Víkend na chatě

Takže tu máme další večírek po letech. Myslel jsem, že to budu srovnávat s geňou sedícím a bavícím ženy v podobném českém snímku, ale zmýlená neplatí. Je to zamyšlení nad generací čtyřicátníků, kteří zápasí ve vztazích, které si vysněně vytváří u počítačů či tv nebo v knihách, a ne a ne v tom malém Finsku se najít, také alkohol myslím, ta izolovanost, nikdo mi nerozumí, nikde nikdo jenom lesy a moře, no a v neposlední řadě nutnost přátelství, to je fajn na filmu, že nabízí východisko dobrým a přetrvávajícím přátelstvím, ať už založeným na povrchním sexu bez lásky, nebo jen na chlastu, který uvolňuje napětí z finské polární deprese. Ale rozhovory vcelku uvěřitelné a kdyby nenasadili anglinu, mohlo to být ještě lepší, pěkný vrchol karioky a tanec, lesbická pusa byla fajn, myslím, že otřásla celým kinem :)...Finsko miluju, projel jsem ho a jsou to strašně hodní lidé...čistých 75 %, pěkný den (30.08.2020)

Žádná z evropských či amerických konverzaček by mi neměla utéct, od dob Naprostých cizinců tenhle formát absolutně žeru. A přesně proto mi nevadilo zavítat ani do filmově velmi neprofláklého Finska, jehož filmy jsou už jen pro velmi specifickou finštinu v našich končinách skoro až tabu. Na pro mé uši netradiční jazyky jsem si už ale za ty dva tisíce nakoukaných snímků dokázal zvyknout, na až příliš melancholické dramedy ale nikoli. Oproti výše zmíněnému italskému klenotu a řadě jeho remaků je Víkend na chatě konverzačkou, která divákovi nedokáže ve finále doručit vlastně vůbec žádné emoce. Skoro jsem se nezasmál a neměl ani s kým soucítit. A to by měl být účel takového druhu filmu. [viděno v MojeKinoLIVE 27.5.2021] (02.06.2021)

Finští přátelé se po letech sejdou v jedné lesní chatě, aby zapařili, zavzpomínali a chovali se doslova všelijak, jen ne jako stoprocentní Finové. Jsou tu totiž až nezvykle moc ukecaní. Nicméně se jedná o příjemnou konverzačku, kde se děje sem tam něco dramatického, ale nic tak zásadního, abyste u toho oněměli. (22.08.2022)

Nevím, nakolik bych Víkend na chatě označila za komedii (a rozhodně bych se jí jako komedii nepokoušela prodat divákovi). Když ale odhlédnu od téhle škatulky, vidím velmi dobrý konverzační kus s perfektní kamerou a hudbou, u kterého by byl spokojený i Jára Cimrman, protože ono to prostě opravdu bylo “jako ze života”. Chata samotná pak dostává deset hvězd z deseti. (07.02.2022)

Další skvělý severský vhled do vztahů, komunikací a představ o jiných i sobě samých. Krásná ukázka Finska, kdo je pozorný vidí spoustu ukázek jejich kultury. Líbí se mi tyto vhledy a myšlenkové pochody, včetně vnímání alkoholu a vhled do minulosti. Jak to mohlo dopadnout, jak to mohlo být, co vlastně chceme teď a kam směřujeme, existuje láska, jak komunikujeme a rozhodujeme se. Doporučuju s filmem Nejhorší člověk na světě (Norsko). (31.01.2022)