikantská vystoupení. V úloze koketní servírky se objevila Ebenova manželka Markéta Fišerová. Zdeňkova velkodušného profesora ztělesnil Evald Schorm. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (110)
Vladimír Javorský a Yvetta Kornová, jak byli přirození. Úsměvný film, pokud je nějaký film přesnou kopií doby tak je to tento film. Místo internetu psaníčka, pošt´ák, který obštástnúje vdané paničky, v té době, když přišel študent do hospody tak na něj štamgasti udělali hušššš a valil do pryč. Dnes je to naopak, takový čtyřicátník už je v hospodě starý chlap. ()
"Vždyť ani nejsi jeho táta... Jo poněvadž jsem jeho máma". Tenhle film má za mě dvě hlavní velké devizi. Jednak je to Vladimír Javorsky v hlavní roli, který je naprosto přirozenej a to ať už ze začátku v roli bezstarostneho konzervatoristy, tak i později v roli taty&mámy v jedné osobě. Tou druhou základní devizou je úžasne hravá hudba Emila Viklickeho. Jeho hudba je zde tim, co tento poměrně silný lidský příběh krásné dotváří. K tomu, abych mohl filmu dát plný počet mi asi něco chybí či přebývá, i když nějak nedokážu říct přesně co. Ale jinak je to vážně slušně povedeny snímek. ()
Jak může být někdo v životě tak naivní. Může? Vladimír Javorský to zahrál výborně, až mi z něj bylo k pláči. Měl smůlu velkou jako kolo od vozu a k tomu povahu "muchy, sežerte si mě", ale nakonec se postavil k problému jako chlap, který umí čelit problémům. Klobouk dolů před takovými lidmi a takovým filmem. ()
Vladimír Javorský byl holt talent už od mladých let. Svou postavu bujarého mladíka a její přerod v zodpovědného otce utáhl bez mrknutí oka. Scénář není nijak nápaditý, měl jsem celou dobu pocit, že jsem to někde jinde už viděl, ale jako celek je to fajn film. I když mne nikdy tyhle typy filmů nepřitahovaly a znovu si to už asi nepustím, 80% dávám v klidu. ()
Vladimír Javorský si mne tímto filmem získal. A po celá léta spokojeně pozoruji, kterak se jeho herecká dráha a výjmečný talent vyvíjejí. Krajinu s nábytkem jsem viděla po dlouhých letech a opět mě dostala! Silný příběh o studentovi v těžké životní situaci. Drsný, lidský, dojemný. Dle mého názoru nejlepší film režiséra Smyczeka. ()
Galéria (12)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Zdeněk Dukát
Zaujímavosti (9)
- Hana Zagorová zpívá v televizi píseň „Kamarád“. (Duoscop)
- Vladimír Javorský (Zdeněk) se učil hrát klasické klavírní party u dirigenta a hudebního pedagoga Leoše Svárovského. Jazzové skladby ho učil Vojtěch Eckert – jazzový klavírista a pedagog. (sator)
- Marek Tomažič byl nadabován režisérem Karlem Smyczekem. (sator)
Reklama