Já to tedy beru, šéfe...!

Dobrá komédia, ktorej jedinou chybou je, že sa jej jednotvárny humor rýchlo okuká. V podstate si robí srandu zo všetkého a všetkých v rámci manželských vzťahov - zo sekyrantských manželiek, otravných svokier, ťuťmáckych manželov, vypočítavých stratégií aj náhodných nedorozumení. Iva Janžurová však žiari ako obvykle! (18.06.2005)

Československou komedii „Já to tedy beru, šéfe...!“ z roku 1977 jsem viděl poprvé jako školní dítko někdy v osmdesátých letech 20. století na obrazovce prvního programu ČST a matně si vzpomínám, že se mi už tehdy film líbil. Proto jsem se na něj o pár let později podíval znovu a po převratu v roce 1989 asi ještě jednou, ale od té doby moje oči na dvojici náborářů Luděk Sobota a Petr Nárožný nespočinuly. V zájmu objektivního hodnocení a napsání důvěryhodného komentáře jsem se rozhodl podívat se něj znovu a po uplynutí 92 minut jsem svého rozhodnutí nijak nelitoval. Vše začalo založením Výzkumného oddělení náboru pracovních sil v Pragokovu, což měli na svědomí Láďa Pitras (Luděk Sobota) a Oto Vacák (Petr Nárožný). Pro získávání pracovníků nedostatkových profesí si oba náboráři vypracovali účinné, i když často až nelegální metody. Svářeče Niederleho (Karel Augusta) například tajně sledovali, až se jim podařilo nahrát na magnetofon jeho roztoužené namlouvání kolegyně Aničky Vitlichové (Hana Brejchová). Hrůza z žárlivé manželky Boženy (Dana Hlaváčová) snadno Niederleho přiměla k nástupu do Pragokovu. Vhodné topiče pro nepřetržitý provoz získali náboráři v manželském páru Nyklíčkových, jejichž spory by mohly brzy přerůst v násilí - žena (Božena Böhmová) nastoupila na denní a muž (Jiří Lír) na noční směny. Láďova žena Renáta (Iva Janžurová) musela opustit práci v propagaci. Hrozilo, že jim její jedovatá matka (Marie Rosůlková), hlídající syna Ivánka, zničí rodinu. Renatin šéf Saša Paul (Josef Větrovec) ji nerad propustil, ovšem za podmínky, že za sebe sežene náhradu. Pitras sehnal na její místo nepohlednou Myriam Hornovou (Alena Vránová). Brzy se ukázalo, že jde o ženu atraktivní, používající zošklivují převlek jen jako ochranu před žárlivým ex-manželem (Milan Neděla). Renáta na ni začala záhy celkem bezdůvodně žárlit, i když jí samotné dělalo dobře dovření jejího kolegy Filipa Vaněčka (Lubomír Lipský). Temperamentní jeřábnice Križuchová (Jana Kasanová), úspěšně přetažená do Prahy z Popradu, se rozhodla svést usedlého plešatého Vacáka. Ohrožené manželské štěstí Pitras i Vacák nakonec úspěšně zachránili, ale jen za cenu velkých ústupků vůči Vacákově manželce Květě (Míla Myslíková). Podlehli však vydírání náborářů z konkurenčního podniku Vogela (Václav Lohniský) a jeho spolupracovníka (Vladimír Hrubý), kteří si jejich metody pečlivě zdokumentovali. Napříště z Pitrase a Vacáka budou po přeškolení zedník a pokrývač a ředitel Pragokovu Richter (Zdeněk Dítě) tak přišel o dva výborné náboráře. Film tak trochu nešťastně skončil, ale celkově jsem z něj měl dobrý dojem a velice jsem se pobavil. Vzhledem k tomu, ve kterém roce scenárista a režisér Petr Schulhoff snímek Já to tedy beru, šéfe…! natočil, snese i v 21. století srovnání s jinými českými komediemi, které této mnohdy dokonce ani nesahají po kotníky. Za mně tedy velká spokojenost ! Suma sumárum, komedie „Já to tedy beru, šéfe...!“ ode mne získala čtyři náborářské hvězdy ****. (25.07.2020)

Tvrdá náborářská práce. Tvrdá náborařina, kde si přebírají lidi rovnou před podniky, aby oni splnili pětiletku a více pomohli lidem a to prosím bez jakýchkoli větších požadavků, jen proto že je to komunismus a celá skupina musí táhnout dopředu. Komunistický manifest a všechno je postavené na hlavu, protože tomu chybí zařazení do skutečné psychologie člověka. Marx byl myslitel, ale nedomyslel to. A to vidíme i v této komedii. Dostanete novou škodu...je neuvěřitelné, jak vás tento film dokáže přenést do těch tajemných let nazpátek, kdy v kancelářích byla taková zvláštní atmosféra. Nevím, připomíná mi to mládí. Já jsem byl příjemně potěšen, i když jsem se na to díval nemocen. Dávám s hrdostí 3. Ale v to nepočítám zábavu, nýbrž, že jsem na to téměř zapomněl. Kromě toho konce. (06.11.2008)

Film je brán jako nadsázka, protože takhle to skutečně nefungovalo. Že byl zvýšený zájem o některé profese, to ano. Ale do takových extrémů to nešlo. Smutné je to především ve srovnání s dnešním dění, kde ani fundovaného a zkušeného praktika nezaměstnají pokud nemá známé na správných místech, nebo mu není do 30 let a nemá alespoň trojky. Smutné .. . Jinak film, jako většina podobných kde vystupuje L.Sobota, slabší průměr. (03.09.2011)

Precizní a na svém scénáři přísně lpějící režisér Schulhoff, nám představuje takový dokument doby, kdy u nás bylo nadbytek pracovních míst a v některých podnicích měli lidi i na shánění nových zaměstnanců. Z dnešního pohledu utopická situace, kdy pracovní nabídka převyšovala poptávku je skutečně jedinečná. Klasický maloměšťácký humor tohoto režiséra a jeho také klasický herecký tým, sehrává průměrně kvalitní českou komedii o platovém zařazení, čtvrtletních prémiích a nebo třeba o placené dovolené v Jugoslávii, pro dnešního dělníka určitě jen sen. (14.01.2013)