Na palubě Jednorožce
Voyage of the Unicorn
Réžia:
Philip SpinkScenár:
Dan LevineKamera:
John SpoonerHrajú:
Beau Bridges, Chantal Conlin, Heather McEwen, Mackenzie Gray, Kristian Ayre, Holly Elissa, Jay Brazeau, C. Ernst Harth, John DeSantis, Kim Hawthorne (viac)Obsahy(1)
Laskavý vysokoškolský profesor Alan Aisling ztratil nedávno manželku. S její smrtí se nedovede vyrovnat stejně jako jeho dvě dcery. Devítiletá Cassie hledá útěchu v divotvorném světě maminčiných kreseb, která byla ilustrátorkou dětských knížek. Stejnou bolest ale má i starší Miranda. Ta ji však skrývá pod tvrdou slupkou. Jednou večer koncem školního roku se u Aislingových objeví trolové, zlé démonické bytosti. V minutě dvanácté je před nimi zachrání mladý dobrácký skřítek Sebastian a elf Malaki. Přenesou je kouzelnou sférickou lodí paní Aislingové ze smyslového světa do krajiny fantazie. Tady má trojice naplnit dávnou věštbu království pohádek. Musí osvobodit zotročené kouzelné bytosti od nadvlády zlých trolů a tak zabránit temným silám zničit lidské sny. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (24)
Na dobrou pohádku se rád podívám, ale z téhle jsem už opravdu vyrostl. Je v ní sice celá plejáda mýtických stvoření, které však autor zvoral natolik, že ani jedné nenechal svou charakteristickou vlastnost a film dostal celkově vizi americké slátaniny. Ne, tohle se opravdu nepovedlo. ()
No tak, musíte to brát , že je to jen televizní film pro americké děti, jak říká raelz, nehledejte v tom nikdo velkou myšlenku, vypněte mozek a pak se na to dá dívat. Atmosférou ( nebo trolama) mi to trochu připomnělo Desáté království. ()
Film jako celek působí kouzelně. Ztvárnění kladných postav (dryády, kentaur, skřítci, Medůza...) po kostýmové stránce je moc povedené. Trollové jsou ale na druhou stranu velký průšvih. Takové to, neohrabaní, nešikovní zaporáci. Některé záběry narušují celkovou atmosféru, tím že se snaží být vtipné za každou cenu (útok trollů, kteří pádlují na "voru" a na Jednorožci na sebe začínají natahovat brnění...) ()
Proč mám pořád pocit, že se američtí filmaři shlédli v Josefu Čapkovi? Tedy ne v celém jeho díle, ale pouze v pohádce ,,Jak pejsek s kočičkou vařili dort"? Polovina americké filmové produkce za posledních pár let se věrně drží pejskokočíčího recepisu a scénáře píší přesně dle návodu: ,,smícháme dohromady všechno, co se nám líbí, zamícháme a ono z toho něco bude!" Jako v tomto případě. Stláskáme dokupy antickou mytologii, severské legendy, pár postaviček od Shakespeara a od Tolkiena a máme to v cajku. Samozřejmě po trikové stránce to mají zvládnuto, na televizní produkci až nadprůměrně dobře, ale přecijen je to slátanina jako hrom. To pak není divu, že si omladina v Americe (a bohužel, díky české fascinaci Hollywoodem už i naše omladina) myslí, že Olymp je na Empire State Buildingu (Percy Jacekson) Thor je akční bojovník za svobodu a spravedlnost ze současnosti (Marwelovky vesměs) Svinga je fešná černoška s křídly a Medůse stačí nasadit si růžové brejličky a změní se v milovnici roku (Na palubě Jednorožce). Dočetli vůbec tu čapkovu pohádku dokonce? Ne vždy musí mižmaž toho nejlepšího dopadnout dobře. Pejska, co sežral ten dort, nakonec pořádně bolelo bříško. A z některých filmů v poslední době by mohli mít diváci taky dost velký břichabol. ()