Kráľ komédie

Další herecký koncert DeNira, tentokrát v podobě obsedantního, nadaného a inteligentního komika, který chce ukázat veřejnosti za každou cenu že opravdu umí to co umí, trochu jsem viděl v Robertu Pupkinovi sebe, poněvadž stejně jako já má i on problémy s lidmi kteří špatně vyslovují jeho příjmení, takže tenhle film je pro mě trochu víc, spolupráce Scorseseho s DeNirem nemůže nikdy dopadnout špatně, celkový dojem mi však kazila Sandra Bernhard, která mi vyloženě překážela a znechucovala tento úžasný snímek, velká škoda, zas jsem poznal další ksicht který nemůžu ani vidět :) (06.11.2009)

Tenhle film jsem původně vůbec neplánovala komentovat a říkala jsem si, že tři hvězdy mu budou stačit - jenže jak se snímek blížil konci, získával si mě čím dál tím víc - ovšem né konkrétními postavami (ačkoli herci byli skvělí), nýbrž samotným svým vyzněním, poselstvím, náladou - před závěrečnými titulky jsem se přistihla, jak se usmívám od ucha k uchu a mám podivně optimistickou náladu - a to mi vydrželo až do konce titulků. Vskutku milý film. (3,5* zaokrouhluji za ten krásný závěr nahoru) (25.01.2007)

Tak trochu jiný Scorseseho snímek s tradičně nezapomenutelným (a opět zcela jiným) De Nirem v roli neúspěšného stand-up baviče ve středních letech. Scorsese zdatně kombinuje výplody Pumpkinovy psychózy s realitou, takže se ani nedivíte, proč je Robert tak skálopevně přesvědčen, že je s televizní celebritou velký kamarád. O ději nemá smysl mnoho prozrazovat, ale nejde v něm pouze o nahlédnutí do zákulisí televizního showbyznysu, jak by se mohlo zpočátku zdát. Pokud si k snímku v poněkud zmatečném začátku najdete cestu, tak výsledek nezklame. A ještě vám bude v hlavě nějakou dobu vrtat nádherný "happy-end". (11.01.2007)

Velmi vizionarske a velmi presne. V dnesni dobe, kdy se celebritami stavaji nejen nedomrle pop hvezdicky (viz Tokio Hotel), ale take zlocinci (viz Jeffrey Dahmer) ci jejich obeti (viz Natascha Kampusch) se jevi Pupkinuv pripad jako pomerne usmevny, presto je Scorseseho film velmi dobrou studii vsemoznych typu psychoz souvisejich se star systemem. Ten reprezentuje celou dobu spolehlive odevzdany Jerry Lee Lewis hrajici vlastni alter ego Jerryho Langforda. Pupkin pak behem filmu prochazi zvalstnim vyvojem - od chorobne touhy byt v kontaktu s celebritou pres chorobnou touhu byt celebritou, po byti celebritou. Zaver filmu od nehoz vedou stopy k Zuricimu bykovi (a dale pak k posledni scene Boogie nights) je dokonale ironicky a prevraci cely film naruby. Stejne tak rozbiji zamorsky mytus o selmademanstvi a americkem snu. Uz proto stoji Kral komedie za videni... (06.10.2006)

Po všech těch zde rozboruplných komentářích snad už ani nemá cenu přikládat další potlesk do ohně... ;-) . . . Tak snad jen jednu zásadní citaci z filmu: "...Lepší být král na jednu noc, než blbec na celý život..." (R. Pupkin :-) . . . Líp snad ani tenhle příběh - potažmo film - potažmo...(???) nešlo vystihnout... Tak tedy potlesk Rupertu Pupkinovi!... :--D . . . Tak tedy potlesk Robertu de Niro!! ;--) . . . P O T L E S K . . . ! ! ! - - - - - (Poprvé viděno někdy před lety na ČT, znovu pak 26.8.2008 na ČT2, komentář zde jako mnohý - 26.8.2008) (26.08.2008)