Nikdo se nebude smát

Směšné lásky sú trofejným kusom v mojej knižnici a pri ich sfilmovaní dopadli lepšie, ako napríklad diela Hrabala, či Párala. Nikdo se nebude smát nie je žiadnou výnimkou. Film organicky zapadol do novej vlny, ktorú začínajúci Hynek Bočan obohatil o vkusnú komédiu, kde chvíľami cítime Kafku a chvíľami máme nepríjemný pocit z toho, že sa niečo podobné deje doteraz, iba sofistikovanejšie. Preto je film nadčasový aj keď je reáliami zasadený do konkrétnej doby. Výrazová plochosť Jana Káčera je v kontraste so snaživým neschopákom, ktorého vynikajúco stvárnil Josef Chvalina. Niektoré epizódy trvali dlhšie alebo dokonca pôsobili rušivo, ale celok považujem za mimoriadny film, ktorý nezostarol. (27.11.2015)

........zamyšlení nad těžkým osudem slušného člověka, jenž nenalezne sílu jednoznačně odmítnout dotěrnost sebejistého grafomana. Ten totiž plachému kunsthistoriku tak vehementně vnucuje své bezcenné spisky, až mu rozvrátí veškeré pracovní i rodinné jistoty... ............... Já to vidím přesně obráceně.. Zbabělost Dr. Klímy (J.Kačer) říkat lidem pravdu, rozvrátila život lidem kolem něho a nakonec jemu samotnému. Dávám 65 % (12.03.2009)

Zfilmovaná literatura často ztrácí na kvalitě děje i plasticitě postav, v našem případě je tomu však naopak. 1) Spoiler. Zatímco v Kunderově podání je asistent Klíma intelektuál, jakýsi spisovatelův komplic, kterému autor a potažmo i čtenář rozumí a s nímž sympatizuje (a jehož názory jsou tedy i názory všeobecně platnými, např. na úroveň Zátureckého práce), tak ve filmu tomu tak zdaleka není. Bočanův a Jiráčkův lektor je bohorovný mladík (žádný plachý, jak praví oficiální text distributora), který jen nerad říká jasné ne. Ve své posedlosti neodmítnout jde pak dál - vymýšlí si, lže, dokonce obviní Zátureckého ze sexuálního obtěžování své milenky. Sám se chová namyšleně, není schopen jednat ani, pravda, s primitivy z uličního výboru, klame svou milenku, kašle na svého přítele malíře a chová se (nejen na fakultě) jako rozmazlený fracek._____ 2) Spoiler. Hloupý grafoman Záturecký se ve filmu pak mění v troubovitého pracovitého a poctivého neumětela, jehož hlavní přednosti, vytrvalost a poctivost, mu v souboji s přezíravým intelektuálem nakonec získávají i část diváckých sympatií._____ 3) Díky poctivě rozpracovanému scénáři se tedy obě hlavní postavy posunuly z lehce načrtnuté jednobarevné karikatury do plastičtějšího charakteru._____ 4) Další rovinou filmu je společenská reflexe. Nejlépe je to vidět na práci na silnici, kdy několikaminutová sekvence obcházení výkopu řekne o povaze režimu a života v něm více, než mnohostránkový popis. Jednání uličního výboru je další praktickou ukázkou, jak socialistický životní styl fungoval._____ 5) 27letý Hynek Bočan dosáhl ve své filmové prvotině na jeden z vrcholů svého filmařského umění. Jistě k tomu přispěl i scénárista 30letý Pavel Juráček a 29letý Jan Kačer v hlavní roli. (13.10.2016)

Předlohou pro film byla kratičká Kunderova povídka. Já jsem tu povídku někdy před pár lety čet a pokud si dobře vzpomínám, tak to mělo asi 20 stránek. Možná ani to ne. Osobně si myslim, že na celovečerní film je v předloze prostě málo materiálu, takže je tu opravdu hodně takový tý "umělecký" vaty, aby se nějak natáhla stopáž. Povídku jsem přečetl jednim dechem za pár minut, u filmu jsem se nudil. Mám pocit, že ta tzv. nová vlna je strašně přeceňovaná. Slabý 3 hvězdy. (02.05.2021)

Jsem něco jako výtvarný teoretik. Utrpení mladého intelektuála. Juráček, jehož scénář je pro film bezvýhradně určující, v kunderovském Klímovi rozpoznal dalšího ze svých melancholických, společensky nepotřebných hrdinů, který kráčí světem a v důsledku své zdvořilé inteligence není schopen účastnit se lidských vztahů. Oproti Kunderově povídce zaujímá ovšem Bočanův film vůči Klímovi kritičtější stanovisko a rozšiřuje záběr, aby poskytl obecnější společenský komentář. Už úvod filmu lze pokládat za trefnou metaforu podobné lidské přizpůsobivosti, jakou pozorujeme u Klímy. Aby se vyhnuli výkopu u chodníku, vyšlapávají si chodci cestičku sněhem. Stejně jako Klíma, ani oni se vnějším podmínkám nedokážou vzepřít. Raději se jim podřizují. Obětí neschopnosti převzít zodpovědnost za zbabělost přitom není jenom Klíma. Na jeho morální selhání doplácí také druzí, zejména Klára, čímž Bočan s Juráčkem jako jedni z prvních otevřeli v šedesátých letech velmi relevantní téma spoluzodpovědnosti intelektuála za mravní úpadek společnosti. V podání Jana Kačera připomíná Klíma zklamané mastroiannovské intelektuály, dobrovolně izolované od ostatních, což lze vysledovat především v okamžicích jednání uličního výboru. Soudruhu Klímo, co vy si vůbec myslíte o ženách? Nic. Toto jemné a svým způsobem vtipné pozorování každodenní rutiny, sousedství, kde každý ví o každém všechno, rozehrává řadu strun – od sebeironie a smutku až po trapnost, karikaturu, absurdnost, chaos, prázdnotu a entropii. Tím, co potom spojuje Kunderu, Bočana a Klímu s námi, je otázka, jak se chovat slušně mezi špatnými lidmi, jak se vypořádat s dvojím metrem morálky a s poznáním, že lidé jsou vlci. (11.02.2018)