Réžia:
Jan SchmidtScenár:
Milan PavlíkKamera:
Jiří MacákHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Ludvík Hradilek, Jiří Bartoška, Ľudovít Króner, Marie Sýkorová, Gabriela Osvaldová, Bohumil Vávra, Vilém Besser, Jan Prokeš, Václav Hladík, Václav Stýblo (viac)Obsahy(1)
Dva stateční lovci bojují s neviditelným vládcem údolí. Další příběh z pravěku na motivy knihy Eduarda Štorcha... V doprovodu Havranpírka (L. Hradílek) se vydává statečný lovec Sokol (J. Bartoška) na dalekou cestu za svou nevěstou, krásnou Veveřicí (M. Sýkorová), jež dala v lásce přednost jinému. Na své pouti se oba muži dostanou do osady Rybářů, kterou ohrožuje záhadný nepřirozený tvor. Statečností a chytrostí přemohou domnělou příšeru, pod jejíž kožešinou se skrýval Divous, kdysi nejlepší lovec Havranů, který byl pro krádež obilí vypovězen z rodu. Vděčný pohled půvabné dívky jménem Šťastná Chvíle (G. Osvaldová) provází Sokola a Havranpírka na cestě k domovu… (Česká televize)
(viac)Recenzie (68)
Zajímavé kostýmy, ... ve filmu jistě nezvyklé a neokoukané. Kdy až někdo natočí příběh z doby pravěku, že? Ale tím to končí. Víc poutavého na snímku bohužel není. Herecké výkony nezajímavé, příběh nepoutavý, fádní a pamatuji se, že ve svých mladických letech natěšen – byl jsem zklamán. Knižní předlohy Eduarda Štorcha byly poutavější. Těžko volím hvězdičkové hodnocení mezi dvě a tři. Vzhledem k tomu, že tři hvězdičky dávám slušnému průměru, hodnotím tedy dvěmi. ()
No takhle, ono si to asi čtyři kousky tak úplně zase nezaslouží, ale... mám hrozně rád Štorchovy knížky (přesněji řečeno, měl jsem, jako malý), a taky filmů z tohohle období se moc netočí (teda, moc... netočí se žádný). Příběh je tu nekomplikovanej, jako byl ostatně život tehdy. Přijdeš, dáš krávu, dostaneš ženu, tu ti unesou, tak si pro ni jdeš, ne? Odbočka s divousem taky dobrá. Nejlepší scéna je ke konci, jak tam celý kmen skáče kolem stromu a do toho jedou bubny Liškovo techno. Jediný, co mě trochu zarazilo, je, že jak Bartoškova tvář, tak těla pravěkých žen jsou hladce oholena. Ale nakonec, možné to je (pazourky na to měli a třeba Egypťani se taky holili). ()
A zase: "Mně se to nelíbilo, protože příběh byl moc jednoduchej." Jasně, tak příště budem v pravěku řešit záhadu zastřelenýho klenotníka v zamčeným pokoji, ne? "Dobové kostýmy neodpovídají realitě." Jasně, protože tehdá v pravěku, jak si pamatujou všichni, kdo onehdy žili, byly všechny kmeny na stejném stupni vývoje. A nemohlo se stát, že by náhodou nějaký obchodník, co cestuje po světě, mohl mít bronzové předměty, zatímco u Havranpírků ještě svištěj na kameni. ... V podstatě jediný, co mi u těchhle tří filmů chybí, je drsnější sexuálno. V momentě, kdy si Sokol odvádí zajatou Veveřici k vodopádu, nebojím se, že by si ji tam před zraky všech přihlížejících "neohnul". Čili: podřezaný prase ukázat můžem, ale že by přišla na přetřas nějaká koza, to věru ne. Nu, tyhle naučné filmy pro mládež, že? ()
Nikdy som nemal rad normalizacnu trilogiu Volani Rodu -Osada Havranu - Na Velike Rece. Vo vtedajsej ceskoslovenskej televizii film presumel a nevyvolal vacsi ohlas. Hraju tu neherci, tudiz herecke vykony su priserne, dejova linia dokonale nudi ..... s takouto normalizacnou vyplachovou tvorbou uz problem mam. 5 % ()
Volné pokračování prvního dílu OSADA HAVRANŮ je oproti knižní předloze úplně mimo. Na veliké řece je povídková knížka, kde je spousta příběhů, nýbrž tento film navazuje na první díl. Opět tento nevkusně natočený film je strašně dětinský, jako tomu bylo minule. Ukáže se povaha Veveřice, kdy prchne s kupci od svého Sokola. Ti se sice poperou, ale nic dál se neděje. Divous se vrací na scénu a umře jen tak z ničeho nic, což bylo fakt divné. Nejdivnější ovšem byl ten vystrašený cizí rod, který věřil v nějaké strašidlo, jenž se usídlilo v jeho okolí a zapaluje kolem nich stromy. [1719. hodnocení, 56. komentář, 64%] ()
Reklama