Nebe a dudy

Docela naivní snímek o proměně jednoho zlého továrníka na hodného a starostlivého dědečka (potažmo strýčka). Natočeno je to s prvorepublikovou bravurou, která je typická pro většinu tehdejších snímků. Herecky zde excelují Jindřich Plachta a Jaroslav Marvan. Hlavně díky nim a jejich interakcím hodnotím snímek tak vysoko. 80% (15.11.2014)

Továrna na sny existovala evidentně i u nás. Obyčejní lidé v kině u nás taky potřebovali zapomenout na strasti všedního dne a věřit v lepší budoucnost. Vladimír Slavínský byl v oboru romantiky mistr a tady nám předkládá příběh o zlém boháči Bartošovi, který se vlivem úrazu polepší, pochopí, že život ve shodě s lidmi ho učiní mnohem bohatším a šťastnějším. Sice naivní, ale velmi příjemná komedie. Plachta výborný a dvojčata jsou třešnička na dortu ...90% (10.07.2011)

Bravurně natočená lidová veselohra s opravdu lidským a působivým výkonem Jindřicha Plachty, coby jako skalákem Fáberou. Velmi se mi líbili i malí harmonikáři Jirka a Lumír Blahníkovi a jimi zpívaná písnička "Nám je to jedno" se tenkrát stala velmi populární. Průmyslový magnát Bartoš (Jaroslav Marvan), který nakonec svolil k svatbě svého synovce, a jediného dědice (Raoul Schránil) s chuďasovou dcerou Anči (Jana Romanová), stále stejný mrzoutský a téměř s ničím nespokojený Jaroslav Marvan.. Tak jak ho lidi měli a mají stále rádi. Dnešní rádoby velkokapitalisté nejsou určitě o nic moc lepší než on. A to teprve filmu dodává filmu právě teprve ten správný náboj! Scény s míčem, nebo s počmáranými kozami, kdy naopak dobrák Fábera má oběma klukům klukům dát pětadvacet na zadek jsou nezapomnutelné. To se musí prostě vidět.. Plachta byl opravdu zvláštní a vyjímečný herec, člověku by se chtělo říct že skoro nehraje! Ale opak je pravdou. Vypadá, jako by se ostýchal, jako by nevěděl, kam se se svými dlouhýma rukama, i jeho pohled se uhýbá očím, na něho upřeným. Vypadá, jako by nic neuměl, nic nechtěl podat a přece- inu, je to film, který dokáže dojmout a rozveselit a který člověka naplní takovou vírou v dobré lidské srdce, zkrátka: který okouzlí jako pohádka, točící se kolem něho. On dal tomuto filmu tu neodolatelnou atmosféru (kterou mi tak obdivujeme), jímavé lidskosti a on vytvořil tak úžasně slohovou postavu obyčejného člověka z lidu, lamače (ne toho dívčích srdcí) kamene, s jeho jímavou prostostí, nemotorností, s jeho naprostým nezájmem o herecké efekty. Řekl bych že snad úplně poprvé v českém filmu (když opomenu filmy Druhá směna a Pro kamaráda oba z roku 40') tu byl celkem věrně, poutavě a především neskonale dojímavě zachycen jistý zajímavý druh českého dělníka. No co bych dodal nakonec snad jen Plachtovým závěrečným monologem. Kdy na posteli těžce raněný a zafačovaný odpovídá Marvanovi na jeho otázku, která zní.."Proč nebudeš tančit na veselce Anči s Oldřichem ?" A on mu odpovídá.. "že nebude, a že on sám to musí vědět nejlíp, protože tančit vůbec nedovede !" (24.12.2006)

Výborný návod jak napravit starého morouse a nelidu továrníka Bartoše (Jaroslav Marvan). Bartoš se při procházce zraní. Pomůže mu skalák Fábera (Jindřich Plachta). Bartoš si nic nepamatuje a neví, že je neoblíbeným továrníkem. Dokonale se sžije s rodinou skaláka. Ti ho přijmou za svého. Celý příběh se ještě více zamotá, ale všechno skončí dobře. (01.01.2009)

Já moc nežeru staré filmy, ale jednoduchý koncept "Nebe a dudy" na mě kupodivu zabírá - navzdory naivitě, přehrávání, protivné hudbě, předvídatelnosti a černobílosti. Sice mě přemáhá cynický úšklebek nad dobrým, chudým pracujícím člověkem vs. bohatým, zlým kapitalistou, který je napraven laskavým přístupem a poctivou prací, přesto mě tenhle film svým roztomilým způsobem baví. 75% (31.05.2010)