V mene otca

"Terorismus. Známé slovo objevující se dnes v novinách téměř dennodenně. Člověk si pod ním představí nějakou extremistickou skupinu, která odpálí bombu v nákupním centru. Existuje ale ještě jeden druh terorismu, mnohem používanější a hroznější, přesto naprosto přehlížený; terorismus vlády na občanech. Vztah států v Evropě k ostatním byl v tomto ohledu řadu let narušený. Stačí si vzpomenout na kolonie v Africe, Hitlerovo Německo, Francii po občanské válce. A přesně o tomto druhu terorismu je i tento film." Nějak takhle nám film Ve jménu otce uvedl náš profesor z gymnázia. A já po shlédnutí musím říct, že měl chlapík pravdu. I přes hlavní zápletku točící se kolem výbuchu bomby v londýnském baru, je hlavní pointa ukryta někde jinde; v právu státu chovat se vůči i nevinným podezřelým se vší krutostí. A není to jen otázka historie, vzpomeňme si na Guantanamo a Georgem W. Bushem vydaný Patriot Act, podle kterého Američani můžou zatýkat po celém světě osoby podezřelé z terorismu. "Jsem nevinný. Strávil jsem ve vězení 15 let za něco, co jsem nikdy neudělal. Viděl jsem umírat svého otce ve vězení kvůli něčemu, co nespáchal. A tato vláda stále tvrdí, že je vinný. Chci jim jen říct, že dokud můj otec nebude uznán nevinným, dokud lidé obvinění v tomto případě nebudou uznáni nevinnými, dokud vinní nebudou předvedeni před spravedlnost, budu pokračovat v boji. Ve jménu svého otce a pravdy." Poprvé a na dlouhou dobu možná naposledy se mi stalo, že lidé v kině začali po skončení promítání tleskat. Jeden z nejpůsobivějších filmů, co jsem v poslední době viděla. (29.01.2008)

Jeden z nejemotivnějších snímků, který jsem viděl a možná jeden z těch nejdůležitějších. Velký mezník. Tenhle snímek je zároveň i neuvěřitelně dlouhý. Dobrá, 133 minut není roztáhlá a obří stopáž, ale s charaktery stihne provést tolik, že jsem pak vyšel s kina a myslel jsem, že jsem byl pryč 5 hodin. S emocemi je cloumáno ze strany na stranu a uprostřed toho stojí nadherec Daniel Day-Lewis a vede svůj konzert. Nevybavím si, zda mě nějaký herecký výkon dostal až tak. (29.01.2008)

Tomuhle dramatu hodně napomáhá téma politické zvůle, která vede až k justičnímu zločinu. Proti němu není imunní žádný systém včetně rozvinuté demokracie s dlouhou tradicí. Tam, kde je politická objednávka daná požadavkem veřejnosti najít viníka za každou cenu, tam i právníci a policisté překroutí pravdu tak, aby vyhovovala vrchnosti. Bylo celkem zbytečné dělat z hlavní postavy většího hrdinu a sympaťáka, než tomu bylo ve skutečnosti. V tomhle snímku má charakter bezmála intelektuála a a výjimečné osobanosti, zatímco v reálu šlo o malého zlodějíčka, kterého spolu s jeho rodinou a známými semlely dějiny a instituce. I pachatel může být někdy oběť a to v případě hlavního hrdiny platí beze zbytku. Kauza Guilfordské čtyřky, kdy byla skupina nevinných 15 let vězněná, i když se dlouhá léta vědělo o skutečných pachatelích zločinu připomínala např. francouzskou Dreyfussovu aféru a mnohé jističní zločiny z našich nedávných dějin. Jinak film trpí dlouhou stopáží, kdy si umím představit sestříhání o nějakých 25 minut, a z toho vyplývajícím pomalým tempem. Celkový dojem: 75 %. (13.05.2011)

Lahůdkově zrežírované soudně-vězeňsko-teroristicko-policejní drama, které by šlo za jiných okolností pranýřovat kvůli přepálenosti oné "řady nešťastných příhod" a z toho plynoucí nevěrohodnosti. Bohužel, se to takhle nějak doopravdy stalo a film je ještě o to silnější! Skutečné události byly málokdy převedeny na plátno v tak strhující a bezvýhradně FILMOVÉ podobě. (12.09.2009)

Úžasné. To je první slovo, které mě napadlo, když tento film skončil. Daniel Day-Lewis představuje typ člověka, který není "typický románový padouch". On je jen normální zlodějíček, na kterého navlečou bombový atentát. Co má v takové chvíli udělat nevinný člověk? Kde má hledat útěchu, když zavřou i jeho rodinu? A to i přesto, že jsou nevinní? Vím, že to bude znít jako klišé, ale tohle je skvělý argument proti trestu smrti. Protože každý se může ocitnout na jeho místě, ale to si ti zastánci neuvědomují… Opravdu skvělý film, který má dvě opravdu silné scény (konec a házení zapáleného papíru). To druhé pochopíte, až film uvidíte, nechci tu spoilerovat. Každopádně můžu jen doporučit. (11.08.2009)