Cesta svatojánských mušek

Zbývalo mi pár posledních minut dílu "Úplné zatmění". Zrovna se tam prolínaly 4 časové osy a v tu chvíli mi došlo, proč je tady tak rozdílné hodnocení. Předpokládám, že se seriál nelíbí zejména mužskému osazenstvu, takže teď pánům ušetřím trápení. Nedívejte se na to. Pokud nemáte aspoň trochu ženský mozek, bylo by to pro vás jen utrpení. Můj muž mi totiž vždy říká, že dokáže dělat jen jednu věc, "mít otevřenou jen jednu krabici" a tady jsou, pánové, otevřeny VŠECHNY. Pro ženy skvělý zajímavý seriál, pro muže si troufám říct, že peklo. (15.02.2021)

Tak tady jsem speechless. Slova nestačí, tohle je srdcovka. Příběh několika propojených životů, lásky, rodiny, ale hlavně jako jeden z mála seriálů, narozdíl od stejně tak skvělého a podobného This is Us, zobrazuje i kvalitní přátelství dvou žen. Katherine Heigl a Sarah Chalke jsou queens, které si diváci (resp. hlavně divačky) nutně zamilují ve všech časových rovinách - jako teenagery, mladé dospělé i čtyřicátnice. Druhá série je teda ještě víc kapesníčková, s čímž je třeba počítat, ale za mě ještě lepší než první. Masterpiece a perfection. (01.05.2023)

Po první sérii jsem si říkala, že fajn, ale takové moc holčičí a flashbacky ne vždy přehledné a všichni se zase v něčem šťourají a nádavkem se litují, takže tak na 3*, jenže mám rozpletený svetr - pro kamarádku, tak jsem zůstala i na druhou sérii. Ta je vyzrálejší po všech stránkách a dojemná tak, že funguje i na mě, což je co říct. Toto se mnou rezonovalo. Možná proto, že mám taky kámošku od školky, taky jsme tančily na Abbu s kořenkama, prošly spolu kdečím, i nemocí, a moc pro mne znamená. (30.08.2023)

Chlapi, vy na to nekoukejte, ať neklesají procenta. Prostě seriál o přátelství dvou dívek, žen, které se dobře doplňují a každá je úplně jiná. Občas kýč jako bič, občas sranda nebo depka. Časové roviny, které svým vizuálem bodují. A hezká představa, že taková přátelství oprvadu existují....já tomu věřím. (25.02.2021)

Typická unylá hovadina pro obtloustlé divačky a seschlé panny za zenitem, které stále vyhlíží skrze záclonky v kuchyni toho pravého, prince na bílém oři, uhánějícího jim v ústrety přes jejich předzahrádku, zatímco jim dvacet chlupatých náhražek reálného vztahu, nebo dítěte, sere v obyváku do kočkolitu, ožírá květiny a rozdrásává pohovku. Příběh dvou dívek mi osobně přišel citově velice výživný a zajímavý; obě pocházejí z komplikované rodiny a mají osobitý přístup k životu. Když se ale dostavily obvyklé scény, viděné již tisíckrát v druhořadých telenovelách, sexech ve městech a podobných zhůvěřilostech, šla nálada rapidně dolů. Trapné klišé a násilně roubované rádoby "hihi" chvilky špatný dojem už jen násobily. Taky mne ukrutně sraly nazdařbůh prokládané flashbacky z několika časových os, takže při chvilkové nepozornosti už jste byli naprosto v lese jak Jenda s Máří a bez perníčku. Konec už byl vyloženě srdcebolný kýč. Přesto nebudu krutý a ač mne k tomuto téměř násilím dotáhla drahá polovička, nezlobím se. Nakonec to docela dobře zabilo čas a zavzpomínal jsem na Sáru Šalke, která se mi tuze líbila v Doktůrcích. Zázraky se od toho ale čekat nedají. 50% (02.03.2021)