Agatha Christie: Plavý kôň

Po produkční stránce - interiéry/exteriéry a dobové oblečení/automobily - bezchybné, herecky ucházející. Film je ale zcela bez duše, působí uměle, dělaný jakoby na efekt. Na 2 hodiny je moc roztahaný, málo napínavý a kromě Poppy sejmuté kusem pečeně postrádající nějakou pamětihodnou scénu. Ke konci jsem se v tom chaotickém ději začal ztrácet, přitom jsem před pár dny dočetl knihu!? Jaký mám z tohoto zpracování Agathy dojem? Jako když rozbalíte krásně třpytivé pozlátko a uvnitř najdete místo nugátového bonbónu s marcipánovou polevou --- uschlou pecku. (20.05.2021)

Příběh je napínavý a má atmosféru, pěkné exteriéry a dobové reálie, spíše než detektivku mi připomíná psychothriller. Nicméně ke konci jsem se v ději trochu ztrácela, nebylo zcela jasné, co jsou vzpomínky a co halucinace, a jak to vlastně skončilo?? Nechalo se vidět, už kvůli Rufusu Sewellovi, nicméně nemyslím, že bych se k této minisérii vracela. (27.05.2021)

Předlohu jsem samozřejmě četl (a samozřejmě už je to fakt dlouho, takže samozřejmě nevím, k jakým změnám došlo), ale jde rozhodně o jednu z těch vůbec nejlepších a mnou nejoblíbenějších Agathiných knih. A rozhodně se taky jedná o nejlepší adaptaci od prvních a dosud nepřekonatelných Černoušků, kteří jsou stále naprosto fenomenální. Tahle verze Plavého koně se opravdu vydařila. Vynikající obsazení je samozřejmostí, atmosféra je vynikající a pohlcující, povedlo se jí fantasticky přenést i do této adaptace, takže jsem náramně spokojený. Nechybějí ani mimořádně krásné venkovské exteriéry a samozřejmě zápletka, která je prostě výborná. Navíc to má jen dvě hodiny, takže se to dá perfektně stihnout na hned a nestačí to nudit. Já jsem si užil každou minutu a musím říct, že tohle zpracování je skutečně mimořádně povedené. Za mě obrovská spokojenost. 95%. (22.02.2020)

Jak už je bohužel v poslední době u adaptací Agathy Christie zvykem, snímku dominuje snaha o zachycení co největšího počtu věrných historických artefaktů a prostředí (tentokrát přelom padesátých a šedesátých let) - patrně se to daří, jenže já nechtěl dobový katalog, ale detektivní příběh, a ten zde není dokonce ani v druhém plánu. Místo toho sledujeme "mysteriózní něco" a rozhodně se nejedná o podnětný zážitek. Převažuje údiv a znechucení - oč lépe se s danou látkou vypořádali ve své netradiční sérii Vraždy podle Agathy francouzští tvůrci! (08.08.2022)

Neznám knihu, ale toto TV zpracování mi přišlo nepovedené. Ne po technické stránce. Vizualita 60. let byla parádní, hudba OK, Rufus Sewell fajn, ostatní spíš takový kompars, ale ten příběh byl ve filmovém zpracování chaotický, nudný a nezáživný. Nemělo to atmosféru, která by mě naplňovala očekáváním věcí příštích a celkového rozuzlení. Tak nějak mi to bylo jedno. A kdybych u Plavého koně usnul, tak nebudu litovat, že mi něco uteklo... (24.01.2021)