Spider-Man: Cez paralelné svety

"Let’s do this one more time. I’ve been Brooklyn’s one and only Spider-Man." _____________ Už je to skoro päť rokov, odkedy do kín vstúpil jeden z najlepších animovaných a zároveň aj jeden z najlepších komiksových filmov všetkých čias – Spider-Man: Into the Spider-Verse. V tej dobe zažal iskru, ktorú animovaná tvorba už dlhšiu dobu potrebovala a v podstate spôsobil aj úplnú revolúciu vo svojom žánri. Svojim vizuálom mi už vtedy vyrazil dych a predstavoval pre mňa perfektný audiovizuálny masterpiece... No, a o jeho tohtoročnom pokračovaní platí toto všetko asi päťnásobne – animácia je na extrémne vysokej úrovni, je neskutočne dynamická a v kombinácii so soundtrackom tvorí ohromné audiovizuálne inferno (práve vďaka nej som mal asi polovicu filmu neprestávajúce zimomriavky a husinu) začínajúce hneď v úvode s Gwen, ktorý vás absolútne pohltí a vcucne a vlastne až do konca tento film svoje zovretie ani na chvíľu nepovolí. A aj napriek tomu, že sa tu objaví zopár pomalších scén, tak ani na chvíľu sa pri tom človek nenudí. Tieto pomalšie momenty boli zakaždým veľmi šikovne vystriedané hyperakčnými a dokonalými bitkami a naháňačkami, ktorých tempo bolo úplne šialené... Ale toto vlastne platí pre celý tento film – už od prvých minút ani na chvíľu nespustí nohu z plynu, ale popritom sa ešte parádne stíha venovať osobnej linke väčšiny hlavných postáv a to mu neuveriteľne pridáva na dokonalosti. To spracovanie a animácia sú nesmierne úchvatné a v rámci animovanej tvorby podľa mňa nemajú akúkoľvek konkurenciu – dokonca aj excelentná prvá časť z roku 2018 pôsobí oproti tomuto iba ako nejaký koncept, ktorý sa drží celkom zkrátka, pri čom v Across the Spider-Verse to vyzerá tak, že tvorcovia mali úplne voľné ruky a vďaka tomu mohli popustiť uzdu svojej fantázii a gigantickej kreativite na maximum a tým pádom vytvorili tento enormný pavúčí námrd, z ktorého som sa ešte stále (ani deň po dopozeraní) úplne nespamätal... Tie nápady tu naozaj nepoznajú žiadne hranice a v momentoch, keď som si už myslel, že ma tento film nedokáže už ničím prekvapiť, vytasil ďalšie a ďalšie esá z rukávu a mňa tým doslova odpálil (Spider T-Rex, Lego Spider-Man, Spider-Punk a dokonca aj Tobey Maguire boli tými najprekvapivejšími čerešničkami na torte...). No, a ten záver ma už načisto poslal do iných dimenzií, skutočne som pri ňom stratil dych a v napätí som sledoval, čo sa bude diať ďalej... A krátko na to som nemohol uveriť, tomu, že sa už pozerám iba na záverečné titulky, pretože to ubehlo neuveriteľne rýchlo – tie dve hodiny mi pripadali ako 40 minút... Čakanie na finálnu časť bude strašne dlhé a obrovské utrpenie... Spider-Man 2099 odporúča druhú časť Spider-Verse všetkými dvadsiatimi! Ak bude finálny diel minimálne takýto dobrý, tak sa bezpochyby jedná o najlepšie spracovanie Spider-Mana ako takého... Edit (10.8.23): Wau, proste wau! Ani po opätovnom pozretí ma Spider-Man: ATSV neprestáva udivovať svojou dokonalosťou! (04.06.2023)

„Za umění můžeme považovat i metakomentář k tomu, co považujeme za umění,“ říká Spider-Woman Gwen Stacy při bitce v newyorském Guggenheimově muzeu. Podobně jízlivými a kulometně servírovanými komentáři se snímek jen hemží, což znamená hned několik věcí. Jednak jej není možné naplno stíhat, a to ani pro dospělého diváka, natož pro toho dětského. Frenetičnost zde nabývá nového významu, a to navíc na velké části dvou a půl hodinové stopáže, kvůli čemuž je výsledný dojem trochu úmorný. Zároveň se ale také bezesporu jedná o velmi chytrý film, který si je mnohem lépe než veškerá tvorba MCU vědom svých komiksových základů a hrdě se k nim hlásí. Pomrknutí na fanoušky prostřednictvím easter eggů či rovnou ukázání konkrétních sešitů Spider-Manových dobrodružství se objevuje každou chvíli a snad i díky tomu se tenhle multivesmírový bordel daří jakžtakž ukočírovat. Tempo však přesto leckdy hapruje a vyprávění se občas boří pod vlastní vahou. Ústřední dobrák Miles rozhodně nechce být Amorales, a tak se vzpouzí utilitaristickým proklamacím Miguela, Spider-Mana 2099. Stejně jako se ve filmu mnohé děje, tak by šlo i o mnohém psát, důležité však je pouze to, že v jádru se jedná o poctivě zpracovaný příběh o dospívání, v němž si Miles i Gwen musejí vybojovat své pubertální bitvy. Škoda jen velmi neuspokojivého konce, který namísto monumentální závěrečné třetiny příběhu nabídne pouze cliffhanger. Ale když se s tím smíříte, dostanete jednu z nejnápaditějších komiksovek za dlouhou dobu. (02.06.2023)

Jeden z velmi mála kvalitních komiksových filmů posledních let který kvalitně navazuje na první díl - nepřidává k němu ale nic nového, a wow-efekt z eklektického a hyperkinetického stylu už stihl vyprchat, tím spíš že i první díl byl jen updatem stylu mnoha starších anime pro západní publikum. Zbývá příběh... a ten je zapomenutelný, neukončený, a bohužel se opírá o hlavní postavu která je mnohem méně zajímavá než postavy vedlejší, které se tu objevují víceméně jen jako krátká camea. 8/10 (06.02.2024)

// Co na to říct, jestli se ještě před pár týdny tvrdilo, že jsou komiksové filmy na úpadku, třetí Strážci a Spider-Man: Napříč paralelními světy dokazují, že s trochou snahy se tady dají pořád dělat velké, zásadní a v mnoha ohledech žánr definující věci. Jestli je pro mě Hollandova trilogie tím nejlepším hraným ztvárněním příběhu kolem Petera Parkera, Spider-Verse (brzy) trilogie začíná rychle aspirovat na nejlepší ztvárnění Spider-Mana jako takového. (01.06.2023)

Nedá se svítit, ale Across the Spider-Verse je za poslední roky posledním důkazem, že vymírající subžánr superhrdinských filmů má ještě co říct. Funguje tu jak vztahově-emoční rovina, tak hlášky, tak i dechberoucí akce. Koncept multiuniversa, na němž si MCU vylámalo kompletně zuby, dovoluje scenáristům přijít s orchestrací nápadů, které zábavně posouvají story, anebo alespoň pomrkávají na diváka. Snímek si tak užijí jak děti, tak dospělí, ale i opravdoví fanatiční nerdi, na které se z plátna valí množství citací i subtilních aluzí. (16.01.2024)