Moja ľavá noha

Štýl spracovania životopisných príbehov Jima Sheridana je mi veľmi sympatický. Platí to aj pre toto spracovanie životného príbehu mozgovou obrnou poznačeného Christyho Browna. Sama som na základnej mala spolužiaka, ktorý ako bábätko prekonal mozgovú obrnu, bol síce menej poznačený ako Christy, vedel sa bez problémov pohybovať, len jeho reč bola veľmi ťažká a nezrozumiteľná, pre tých čo ho nepoznali. Priznám sa, mali sme ho veľmi radi, i keď samozrejme neunikol ani on niekedy posmeškom či vtípkom hlupákov, ale znášal to statočne. Spomínam to preto, že mi tento film veľmi pripomenul spomínaného spolužiaka a vnímala som to preto všetko oveľa citlivejšie. Christy to mal v živote skutočne ťažké, ale dokázal, že ak sa chce, všetko sa dá. Videné v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov. (25.06.2015)

Maestro Daniel Day-Lewis.Herec z jiné dimenze tady předvádí něco neuvěřitelného- doslova nadpozemský výkon,který je vlastně neuvěřitelně uvěřitelný.Díky geniálnosti jeho převtělení do postiženého Christyho Browna získal prvního oscara kterého nikdy více spravedlivěji udělit nemohly.Postupně mi vyrážel dech každým pohybem,gestem,mluvou... dalo by se to vlastně nazvat neherectvím, protože on hlavní postavu nehrál,on se jí stal.Samotný film je velmi hezký, krásně vykresluje láskyplný vztah matka/syn,funguje skvěle jako autobiografie jednoho postiženého člověka který se díky své jediné fungující části těla -čili levé noze stal oceňovaným malířem a spisovatelem.Důvodem proč nejdu do plného hodnocení je fakt že snímek působí mírně sentimentálně a místy syrově.Ale i tak stojí za vidění už jen díky geniálnímu herectví Daniela Day-Lewise. (25.08.2010)

Trochu jsem se toho snímku bál, přece jen není téma postižených to, které by mě hodně zajímalo, ale zároveň jsem se těšil na výkon Daniela Day-Lewise. A on nezklamal. To je naprosto neskutečný herec, kterých je jen málo a já bych ho dovedl přirovnat jedině k Marlonu Brandovi, i když ani s ním si nemá co vyčítat. Oba jsou neskutečné legendy. Ale tenhle film nestojí jen na něm, ale i na tom, že je celkově téma podáno neskutečně lidsky a krásně. (10.02.2016)

Na úděl nežehrající mateřská láska, paličatostí živená vůle, rodinná pospolitost utužovaná zlými časy a ty nejtěžší bitvy odehrávající se uvnitř. Oheň irské syrovosti, z kterého přes to všechno sála životní optimismus.. Opěvovat výkon Day-Lewise je jako nosit Iry do hospody na pintu, přesto musím poznamenat, že nebylo vteřiny, ve které by nebyl Christy Brownem. A s tím plnovousem už s předstihem 23 let vyhrál casting na roli Abrahama Lincolna.. (28.05.2020)

Príbeh írskeho umelca Christyho Browna bol pre mňa neznámym až do vizuálneho stretnutia s týmto filmom. Moja ľavá noha, jednoduchý no absolútne výstižný názov pre túto klasickú drámu o krutej hre ľudského osudu. Rozpráva príbeh Christyho, človeka – trpiteľa, fyzicky postihnutého a uväzneného vo svojom vnútri, žijúceho v prostej rodine, ktorú sužuje chudoba. Je to príbeh o boji človeka, boji, ktorý prebieha hlavne v jeho vnútri, o snahe nadviazať komunikáciu s okolím, ktoré je mnohokrát odmietavé a kruté ako Christyho otec. Dlhé roky väznenia vo vlastnom tele sa podpísali na Christyho správaní, jeho častej arogancii a neprimeranej konzumácii alkoholu a práve jeho nepredvídateľná povaha mi bránila vo výraznejšom ponorení sa do sveta hlavnej postavy. K Danielovmi výkonu sa netreba vôbec vyjadrovať, zaslúžený Oscar a absolútna oddanosť s postavou len potvrdzujú obrovskú profesionalitu tohto herca, no netreba zabúdať ani na skvelého Hugha O´Conora, hrajúceho mladého Christyho. Miernemu sklamaniu sa neubránim, okrem ukážkových hercov sa jedná o prakticky jednoduchý životopisný film, ktorému chýba pevnejšia režisérska ruka a pár minút naviac, ktoré by vytvorili menej skratkovitý obraz o hlavnej postave a hlavne preto považujem za najpôsobivejší film dvojice Sheridan – Day-Lewis dielo, ktoré vzniklo o štyri roky neskôr, úprimnú drámu In the Name of the Father, ktorej nechýba nič z toho, čo som hľadal v tomto príbehu. (02.01.2010)