O Janovi a podivuhodném příteli

Plně souhlasím s názory ostatních uživatelů, je to pohádka nebývale temná a trochu depresivní, a také jsem se jí jako kluk trochu bál. A právě proto svým pohledem, že ani pohádkový svět nemusí být vždy malován narůžovo, se mi dnes tolik líbí. Přestože se jedná o televizní pohádku, strčí do kapsy mnoho pohádek filmových (a určitě všechny pozdější). Koprodukční dílo, které uzavírá zlaté časy české pohádky (pak už to šlo s tímto žánrem z kopce) je dobře obsazeno, je obdařeno výbornou hudbou Petra Hapky a s přehledem se řadí mezi mých pět nej pohádek všech dob. (10.12.2013)

Když pominu pár špatných efektů (a hlavně ten s ptáky a boje s nimi, protože hůř to už vypadá snad jen v Ptákodemii), tak tomu ani nemám co vytýkat. Tohle se mi totiž líbilo hodně. Má to skvělou atmosféru, zajímavý, dobře vedený a vypointovaný děj, je to skvěle natočené a skvěle zahrané (dokonce zde hraje i Labuda), dobře se mi na to dívalo a vůbec jsem se u toho nenudil... Fakt, moc mile mě to překvapilo. A to mě hrané pohádky moc neberou a líbí se mi jich jen pár, ale tahle odedneška bude patřit k těm výjimkám. Ráža mi zde opět potvrdil, že fakt umí, i když ani jemu se ne vždy všechno povedlo. Nicméně Poslední propadne peklu od něj mám pořád o trochu radši, ale i tak se mi O Janovi a podivuhodném příteli líbilo fakt hodně. Naposledy jsem takhle nadšený z hrané pohádky byl u Princezny a půl království - což je sice nedávno, ale předtím dlouhou dobu vůbec nic. 5* (27.03.2021)

Jako mnozí rovněž nechápu, jak mohla tahle pohádka skončit jen jako televizní. Rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co v pohádkové tvorbě v 90tých letech vzniklo. Strašidelná sice místy je, ale rozhodně ne jako třeba takové "Deváté srdce". Ta atmosféra je pohádková přímo fantasticky. Rovněž důkaz, že dobrá pohádka se obejde i bez známějšího hereckého obsazení. Na mou pohádkovou Top5 sice nedosáhla, ale pokušení dát jí plné hodnocení tu bylo. (15.06.2005)

Moje hodnocení se velice liší od názoru velké většiny divácké obce, mám pro to ale svůj důvod. Tradiční česká filmová pohádka má obsahovat humor a toho se mi zde hrubě nedostává. Zlo nemá být nemilosrdně zlé, nýbrž neskutečně hloupé a ve finále zesměšněné (Miloš Kopecký v Pyšné princezně, generálové Kemr a Vostřel v Šíleně smutné princezně, správce Preiss a kaprál Nárožný v pohádce S čerty nejsou žerty....). Tento snímek se tradice nedrží, je temný až hororový a dle mého názoru nevhodný na štědrovečerní primetime, kde jsem ho před lety jako dítě poprvé spatřil a zkazil si tím celé vánoce. (09.05.2006)

Představa, že pohádky jsou určeny převážně dětem, je naivní a poněkud nedospělá. Zejména to platí v případech, kdy pohádka přerůstá do mýtu a navíc se šatí do rozvinutých psychologických zázemí svých vůdčích postav. Původní poslání této vyprávěnky pak vícerozměrově ožívá a blýská ligotá ve více rozměrech. Připočte-li se k tomu kvalitní hudba, pozoruhodný scénář, mistrná Rážova režie, zdařilá koprodukce hned čtyřdomá, předjímá se tak trochu Rada Evropy ve své nejpozitivnější reprodukci. Skvěle - magickorealisticky - jsou dotaženy i postavy obou zlodějíčků. Důslednost v i v detailu zdobí skutečného mistra. A tady je těch mistrů hned přehršel. (02.04.2024)