Réžia:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Zdeněk Svěrák, Valerie Kaplanová, Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Marie Drahokoupilová, Vladimír Svitáček, Jaroslav Vozáb, Petr Kostka, Míla Myslíková (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Predstaviteľ rýdzo českej mystifikácie - Jára Cimrman sa vo filme predstavuje ako slávna postava geniálneho všeumelca. Žiari vo svojej originalite a nezameniteľnej podobe ako vychovávateľ detí arcivojvodu Ferdinanda, ale úspechy slávi tiež ako geniálny, ale smoliarsky vynálezca. Historické zasadenie Cimermanových osudov dáva vyniknúť i niektorým nadčasovým rysom českej národnej histórie rozprávanej s ironickým a zhovievavým humorom. (RTVS)
(viac)Recenzie (561)
"Co to tvoříte?" "Ále,hru.Dvě sestry." "To je málo,Antone Pavloviči..." Už to nemá zdaleka takové kouzlo,jaké to muselo mít před lety,ovšem pořád je zde taková kadence kultovních scén a hlášek,že by se mi z duše příčilo dát průměrné hodnocení.Petr Čepek jako František Ferdinand je pak vskutku nezapomenutelnou figurkou! 75 % ()
Já bych tomu Járovi strašně rád dal pět hvězd, už jako cenu útěchy za to, že furt byl všude pozdě... :-) Ale nemůžu. Ten film má bohužel dost much(šek), ale takových, které jsou pro mě u potenciálně >vynikajícího< filmu těžko akceptovatelné (například moderní sloupy elektrického vedení v záběru při jízdě na Konopiště léta páně 1909). Mám rád tyhle >dadapata< hrátky s legendárním géniem, nakonec i ty hry D.J.C., ale tenhle film víc jak čtyři hvězdičky nezaslouží. Škoda, protože je to nadprůměrná, námětem i v dialozích skvěle vypointovaná komedie (s lehce >národně-satirickým< náhledem ;o), kterou zkrátka v detailech kazí ta typická česká ledabylost... ()
Cimrmanovská poetika od počátku přináší do českého prostředí závan nového. Vedle Suchého a Šlitrova Semaforu je zřejmě nejvýznamnějším tvůrčím projevem vlny obnovy malých divadel v šedesátých letech. Navazuje tam, kde se kdysi pohybovala Červená sedma, Revoluční scéna nebo kabaretu věnovaná významná část tvorby Jaroslava Haška. Zapomínat by se nemělo ani na Osvobozené. Umění mystifikace, schopnost konstruktivní travestie, nenárodovecká národovost (nedejme se mýlit, Svěrák je v hloubi svého rozverně něžného srdce horoucím vlastencem moderního typu - viz OBECNOU ŠKOLU), dokonalá perzifláž exaktně vědeckého přístupu, která pobaví všechny včetně vědců samých, osobité pojetí průvodcovského výkladu - a v něm opět dokonale zvládnutá "demokratičnost" diskusí někdejších veřejných schůzí a diskusí komunistické éry - to všechno povznáší ducha a do rozchechtání žene náhle jaré srdce. Jemnost provedení, autentičnost v kresbě prorostředí, perfektní pseudointelektuálno osmdesátých let jsou stejně adekvátní charakteristikou formy jako předtím poetiky. Nadčasovosti není nikdy dost; zde se nám podává plnými dlaněmi. Co bychom si mohli přát víc? ()
Ano, ve filmu je spousta skvělých fórů, které stojí za to sledovat vícekrát. Problém je asi v tom, že film nedrží pohromadě. Že je to (přes veškerou snahu) každý pes jiná ves. Jediným dějovým poutem je postava hlavního hrdiny, který však jakožto fiktivní postava tyto jednotliviny není sto udržet pohromadě. Navíc jsou některé dějové linky poněkud nadbytečné, například onen rádoby komický znalec Dvořákova díla, který celou dobu nic nechápe je myslím zcela zbytečný a možná i trapný... Závěr: začátek 100%, od Konopiště dál tak 60%. PS: Ten oficiální text distributora, to je vážně skvost ;o) ()
Humor pánů Smoljaka a Svěrák je opravdu geniální a veškeré jejich aktivity okolo zneuznaného génia Járy Cimrmana by si zasloužily nějaké významné ocenění. Už jen proto, že cimrmanovský humor bavil a stále ještě baví už několikátou generaci a rozhodně se nedá říct, že by jeho popularita nějak skomírala. I tento film jasně dokazuje mimořádnou inteligenci obou zmíněných pánů a všichni fandové zmíněného humoru se jistě při sledování osudů slavného génia skvěle bavili. ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (36)
- Cimrman (Zdeněk Svěrák) si u návštěvy císaře Františka Josefa I. kladl zbytečnou podmínku: „PS: Naučím se česky.“ Císař totiž česky uměl velmi dobře. Češtinu ovládal i František Ferdinand D'Este (Petr Čepek), ačkoliv už o poznání hůř. (Landauer)
- Z dobové recenze, otištěné 21. 10. 1983 v Brněnském večerníku: "Celek, připomínající v jednotlivostech sice lepší časy Divadla Járy Cimrmana, zároveň však chtě nechtě zrazující příliš mnoho ze slavné legendy. Leda bychom měli Cimrmana začít považovat za filmem pohřbeného." (NIRO)
- V době, kdy žije následník trůnu František Ferdinand d'Este, se mše svatá v římskokatolické církvi odehrává tak, že kněz stojí většinu času kněz zády k věřícím, čelem k oltáři a bohosloveckým jazykem je latina. Výjimku měly jen chorvatské a české diecéze kvůli staroslověnštině pro částečné či úplné užívání. Mše pro následníka by byla konána určitě v latině. (Teimei)
Reklama