Pinpon

Čekal jsem, kdy se to zvrhne v komedii a přestane mne tématika mého oblíbeného sportu toliko zajímat. Naštěstí se tak nestalo. Místy "šílené" úseky se daly bez obtíží strávit a právě díky nim se člověk může zamyslet nad japonskou mentalitou. Co se sportu týče, máme možnost vidět celou řadu pěkných zpomalených záběrů - průběh celé hry však nečekejte. Hlavní herci zahráli bez debat skvěle a nenašel jsem snad jediný charakter, který by mne něčím iritoval (snad jen zuby jednoho z účastníků turnaje :).. ). Pro hráče pince se nabízí alespoň malá sonda pod pokličku emocí, které každý při hře prožíváme a třeba si to ani tolik neuvědomujeme. Tento film beru jako zábavu, stejně jako onu hru, kde se proháním za míčkem. Nepochybně dokument o stolním tenisu by pro mne měl větší hodnotu, ale tentokrát jsem se chtěl bavit a to se mi zde dostalo v plné parádě... (27.03.2013)

Verdikt: Nene, tento film Vas do srdce nezasahne, zbytecne prehnana delka, nepochopitelna motivace a jednotvarnost vsech hrdinu po celou dobu filmu vcetne flashbacku, typove vymezeni - namachrovani zaporaci ze zle skoly v cernych uborech s vyholenyma hlavama proti parte kterou tvori skoro handicapovani jedinci (vzdyt tym hodne skoly Kasai mel asi devet hracu, ale turnaje hrali porad jen dva, taktez trener se tomu zbytku vubec nevenoval) jejich ukolem je tleskat ci mlcet flegmaticky a neustale zachmureny Tsukamoto a jedine plus filmu - sympaticky polosileny rebel Peco. (24.05.2007)

Dvaja kamaráti, dva príbehy, dva postoje, ktoré spája jeden malý kúsok bielej umelej hmoty. Väčšina mojich dojmov je de facto rozsypaných naokolo, len doplním že stopáž je (spolu s exhibične prepálenou pózou niektorých postáv a dialógov) "Pacovým bolavým kolenom" filmu. A sic je koleno sviňa, nie vždy znamená prehru. 70% (31.10.2008)

Víc než o ping pongu (kterého je ve filmu ale štědře k vidění), je to film o věčném sváru talentu a dřiny, přičemž koneckonců není nejdůležitejší metou samotné vítězství, ale chování se na cestě k němu - přátelství, kontinuita, prostě životní hodnoty důležité všude, nikoliv jen ve sportu. Dokonalé drama, dokonalý ping pong. Doporučuji vidět, pro toho, kdo někdy aspoň trochu ping pong hrál, je to skoro povinnost. (13.09.2009)

Jakožto hráč pingpongu a "japanofil" jsem si přišel nas své. Rozvláčné scény, japonská mentalita a postupný vývoj a vyzrávání hlavních hrdinů. Střihy do jejich dětství, které odkrývají jejich současný postoj k pingpongu i k ostatním lidem. Ukázky intenzivního tréninku a detailní záběry z turnajů proti nejsilnějším univerzitním hráčům v Japonsku. Peco je talentovaný, ztřeštěný a plný energie. Věnuje se hře od raného věku a každá prohra je pro něj bolestnou zkušeností. Smíšek je introvert bez emocí. Žije ve vlastním světě a pingpongem se snaží zabít čas. Hraje za stejný středoškolský tým, ovšem teprve trenér ho postupně přesvědčí, že je v něm skrytý ohromný talent a jedině tvrdým tréninkem ho může rozvinout. Na závěr je síla obou hráčů vyrovnaná. Myslím, že Smíšek je snad o něco málo silnější, ale vzájemný finalový zápas prohrává. Je na divákovi, aby zjistil proč. (18.05.2008)