Reklama

Reklama

Divoké včely

(festivalový názov)
  • Česko Divoké včely (viac)
TV spot

Obsahy(1)

Celovečerní debut Bohdana Slámy Divoké včely je už druhým autorovým titulem v české distribuci. Společnost CinemArt totiž uváděla v kinech i jeho absolventský středometrážní snímek Akáty bílé. Slámova hořká komedie je výjimečná tím, že poprvé od roku 1989 přivádí na plátno vesnické hrdiny a zasazuje je do autentického vesnického prostředí. Tématem vzdáleně připomíná Feničův Džusový román (1984) a způsobem zpracování nezapře inspiraci formanovskými filmy šedesátých let a poetikou Saši Gedeona... Osmnáctiletý Kája bydlí ve vesnici kdesi na severní Moravě s otcem-filozofem a s energickou babičkou. Pracuje se ženskými v lese a tajně zbožňuje svou vrstevnici, prodavačku v místním krámku Božku. Ta však chodí s frajírkem Laďou. Když do vesnice přijede z Prahy Kájův starší bratr Péťa, který se živí jako cesťák, začnou se vztahy mezi jednotlivými postavami proměňovat. Zatímco Božka, pociťující snad nejvíce vesnickou nudu a beznaděj, nakonec zůstává, Kája, který přišel o panictví, odjíždí s bratrem... Jednoznačným kladem snímku je důraz na realitu dnešního života na vesnici. Autentičnost prostředí i charakterů však nemůže vyvážit vágnost scénáře, který postrádá silný příběh a nahrazuje jej tříští epizod. Snad z obav před přílišnou syrovostí reality opatřil tvůrce téměř všechny hlavní postavy značnou dávkou nesmělosti, ostýchavosti a osamělosti. Zbytečně tak ohlazuje hrany, jež jsou v dnešní době na venkově značně ostré; také vztahy mezi lidmi tam jsou vesměs tvrdší. Zásadní obraz venkovského života mladých lidí, tedy pocit frustrace a zároveň odevzdanost osudu bez vůle hledat jiný životní styl, však jistě odpovídá skutečnosti... Snímek se natáčel v Jiříkově na Bruntálsku, v kraji bývalých Sudet s vysokou nezaměstnaností. Vedle známých i méně známých herců tu vystupují i místní obyvatelé, k nimž patří i představitel Káji. Název Divoké včely (ty se objevují ve filmu jen ve zvuku lesa), souvisí podle tvůrce s tajemstvím, s neklidem a touhou... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (275)

Raven0 

všetky recenzie používateľa

Parádní přenesení humplácké, primitivní atmosféry vesnice/maloměta do filmu. Člověk v tom prostě vidí tu bídu a degeneraci, která se rozprostírá všude kolem nás... Samozřejmě, v Divokých včelách je vše tak trochu nadsazené a přehnané, možná ale o to působivější. Škoda jen, že příběh plyne od nikud nikam a celkově, filmu škodí jakási nevyváženost. ()

Boogeyman 

všetky recenzie používateľa

„Ty vole, zejtra přivezou to lino!“ Filmu doslova kouká sláma z bot a když jsem se vrátil z kina, před domem jsem si musel vydloubat slepičí hovna z podrážek, tak moc mě Bohdan Sláma svým debutem vtáhl mezi ty zvláštní lidi žijící své bezvýznamné životy někde na malé vesnici, kde má čas dvacetileté zpoždění. Herecké vý-kony neherců jsou jsou trefné, herecké výkony herců jsou skvělé, nejvíc mě nadchla Táňa Vilhelmová a její v kleci zavřená Božka. Scéna kdy jí Pavel „Michael Jackson“ Liška pozve na pepsi a začne „tančit“ zatímco ona se slzami v očích popíjí svojí colu, je ve své jednoduché údernosti a sdílnosti geniální a úžasně zahraná. ()

Reklama

HAL 

všetky recenzie používateľa

Totálně zaopadlá díra ve které ani ty lišky nedávají dobrou noc protože i to by tu bylo až moc civilizované. A v ní úplně obyčejní vidláci jejichž souhrnné iq nedosahuje ani dvouciferné hodnoty a jejich jedinou životní náplní je vychlast všechno v dosahu, drby o ničem a krmení slepic. O ničem jiném film Divoké včely není, žádný příběh, drama nebo aspoň humor, jen nudný život v místech ze kterých každý rozumný člověk zdrhne hned jak může. Svým způsobem je film velmi trefný - jestli jste někdy měli nějaké dobré důvody podobné české vesničky a jejich zaostalé obyvatelstvo nemít rádi, tak vám je všechny velmi bolestivým způsobem připomene. 3/10 ()

Marigold 

všetky recenzie používateľa

Stále stejná poškrábaná deska postmoderní filmové narace... Ačkoli je dějištěm severomoravský venkov, prázdnota a bezvýchodnost je stále stejná... Prázdnota "vně" filmového světa, ale bohužel i prázdnota filmu samotného. Příšerná tříšť dialogů, ve kterých se snoubí naprostá stupidita s poměrně dobře trefenou vulgaritou, postavy črtané podle stereotypního schématu "duše lapená prostředím --- chce uniknout / nechce uniknout", nulové tempo vyprávění, rezignace na epičnost se vším všudy... Nebavilo mě to nikdy, nebaví mě to ani tady. Ano, herecké výkony jsou ucházející, ale vzato do důsledku, skutečně o čem hrát má snad jen Majkl Pavel Liška, ostatní postavy jsou spíše ztišenými, či nařvanými karikaturami v kultivovanější a intelektuálnější interpretaci, než jakou nabízí Troškův arcividlácký epos Slunce, seno. Bohdan Sláma se snažil trefit optimální tón mezi komedií a dramatem, ale podařilo se mu vytvořit jakési neutrální a bezpohlavní pořvávání, které mě spolehlivě ukolébalo. Snaha po formanovsku vyřešit "zápletku" na tancovačce není o nic přesvědčivější než celý dosavadní průběh. Divoké včely řadím po bok filmů jako Anděl Exit, Šeptej, Samotáři atd. Ačkoli jsou jiné prostředím, snaha podat svědectví o dětech svého věku je stejně úporná, stylizovaná, křečovitá... nepodařená. ()

bouncer 

všetky recenzie používateľa

Byl jsem mile překvapen, od naší domácí tvorby bych takovýto "postřeh" ze zapádákova nečekal. Působí autenticky, chvílemi vtipně, jindy traumaticky. Osobně jsem si zalíbil zobrazení této vesnice i všech postav. Možná, že neherci se někomu nelíbili, ale mě spolu s výbornými herci vytvořili krásné autentické prostředí. Příběh má své nedostatky a film svá hluchá místa, přesto mohu jen říct - jen tak dál, pane Sláma ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (13)

  • Zdeněk Raušer, unikátní "neherec" a jeden z mnoha dalších rodáků v Jiříkově, kde se film natáčel, si 4 roky po Divokých včelách střihl i roličku v dalším Slámově filmu Štěstí (2005). (herr_carter)
  • Na žádost Tatiany Vilhelmové se ve filmu objevuje i její kamarádka Aňa Geislerová, a to na fotografii zemřelé, kterou ostatní oplakávají. (JoranProvenzano)
  • Film byl vybrán jako zástupce českého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 2002. (orkadimenza)

Reklama

Reklama