Hamilton

"Excuse me, miss, I know it's not funny, but your perfume smells like your daddy's got money"♫ Neskutočne svieže spracovanie historického príbehu, ktoré zároveň neuberá z poučnosti. Ostatne nemá tých 160 minút nadarmo. A miesto veľkej výpravy, dômyselná scénografia. Dokonca sa menej vyťažení herci vracajú ako iné postavy. A veríme im obidve. Len postupom času som trochu menej fandil Hamiltonovi a jeho veršom. "What if this bullet is my legacy? Legacy. What is a legacy? It's planting seeds in a garden, you never get to see." Inak povedané, až zoči-voči smrti si našiel čas na sebareflexiu. Chúďatá ženy, ktoré žili v dobe, kedy už ich muži a synovia boli dosť sofistikovaní na vysokú politiku, no stále ešte riešili spory súbojom. Neuškodilo by zahrnúť pár slov na túto tému do jej záverečnej piesne. Niečo ako: Our son died on your advice, now you too, well, that's nice... (06.03.2021)

Naprosto D-O-K-O-N-A-L-Ý. Strašně moc jsem se bála, že se mi to nebude líbit nebo mě to nebude bavit, ale pravý opak. Rap není můj styl, nemám ho ráda a celkově v mém playlistu narazíte asi jen na 5 písní, které obsahují rap, jinak se mu vyhýbám. Tohle se ale Mirandovi povedlo. Dokázal spojit historii s moderním hudebním žánrem a vytvořit něco originálního, dokonalého, co pobaví dospívající i dospělé a zároveň to diváka i něco přiučí a seznámí ho to s historií. Jonathan Groff v roli krále je nejlepší, naprosto bez konkurence si tu roli přivlastnil. Pokud vyloženě nejste fanoušci rapu, tak si zde moc oblíbených písní nenajdete, ale pokud milujete muzikály jako já, tak to pro vás bude neskutečný zážitek. Nemusí vás odradit ani stopáž, muzikál má krásné tempo a hezky utíká. (28.02.2021)

Nejsem velkej muzikálovej fanda, ale i já poznám, že Hamilton je vybroušenej diamant. Převést politický, na zdrojích postavený, příběh o otcích zakladatelích do textů písniček, kde každé slovo má význam vyžadující soustředěnost publika, by samo o sobě stačilo. Ale Miranda dokázal tu historii oživit a vtělit do příběhu aktéra, kterého historie prakticky zapomněla. Chytře postavil proti rozhodnému muži, který chce řídit tok historie, do opozice stejně schopného aktéra, který ale nemá žádný názor, za nímž by chtěl pevně stát, a jenom čeká na příležitost. To, že každé dějství začíná jejich setkáním, je perfektní strukturní volba, díky níž má finále potřebnou sílu. Je pravda, že první rapem (!) nadupaná polovina je z muzikálového hlediska fortelnější a jaksi zajímavější, kdežto druhá hudebně ztrácí dech. Ale to se zdá být přiměřená daň životopisnému příběhu, který chce Miranda vyprávět. Dalo by se ještě vypíchnout mnohé detaily - třeba melodické nápěvy spjaté s vyslovením jmen klíčových aktérů, které se jako drobné refrény prolínají každou skladbou, v níž se daná postava objeví; nebo třeba fakt, že otrokáře Jeffersona hraje černoch - ale to už jsou jen takové třešničky na dortu... Těším se na druhé shlédnutí. (26.12.2020)

Asi bych se ve skrytu duše obešla bez těch romantických pasáží, aby to bylo trošku kratší a přímočařejší, ale ve výsledku přijímám, že k takovému dílu trocha té megalomanie patří. P.S.: Stejně jako u mého nejoblíbenějšího muzikálu Jesus Christ Superstar byla nejlepší role napsána pro "hlavního záporáka". (24.01.2023)

U seriálu Veliká, kde v deseti hodinách stráví černoši asi deset minut na obrazovce, se sekce komentářů na CSFD ocitá v šoku a neuvěření z toho, jak moc jí jsou černý cpaní do obličeje a jak z toho nemůžou lidi v noci spát a mají strach vyjít bez doprovodu na ulici. Slušný lidi se naprosto nemůžou soustředit na děj, musí bohužel snížit hodnocení, protože myšlenka, že by v komparzu stál černoch, je pro ně tak pohlcující a neodpustitelná. V seriálu, který je přiznaně historicky absurdní a nesmyslný, je až myšlenka obsazení černocha do vedlejší role, kde řekne dvě věty, ten skutečný prohřešek, který je třeba nějak potrestat. Bohužel se tím ukazuje, že Hamilton jako gesto neztratil nic na důležitosti - bylo by moc hezké, kdyby se dalo říct, že to bylo cool v době premiéry, ale ztratilo to původní hranu, ale není tomu tak, protože "nejsem rasista, ale" je pořád všudypřítomný étos. Nejsem muzikálový člověk - respektive mám rád filmové muzikály za práci se střihem a pohybem, málokdy kvůli hudbě a choreografii, takže mě logicky relativně statický záznam divadelní hry příliš nevstupuje do zájmu. Taky je pár věcí, které by mi na Mirandově uchopení mohly vadit. Zdá se, že nutně potřebuje házet na lidi co nejvíc věcí najednou - všech čísel se účastní tolik lidí, kolik se jich vejde na jeviště, a to včetně obsahově intimních momentů, v důsledku toho chybí nějaké stupňování a gradace - po chvíli to působí poněkud monotónně a i když věřím, že naživo to nebude takový problém (a naopak člověk ocení tu nepřetržitou smršť energie), na monitoru to prostě působí po chvíli neusledovatelně. Nepochybuju o tom, že kdyby šlo o filmovou adaptaci, bylo by to vše řešeno jinak. Plus obsazení sebe sama coby člověka s omezenými pěveckými schopnostmi do hlavní role. A určitě by se dalo mluvit i o naivitě a celkovému tíhnutí ke statutu quo - ale přece jenom jde o mainstream. A nic to nemění na tom, že chápu, proč je Hamilton nejdůležitější muzikál čtvrtstoletí a jako takový je to zajímavý fenomén, který byl prostřednictvím tohohle položen na talíři přede mě a já to oceňuju. (15.07.2020)