Réžia:
Frank BeyerKamera:
Günter MarczinkowskyHudba:
Karl-Ernst SasseHrajú:
Dieter Montag, Dieter Mann, Volkmar Kleinert, Dietmar Richter-Reinick, Frank-Otto Schenk, Jaecki Schwarz, Lutz Dechant, Peter Köhncke, Günter Neumann (viac)Obsahy(1)
Pětidílný televizní film televize NDR z roku 1971, natočený podle skutečné události, líčí osudy námořníků hitlerovské Kriegsmarine. Je věnován posádkám rychlých člunů, křižujících moře a hledajících boj. Důstojníci vydávají rozkazy, mladí vojáci je s nadšením plní a k tomu zpívá Hans Albers šlágr La Paloma. Film začíná jako ukázka romantiky a hrdinského patosu, ale... v květnu 1945 vyjednal admirál Dönitz se Spojenci částečnou kapitulaci. Několik lodí bylo převeleno na Balt, kde se měly podílet na evakuaci. V tu dobu informoval západní rozhlas o pádu Berlína a o podmínkách bezpodmínečné kapitulace. Část posádky na minolovce M612 se vzbouřila, převzala velení a nabrala kurz domů. Byli zadrženi rychlými čluny kapitána Petersena. Jedenáct vojáků bylo odsouzeno k trestu smrti a 5. května popraveno v Sönderborgské zátoce, kde Britové kontrolovali dodržování podmínek kapitulace. O několik dní později dezertovalo několik námořníků z 2. roty rychlých člunů. Byli zadrženi dánským hnutím odporu. Protože již došlo k podpisu kapitulace, byli vráceni své jednotce. Stanný soud odsoudil tři z nich k trestu smrti a 10. května 1945, dva dny po skončení války, byli na palubě lodi před nastoupenou posádkou zastřeleni. (ČSFD)
(viac)Zaujímavosti (3)
- Kapitán Rudolf Petersen, který vojáky zadržel a byl iniciátorem vojenského soudu, zemřel 2. ledna 1983 na následky těžkého poranění, které mu o silvestrovské noci způsobil mladistvý pachatel. (ČSFD)
- Odsouzení vojáci měli podle vojenských řádů nárok na kněze, nikoliv na obhájce. Posledních deset minut s nimi strávil Klaus Lohmann (1910-2002), farář rheinlandského kostela, který jim poskytl duchovní útěchu. Po exekuci splnil i jejich poslední přání a napsal jejich rodinám. Matka nejmladšího z nich spáchala sebevraždu. Lohmann se s uvedeným činem nikdy nesmířil a v roce 1953 zažádal o zpětné omilostnění popravených námořníků. (ČSFD)
- Rottenknechte začal natáčet již v roce 1969 režisér Hans Joachim Hildebrand, kterého později kvůli „pracovním nedostatkům" odvolali. Režii převzal Frank Beyer, který měl zákaz činnosti za film Spur der Steine (1966). Předchozí materiál se ukázal jako nevyhovující a šel všechen do stoupy. Beyer začal od začátků. Exteriéry se natáčely na greifswalderském jezeře a na Rujáně. Jako minolovka M612, posloužila minolovka východoněmecké 6. flotily Volksmarine typu Habicht. Odborným poradcem filmu byl fregatní kapitán Horst Schulze. Film měl být vyvrcholením několikaleté propagantistické kampaně proti sousední Spolkové republice Německo. Bývalí námořní důstojníci Kriegsmarine totiž sloužili v Bundeswehru a stoupali hodnostně i funkčně výše. Stejně to fungovalo i v NDR, ale o tom už se nemluvilo. Film měl premiéru v lednu 1971 a diváky ohromil. Frank Beyer absolvoval nespočet tiskových konferencí a opakovaně jej prezentoval i v televizi. Je paradoxem, že snímek koupil i Bundeswehr a zařadil ho mezi výcvikové a školící filmy. V roce 1990 byl před rozpadem NDR znovu reprízován a prodán do několika zemí, včetně Dánska a Švédska. (ČSFD)