Réžia:
Štěpán SkalskýKamera:
Jiří MacákHudba:
Vítězslav HádlHrajú:
Vladimír Kratina, Zora Jandová, Ondřej Pavelka, Zdeněk Buchvaldek, Alois Švehlík, Oldřich Navrátil, Jan Teplý st., František Řehák, Ivo Gogál, Jiří Hálek (viac)Obsahy(1)
Přístupy k důležitým životním hodnotám se mohou různit: zatímco vrcholový sportovec, jenž se prosadil v cyklistice, se snaží svůj talent výhodně zpeněžit, jeho bratr se nemůže kvůli postižené ruce věnovat milované sochařině a hledá náhradní sebeuplatnění. Oba navíc spojuje - a současně rozděluje - milostný vztah k téže ženě. I tento snímek patří mezi nepříliš věrohodné pokusy o psychologický portrét současnosti, mondénně předváděný na ne zcela obvyklých profesích. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (25)
Asi jsem se zamilovala do Vladimíra Kratiny, který mě v tomto snímku vážně překvapil. I když nemá zrovna postavu nějakýho zvlášť tvrďáka, vždycky se z něho nějakým zázrakem zvlášť tvrďák stane a všechno pak působí mnohem zajímavěji. ❤️🔥😈 Příkladem je i tento skvělý snímek Všechno nebo nic, film o dvou naprosto rozdílných bratrech, kteří se nechtějí vzdávat a záleží každýmu jen na jedné věci úplně nejvíc. Velmi nadčasový příběh o vrcholové cyklistice, která ve své době musela být velmi populární, když se ji někdo rozhodl zfilmovat. 🚴🏻 Příběh je sám osobě i dost depresivní, prostě co si budeme, je to psychologický film, od něho se to celkem očekává, takže se v mých očích velmi povedl. 💪🏻 Všichni herci byli přirození, až teda na Zoru Jandovou, která hrála tak strašně divně, že mě po chvíli začala pěkně iritovat. Ondřej Pavelka jakožto cyklista byl docela přesvědčivý, ale jeho nohy, alias párátka to trošku kazily. 😭 Oldřich Navrátil měl naprosto skvělou roli. Drtikol si mě získal už ze začátku, takže veškerý hvězdičky patří spíš jemu, protože když na konci lezl zpátky na loďku používajíc jen jednu ruku, muselo jeho břicho celkem dost trpět, když byl ten rantl lodi ze dřeva a on se ho pokoušel přelézt přímo uprostřed rybníka. 🙀 Takže doporučuju! ()
Ten film mi prostě sednul do nálady, normalizace nenormalizace. ()
Asi nejlepší role pana Stolaře. Pavelka je dost opomíjený herec, což je škoda, protože tyhle "kluky" hrál prostě suprově. Prostředí Kladrup je krásně stísněné a připomíná to dramata z protialkoholické léčebny, jako z filmu Zjasněla noc...kde také exceloval Navrátil s jeho rolema, které mu prostě člověk musí věřit. jedina vec co mi vadi je Zorka jandova co nevi co chce jen tam lita a mele s kym chodila a co delala...ta mi to tam jedina kazi a krasne vystihuje zenskou logiku...Moc se mi líbil ten konec na chatě... ()
Snímek který prosviští jako ti cyklističtí závodníci.. a nic v člověku nezanechá. Nepříjemný a nesympatický (jako vždy) Pavelka, nabručený a mrzutý (jako vždy) Kratina, nadržená a promiskuitní (jako skoro vždy) Jandová. Její nádherná postava (och, ty kozénky!!!) je největším kladem filmu. Jinak je to celé takové kostrbaté, vykonstruované. Vtipem oplývající Oldřich Navrátil a Karel Heřmánek to nemají šanci zachránit. Nevím nevím jestli se ještě někdy podívám a když, tak jedině kvůli těm kozénkám... ()
Na pana režiséra Skalského je to nadprůměr, tedy celkově slabé, ale ne zcela průser. V Kratina je vcelku slušný, zejména když nemluví, O. Pavelka neslaný nemastný i když mluví, podle mne nedokáže přesvědčivě zahrát postavu. Obecně mi jeho styl studeného herectví kdy se odříkává text, aby za tím vřely emoce (možná pro někoho) nesedí. Zora Jandová taky není nijak přesvědčivá, ale zato byla v této době vrcholně pěkná a zde má dokonce nahé scény, kterými jinak neoplývala. I to považuji za zásluhu ŠS, že nám ji zachoval in natura. Příběh sám je ale slabounký. ()