Marťanská kronika

Bradbury-tenhle asi nejvíc vykrádaný ,mnohokrát citovaný (Sunshine,Osudový dotek,...) a vlastně nikdy řádně převedený do nějakého toho filmu (když nepočítám 451st. Fahrenheita) génij horroro-sci-fi-dramatu,by se asi u tohodle poněkud vrtěl nad trapnou snahou o nějaké ty ,,efekty",ale tak jako mě by se mu líbila atmosféra a snaha udržet myšlenku knihy i přes ústupky produkci,- a tak jako já by poděkoval za ojedinělý pokus dostat Bradburyho jako autora (a nejen dodavatele nápadů) do filmu.(to někdo blokuje práva na jeho povídky a romány a nebo jsou filmaři takoví ignoranti?) (30.12.2011)

Dlouho jsem neviděl tak věrně natočený seriál podle knižní předlohy. Povídky, které si tvůrci vybrali, se opravdu pevně držely předlohy a tvoří ucelený příběh. Je to nádherná pocta Rayi Bradburymu. Některé momenty se mi opravdu dostaly pod kůži - třeba Marťanské město či v závěru debata s Marťanem. Díky tomu všemu a nádherné hudbě S.Mayerse má tento seriál duši, což se u spousty technicky vypiplaných sci-fi snímků dnešní doby nedá říct. Díky za tento seriál! (14.01.2011)

Vyjímečně povedená (a hlavně věrná) adaptace Bradburyho povídkové knihy o osidlování Marsu. Vybízí k zamyšlení nad lidským chováním, myšlením, chápáním, ... a hlavně nad lidskou nenažraností a rozpínavostí. I když se do seriálu nedostaly všechny moje oblíbené povídky, tak přesto si kronika drží celistvost a příjemně mezi sebou navazuje. Je napínavá, tajemná, kouzelná, nudná i filozofující, stačí si vybrat, co kdo ráčí. Jedním z překvapení je skvělá hudba od Stanley Meyerse a výborní (mě neznámí) herci, přesně sedící do charakterů postav. Dokonce i vizuálně mě potěšilo ztvárnění některých míst a věcí - třeba lodě, na kterých Marťani plují jsou přesně takové, jaké si je vždy představuji při čtení knihy. Asi nepřekvapí, že Marťanská kronika je moje nejoblíbenější kniha vůbec a proto jsme ráda, že se ji podařilo tak dobře zfilmovat (a budu jen doufat, že už se o to už nikdo nebude pokoušet:)). (14.01.2011)

Filmové zpodobení KRONIKY se minimálně vyrovnalo slavné stejnojmenné literární předloze světově proslulého amerického spisovatele Raye Bradburyho. Vzniklo nevšední dílo, plně srovnatelné s klasickou ruskou adaptací Lemova slavného sci-fi románu SOLJARIS; obě nastudování spojuje i myšlenka přenosu a oživování lidských myšlenek. Zatímco se však Andrej Tarkovskij plně věnuje filozofickému rozměru v uměleckém osvojení, v KRONICE se výrazně projevuje dobová nejistota, pokud šlo o budoucnost tehdejšího amerického i světového lidstva. Pohled na modrou planetu, která se mění před očima vyděšených marťanských pozemšťanských kolonistů v poušť, je nadčasový: jakoby předjímal zjitřené ekologické povědomí naší současnosti. Skvělou režii doplňuje mimořádný scénář a nadprůměrně zvládnutá práce se skvělými herci, jak tu již bylo opakovaně konstatováno mými spolukomentátory. To, že použité triky působí dnes úsměvně, je stejně tak pravdou jako konstatace, že v případě tohoto díla jde o věc, která vadí ze všeho nejméně. Ústřední myšlenka, že žít plodně, plně a ušlechtile, je hodnota nadřazená času i možným dalším mimozemským civilizacím, je ilustrována víc než přesvědčivě. Některé momenty setkávání dvou civilizací, vzájemná nitkovitost navazovaných kontaktů, odlišná hmotná konzistence obou druhů, pozemšťanů i Marťanů (jedna ze závěrečných scén třetího dílu, kdy se pro zástupce obou planet ukazuje jako nemožné podat si ruce), jsou dokonce i věcně, obsahově očekávatelné a velmi pravděpodobné. Nevšední zážitek a námět k dlouhodobému přemýšlení, hloubání a domýšlení, to jsou hlavní přínosy této nesporné perly americké kinematografie-televize nedávné éry. Přínosy opravdu klasické a záslužné. (23.12.2010)

Začnem trochu od boku, ale určite k veci. Pokiaľ viem, trikový špecialista John Stears podieľajúci sa na tejto TV minisérii, je držiteľom dvoch Oscarov a pracoval na pol tucte ranných bondoviek. Čiže kariéra jak sviňa, podobne aj skúsenosti, pričom na tých filmoch to je aj vidieť. MARŤANSKÁ KRONIKA je už svojím námetom niečim, na čo bude treba množstvo trikových záberov, lenže v tomto prípade sa Stearsova skúsenosť akosi minula s účinkom, pretože to, čo filmy ponúkajú je jeden obrovský výsmech a nech mi nikto nehovorí, že ide o televízne skromný rozpočet, nedovoľujúci väčší rozmach ( viď pravý opak v BATTLESTAR GALACTICA 78´ ). Čiže, otrasná vizuálna stránka ťahá snímky do hlbín, lacná réžia tomu všetkému výsostne napomáha a herci dupľom ( hlavne v prvej časti ). A pritom J. Stears nieje jediným hviezdnym tvorcom, ktorý si tu vylámal zuby. (14.06.2016)