Reklama

Reklama

Detektivní příběh o záhadné ženě, která s sebou nese smrtelnou kletbu. Rok1925. Slibný mladý advokát Arthur Kidd (Adrian Rawlins) cestuje do Crythin Giffordu, aby vyřídil záležitost náhle zesnulé Alice Drablowé.Ve vlaku potkává Sama Tooveyho (Bernard Hepton), který popisuje paní Drablowou jako samotářku. Příští den je Arthur na pohřbu paní Drablowé pouze jedním ze dvou truchlících - mimo postavy postávající opodál a celé zahalené v černém. Jeho otázky na danou osobu jsou místními zodpovídány velice vyhýbavě a s hrůzou v hlase. Pouze neobydlený dům po paní Drablowé může odhalit tajemství strachu, který dopadá na všechny, jež ženu v černém spatří. (HBO Europe)

(viac)

Recenzie (72)

Astaroth12 

všetky recenzie používateľa

Film je frcnutý pekným gotickým vizuálnom. Zo všetkých strán močiar a v strede dom, ktorý na diváka musí vplývať strašidelne aj z jeho temným exteriérom. Ma silný atmosferický výboj, hmlou sa nešetrilo, ale snímaním cintorína tiež nie. Film je z roku 89, ale vobec si nevypomáha trikmi, to tam dosť chýbalo. Žena v čiernom tu je tiež len sporadicky, ale keď už konečne je vidieť,tak má v sebe silnú dávku napätia. Atmosféra je tu vynikajúca, ale bez úmrtí to nemalo silu dlhodobo zaujať. Ja som tu nenašiel to, čo iný užívatelia, ktorý filmu švihli 5*. ()

Campbell 

všetky recenzie používateľa

VYdařený hororvý příběh kterej má fakt dokonalou atmosféru. Film sice dnes již ničím nepřekvapý ale je zajímavé vidět, jak si režisér poradil s tak malým penízem. Hnusnej barák uprotřed bažin neměl chybu a celá atmosféra domu neměla chybu, hustá mlha se dala krájet a kočár kterej tam jezdí mě docela i děsil. Trošku mě zklamalo že přeci jenom tam nebylo tolik strachu jak bych si představoval ale zase nuda to nebyla. Herci hrály jak mají a hlavně žena v černém neměla chybu její první krok na scénu mě fakt dostal, a to nemluvím o scéně kde žena zaútočí, srdce jsem měl v kalhotách. Vydařený film s pořádným příběhem. ()

Reklama

PKD 

všetky recenzie používateľa

To je po dlouhé době, co nemohu souhlasiti s DaViDem´82. Nigel ´Quatermass´ Kneale byť v tomto př. nonSF, opět zaválel a předlohu mi vlastně vylepšil. Ten na co sáhl, to se mu podařilo. A jemu též vděčím vlastně za to, že Halloween III je takový, jaký je. I když má tento film změny (což i já sám nemám většinou moc v lásce) tak v tomto konkrétním př. jsou jen ku prospěchu, což bude ostatně souviseti i s tím, že útlounkou 126 str. knížečku nepovažuji za kdovíjaký majstrštyk. Což nezn., že není dobrá. Tudíž je jen pochopitelné, že tato adaptace u mě knížku překonává. Už jen z toho důvodu, že film končí o dost nihiličtěji (což mě docela šokovalo, ostatně já jsem byl v naprostém přesvědčení o tom co se asi stane takových 30min. před koncem, ale ono to bylo ještě horší, na to, že předloha jest od ženy, ovšem Kneale ještě přitvrdil) než předloha a že má jednu ultralekačku (která sice na vícero podívání už tak ultra nebude, ale co) při které jsem málem spadl z postele, jak jsem sebou cukl. To je samoz. zapříčiněno tím, že prakticky první hodinu se vytváří konstantní atmosphéra (která sice pravděpdobně mnoho dnešní ´´fajnšmekrů´´ uspí) a ta vás tzv. ukolébá, aby pak v závěrečné půlhodince zvyšovala napětí takovým stylem, že to až vyrovná flákům jako Silence of the Lambs apod. Věděl jsem to již dopředu, že jak je to ryze britské a ještě z normální (tj nehyperkorektní) doby, tak to bude min. na 4, což se splnilo. A to, že to je tv projekt, na tom nic nemění. Zde si totiž jako v jiných podobných příbězích vystačíte s dokonale padnoucími lokacemi, které nemusíte zbytečně vytvářeti v cgi nebo stavět. A máte 50% hotovo. Sice bych rád, pokud by to bylo třeba o 20 let dříve, nebo rovnou v 19.st. ale když vezmu v potaz, že děj se odehrává skoro před 100 lety, tak to na mne ještě dostatečně působí. A ta britská angličtina zde byla snad ještě britštější než jinde.;-) No, dáti děj do souč. to byla byla fakt nefunkční sračka. Do remaku s Potterem nejdu. Má to sice pěkný vizuál, ale ten Harry se mi tam totálně nehodí. A já už 1 superverzi mám. A to, že někdo napsal a natočil pokr. (které se sice nabízí, když víte, co se stalo s Ženou v Černém) považuji již za vyloženou švejkovinu. Jsou věci, které se mají nechati spát a jejíchž účinek je pak pochopitelně díky pokr. rozředěn. Někdy to vítám, někdy ne. Výborný objev díky podrobnému vyhledávání, hehe. Které já prakticky nevyužívám, ale asi bych měl.;-) ()

salahadin 

všetky recenzie používateľa

Ve VŠECH ohledech lepší než remake s Radcliffem (Woman in Black 2012). Což svědčí o tristním stavu novodobých tvůrců, kteří s vícero možnostmi neumí (!!!) natočit lepší film. A tak to už dnes bývá. A. Rawlins se oproti Radcliffovi chová jako člověk, atmosféra je mnohem lepší, není tu vytahování vozu z bažin, není tu přehršel rádoby strašidelných výjevů Ženy v černém (které v novodobém filmu skutečně nejsou strašidelné, ale spíše úsměvné), zato tu je pravěký "magnetofon", elektřina na ruční pohon a Žena v černém, která když už se objeví, tak to vždy stojí za to. ()

DaViD´82 

všetky recenzie používateľa

Bez debat výtečný atmosferický gotický horror jaké umí snad jen v Anglii. Blata, mlhy, opuštěná usedlost, uzavřené společenství s tajemstvím... Však to znáte. Jenomže ač obvykle oceňuji, když není literární předloha slepě zadaptována a je v ní i kus vlastní invence, tak tady změny spíše škodí celkovému zážitku. Protože nejde ani tak o drobné zásahy do děje jako o úplné překopání novely Susan Hillové. Ne všechny změny jsou jen na škodu (technická udělátka v domě), ale zcela jiný děj, věk i motivace postav (v jednom případě dokonce i zcela jiné pohlaví!), to už je trochu moc. Navíc vynechání prologu a vykecání "toho" již v úvodní pětačtyřicetiminutovce má neblahý vliv na úplný závěr, který nemá ani zpoloviny takový emocionální dopad jako v předloze, která vás nechá váhat až do posledních stran "vo co vlastně de" a pak to pouze v posledních pár odstavcích nevídaně vygraduje. ()

Zaujímavosti (5)

  • Mezi knihou a filmovým zpracováním lze najít několik rozdílů. Například paní Kiddová (Clare Holman) se v knize původně jmenuje Kippsová. (Chatterer)
  • Herečka Fiona Walker, představitelka Madam Toovey, byla ženou režiséra Herberta Wise. (Chatterer)
  • Poprvé byl film vysílán na anglickém televizním kanále ITV na Štědrý večer roku 1989. (Chatterer)

Reklama

Reklama