Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Osu filmu tvoří životní příběh blahoslavené Zdislavy z Lemberka, o níž spíše než sporé historické zmínky vypovídají legendy jako o hluboce věřící ženě s léčitelským darem, která se plně obětovala pokorné službě nemocným a trpícím bližním. Autorka obdařila legendární Zdislavu aktualizovaným ženským osudem, jejž provázala s historickými událostmi a s osobnostmi první poloviny třináctého století; tvůrci filmu se soustřeďují na posledních sedm let hrdinčina života. Zdislava, která podle všeho žila jen krátce (zřejmě v letech 1220-1252), však zanechala v srdcích a v paměti lidí trvalejší stopu, než kdyby byla jen skvělou matkou a laskavou hradní paní svých poddaných. Její osobnost tvůrci představují jako oduševnělou a milující ženu, jež svým racionálním zájmem o léčebné procedury předznamenává renesanční úroveň a realizační pečlivost, podloženou pečlivým domýšlením neznámých dobových reálií a konzultacemi s odborníky. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (62)

Karlas 

všetky recenzie používateľa

Příběh vzácné ženy z období syrového středověku zemí koruny české. Ludvík Ráža opět dokazuje svůj precizní přístup pro realistické historické drama podobně, jako ve svém díle Poslední propadne peklu. Oddanost, pokora, vděčnost a láska v drsném pohraničním hvozdu českého království, jsou podstatou tohoto hluboce lidsky zaměřeného filmu. Rytířská statečnost a snaha konat dobro ve prospěch ubohých, jsou zde snoubeny v hodnotách naší historie. ()

Disk 

všetky recenzie používateľa

Jeden z nejvýznamnějších a bohužel pozapomenutých snímků 90. let, který by si zasluhoval mnohem větší pozornost. Výtečné vylíčení doby 13. století (fantastická kamera Jaroslava Brabce), vynikající herecké výkony (Josef Kemr svých pár scén odehrál doslova na smrtelné posteli) a nádherná hudba Petra Hapky. Je až k nevíře, že něco takového vzniklo v době, kdy se točily především tzv. privatizační komedie. ()

Reklama

Šandík 

všetky recenzie používateľa

Filmu "v erbu lvice" by bylo jistě možné vyčítat to, že s obsahem legend na jedné straně pracuje jako s historickým materiálem a na druhé straně, že jej odkouzluje a racionalizuje. Tam kde středověk chtěl vidět a nepochybně i viděl zázraky, kreslí film, pochopitelně v souladu s jeho knižní předlohou, reálně působící příběh. Proto je potřeba zdůraznit, že nejde o adaptaci skutečných historických událostí, ale o filmový přepis románu. Jeho děj se od historické reality asi odchyluje v mnohém. Středověké legendy, tak jako to ostatně dělaly vždy, Zdislavě přidaly zázračnou moc, nadpozemsky silnou víru v Boha, rozhodnost, odříkání, přísnost a askezi. Autorka knižní předlohy Alena Vrbová Zdislavin příběh pro změnu okouzlila, zracionalizovala a polidštila. Román i film jsou tedy výsledkem hned dvojí transformace a je dobré si toho při jeho četbě či sledování být vědom. Pokud bychom chtěli mít příběh věrnější historickým faktům, pohoříme, neboť o historické Zdislavě z Lemberka nevíme téměř nic. Zbývají nám pouze legendy, dohady a velmi sporá základní data... Daleko větším problémem celého filmu se mi ovšem jeví velmi odbytá výprava. Nesedí mnohé, především velmi pustě a neudržovaně působící hrad, vůz zrobený halabala z proutí, obyčejná sotva otesaná slaboučká kulatina tam, kde musíme čekat mohutné trámy, většina lidí oděných v hadrech... Na vině jsou pravděpodobně především peníze a pak také představa, že středověk byl nejen drsný (a to tedy byl) ale taky podivuhodně neotesaný a řemeslně primitivní (což rozhodně pravda není). Výtku samozřejmě zaslouží i anachronicky znějící dialogy, ale to je v historických filmech už klasika. Inu, Vláčil byl jenom jeden... Celkový dojem: 65% ()

Gekacuk 

všetky recenzie používateľa

Čeští filmoví fanoušci se konečně dočkali. Česká televize se opět odhodlala pootevřít své archivy připomínající spíše trezory a umožnila divákům shlédnout 20 let starý vynikající film „V erbu lvice“. Tento historický film se v rámci daných podmínek velmi podařil. Sice je zde patrný nedostatek finančních prostředů, ale to je nahrazeno uměním tvůrců filmu a plným hereckým nasazením všech účinkujících. Pro Milenu Steinmasslovou to byla životní role, pro Josefa Kemra a Martina Růžka pak role poslední. Představa, že Josef Kemr vytvořil roli šíleného mnicha doslova na smrtelné posteli, je mrazivá. Doufám, že film vyjde i na DVD, které bude doplněno vzpomínkami účinkujících. ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Občas tam jsou divné dialogy, pak i pár hereckých výkonů není zrovna moc dobrých a nějaký silnější dojem by tomu taky prospěl, ale jinak je to na české poměry slušný historický film. Především teda solidním vizuálem, který se povedl hodně a snad jen díky němu ten film má i nějakou podmanivou atmosféru, ale i tak ten film funguje, nepůsobí uměle, i ty postavy má do určité míry promyšlené a kostýmy jsou taky slušné. Navíc mám i pocit, že zde lepší historický film (mám na myslí z doby starší než první světová, takové filmy se tu točí už fakt minimálně, vzpomínám si snad jen na Jménem krále. Jánošíka a Křižáčka - a televizní filmy nepočítám) od té doby doposud už nevznikl. Dokonalé to není, ale líbilo se mi to. Slabé 4* ()

Galéria (3)

Zaujímavosti (7)

  • Jedná se o poslední film Martina Růžka. Krátce po natáčení ho postihla mrtvice, ještě téměř rok žil v léčebně pro dlouhodobě nemocné v Motole. Měl problémy i se srdcem. Dotlouklo 18. prosince 1995. Postsynchrony za něj namluvil Petr Haničinec. (hippyman)
  • Z důvodů, aby Josef Kemr dokázal ve špatném zdravotním stavu dotočit svou roli, byla přizvána česká léčitelka žijící v Americe, která mu dodávala životní energii. Podle slov herečky Steinmasslové to skutečně fungovalo. (sator)
  • Filmový Lemberk je ve skutečnosti Nový hrad u Blanska. Dále se natáčelo např. na Zvíkově, Pernštejně, v Jindřichově Hradci, v třebíčské bazilice sv. Prokopa nebo v klášteře ve Vyšším Brodě. (skudiblik)

Reklama

Reklama