Jára Cimrman ležící, spící

Cimrmanovský projekt je ojedinelým počinom, ktorý nemá obdobu v širokom okolí. Som fanúšikom tohto druhu humoru, o čom svedčí kniha v knižnici, zbierka LP, zhliadnuté filmy a televízne záznamy ich hier. Nepodarilo sa mi vidieť predstavenie v Divadle Járy Cimrmana. Jára Cimrman, ležící, spící nie je záznamom žiadnej z hier, ani ich extraktom. Je rekonštrukciou Cimrmanovej virtuálnej existencie, ale scenár mal minimálne lepivé vlastnosti a tak som mal niekedy dojem, že sledujem variant Kameňáku. Na film sa dobre pozerá, je obsadený dobrými hercami a naplnený množstvom výborných hlášok. Hluché miesta sa objavia až pri opakovanej projekcii. Napriek nim je možné konštatovať, že Smoljak so Svěrákom sa obťažnej úlohy zhostili so cťou a pripravili divákom skvelý zážitok. (31.01.2011)

"Tyrš, ten říká: Přeskoč, přelez, ale nepodlézej. Já říkám: můžeš i podlézt, ale pak se zase narovnej." Hus, Komenský, Smetana, Cimrman a možná i Nývlt. To pořadí českých velikánů samozřejmě není správně, ale dejme šanci vyniknout i těm, kteří nikdy nevynalezli dynamit, telefon, pojistku, kinematograf či dvojdílné plavky. Pro mne je tohle základní dokument o životě geniálního, leč nekorunovaného Největšího Čecha, který nemůže v srdcích našeho národa nikdy zemřít, přestože o jeho narození panují jisté neopodstatněné pochybnosti. (26.06.2011)

Cimrmanovská poetika od počátku přináší do českého prostředí závan nového. Vedle Suchého a Šlitrova Semaforu je zřejmě nejvýznamnějším tvůrčím projevem vlny obnovy malých divadel v šedesátých letech. Navazuje tam, kde se kdysi pohybovala Červená sedma, Revoluční scéna nebo kabaretu věnovaná významná část tvorby Jaroslava Haška. Zapomínat by se nemělo ani na Osvobozené. Umění mystifikace, schopnost konstruktivní travestie, nenárodovecká národovost (nedejme se mýlit, Svěrák je v hloubi svého rozverně něžného srdce horoucím vlastencem moderního typu - viz OBECNOU ŠKOLU), dokonalá perzifláž exaktně vědeckého přístupu, která pobaví všechny včetně vědců samých, osobité pojetí průvodcovského výkladu - a v něm opět dokonale zvládnutá "demokratičnost" diskusí někdejších veřejných schůzí a diskusí komunistické éry - to všechno povznáší ducha a do rozchechtání žene náhle jaré srdce. Jemnost provedení, autentičnost v kresbě prorostředí, perfektní pseudointelektuálno osmdesátých let jsou stejně adekvátní charakteristikou formy jako předtím poetiky. Nadčasovosti není nikdy dost; zde se nám podává plnými dlaněmi. Co bychom si mohli přát víc? (28.02.2008)

Miestami to bolo ozaj vtipné, no človek po čase už vedel predvídať. Bolo to postavené na jednom nápade, ktorý vlastne nebol nejak rozvitý a ostatné dejové momenty zaostávali. Táto česká legenda, predchodca Chucha Norrisa, ktorého predbehol, je zosobnenie absurdity všeznalectva a ľudských merítok úspechu. Taký ten náš tunajší Cimrman je zas Radek99, u neho tiež človek nevie, či sa má smiať alebo obdivovať. (10.02.2014)

zřejmě nadmíru vysoká očekávání či zhýčkanost povedenějšími cimrmanovými počiny řadí v mých očích tento snímek do lehce nadprůměrných komedií a spíše podprůměrných her DJC... a ty králíky vám pánové neodpustím, i když je to asi vše, co s tím můžu dělat... za několik nesmrtelných hlášek, sympatický děj, slušné obsazení a tradiční cimrmanovskou absurditu dávám 70%. (20.05.2011)