Pinpon

japonci vedia robit filmy. vedia natocit sportovy film bez zbytocnych obkluk, ale tak, aby to nebolo dobry/zly. aby to nebolo dobry hrdina vecne prehrava a na konci vyhra. aby to nebolo o moiralke. ale predsa aby to o tom vsetkom bolo. staci navrhnut par skutocnych sportovcov, kazdych z ambiciami, inym sposobom hry a zivota a nechat ich hrat, nechat ich vsetkcyh vyhravat, a vsetkcyh prehraat, lebo tak to v skutocnosti je. lebo neexistuje dobry, lepsi, najlepsi. lebo kazdy je taky, hentaky, aj onaky. dobry, zly, aj najlepsi. klazdy znas. kazdy z hrdninov. (27.06.2006)

Dvaja kamaráti, dva príbehy, dva postoje, ktoré spája jeden malý kúsok bielej umelej hmoty. Väčšina mojich dojmov je de facto rozsypaných naokolo, len doplním že stopáž je (spolu s exhibične prepálenou pózou niektorých postáv a dialógov) "Pacovým bolavým kolenom" filmu. A sic je koleno sviňa, nie vždy znamená prehru. 70% (31.10.2008)

Vcelku velmi příjemná komedie. I když ona to možná není ani celkově komedie, protože ten místy ulítlý humor se tu střídá s vážnějšími pasážemi. A ty vážnější mě překvapivě někdy bavili víc, i když místy je zase těžké poznat, kdy to bylo myšleno vážně a kdy ne. Přes svojí stopáž to ale příjemně uteče, zápasy jsou super a hudba vynikající. 70% (23.12.2008)

Ping pong mi nikdy moc nešel a proto také nezajímal. Tenhle film je o ping pongu a o lidech, kteří jím žijí. Ale - je to film neuvěřitelně zábavný, se spoustou zajímavých postaviček a s příběhem, který se odkazuje na filmy jako Bloodsport nebo Rocky, akorát že hlavní hrdinové jsou od sebe nějaké ty dva metry a místo smrtelných úderu máchají pálkama. Doporučuji (04.12.2003)

Jakožto hráč pingpongu a "japanofil" jsem si přišel nas své. Rozvláčné scény, japonská mentalita a postupný vývoj a vyzrávání hlavních hrdinů. Střihy do jejich dětství, které odkrývají jejich současný postoj k pingpongu i k ostatním lidem. Ukázky intenzivního tréninku a detailní záběry z turnajů proti nejsilnějším univerzitním hráčům v Japonsku. Peco je talentovaný, ztřeštěný a plný energie. Věnuje se hře od raného věku a každá prohra je pro něj bolestnou zkušeností. Smíšek je introvert bez emocí. Žije ve vlastním světě a pingpongem se snaží zabít čas. Hraje za stejný středoškolský tým, ovšem teprve trenér ho postupně přesvědčí, že je v něm skrytý ohromný talent a jedině tvrdým tréninkem ho může rozvinout. Na závěr je síla obou hráčů vyrovnaná. Myslím, že Smíšek je snad o něco málo silnější, ale vzájemný finalový zápas prohrává. Je na divákovi, aby zjistil proč. (18.05.2008)