Réžia:
Hana TřeštíkováScenár:
Hana TřeštíkováKamera:
David CysařHrajú:
Lukáš MoudrýVOD (1)
Epizódy(5)
-
Mirka a Kuba (E01)
-
Irena a Petr (E02)
-
Alena a Bernard (E03)
-
Petra a Viktor (E04)
-
Zuzana a Lukáš (E05)
Obsahy(1)
Jaká je podoba partnerského soužití v 21. století, proč se v dnešní době lidé berou a co je v prvních letech manželství čeká? Do soukromí vybraných manželských párů nahlédne nová série dokumentů Manželské etudy: Nová generace... Autentický pohled na sny a překážky, se nimiž se potýká současná mladá generace, je zachycen známou časosběrnou metodou, kterou proslavila režisérka Helena Třeštíková. „Časosběrná metoda, kterou jsem převzala z původní série, poodkryje při dnešním zrychleném stylu života mnohem víc, než by se mohlo zdát. Zdánlivě banální situace a zachycení všednodenního života se ve střižně proměňují v cennou výpověď doby o jedné generaci,“ vysvětluje režisérka Hana Třeštíková. Zásadní rozdíly mezi začátkem původních etud a dneškem potvrzuje i dokumentaristka Helena Třeštíková: „V osmdesátých letech se mladí brali kvůli ekonomickému tlaku, byla to šance na byt. Dnes to zkoušejí nanečisto, jsou váhavější a volí soužití na hromádce. A potkávají se nyní s dost odlišnými, avšak často fatálními problémy.“ Úvodní epizodu s názvem Mirka a Kuba vystihuje popis „láska z technopárty aneb sedm let mladého páru“. Režisérka zachytila příběh vztahu od svatby, narození syna a stěhování za město až po krize a konflikty, které lze překonat jen stěží. Druhou epizodou je Irena a Petr, „klasický pražský pár“. Oba pocházejí z centra a chodí spolu již devět let. Jako důvod ke svatbě shodně uvádí, že chtějí vztah posunout, a také udělat velký mejdan pro sebe a své přátele. Svatbu berou jako zábavu. Třetí pár – Alena a Bernard – patří mezi ty nejklasičtější. Zkusili si spolu několik let chodit a pak i bydlet, mají se rádi, oba pracují a tak nic nebránilo, aby se vzali. Během natáčení se jim narodily dvě děti. Režisérka sledovala i učitelku Petru a zaměstnance Památkového úřadu Viktora. Pocházejí z Brna, brali se na Staroměstské radnici a společně bydlí na Vysočině. Oba touží po druhém dítěti a přiznávají, že pro bezproblémové početí se asi poznali příliš pozdě. Posledním párem je majitel firmy Lukáš a marketingová manažerka Zuzana. V době, kdy s nimi štáb začal točit, se jednalo o pár, který představoval generaci zlaté a úspěšné „mládeže". Život jim ale přinesl různá překvapení a úskalí… (Česká televize)
(viac)Recenzie používateľa Brtniik k tomuto seriálu (2)
Mirka a Kuba (2019) (E01)
Fakt špičkový vhled do mužského a ženského světa, až z toho mrazí. Že jsme kluci doživotně hraví, to je fakt, ergo kladívko, musí se s tím počítat. Zároveň máme v genech postarat se o rodinu. Jen nesnášíme tlak a stačí málo – třeba jen bezpodmínečné vytržení z činnosti, byť by to bylo čištění senkruvny... To nám dělá stres a ten máme zakódováno řešit kyjem anebo útěkem. Ač drsňáci, v tomto rozpoložení nás zaručeně přemůže jakákoli křehotinka, která pohladí a tvrdí, že chápe... ---- Klučina se mi moc líbil i přes jeho podivnou původní profesi. Víme jak děsivá je u nás rozvodovost. Buď jsme zde v Čechách, v rámci lidstva, specifická odnož, která není monogamní, anebo nám krutě schází oběživo - náš hrdina do společenství vrazil dědictví a bylo to málo (i u partnerky) a barák byl vymazlený, jaký vídáme třeba u umělců... Že by oni, vzhledem k nákladům na život v CZ, byli ohodnocení přiměřeně? ---- Včera politikové o5 zvedli minimální mzdu, co také pohnout se mzdami? Já např. jsem desátým rokem nastejno. A to někteří volají po Euru... To by se už raději nikdo ani neženil. ---- Vidět to znovu asi nee – jest to horor. ()
Irena a Petr (2019) (E02)
Tak tato dvojice mi byla obzvlášť milá: oba měli práci, svého koně a ve výhledu potomstvo. Věru, když si pořídili báječný byt, děsil jsem se stejného scénáře jako minule, leč nestalo se. Lehký problém nastal, když zjistili, že se (kvůli dobývání oběživa a aktivitám) vlastně nevidí. Z vlastní zkušenosti vím, že tzv. námořnická manželství jsou sice při setkáních velice intensivní (asi jako druhdy při randění), ale partnerky to nesou trochu hůř... Naši to vyřešili elegantně - společnými snídaněmi, co také znám a velice se nám zamlouvali. Když ovšem jeden chodí do rachoty na šestou, je to přece jen maso, jelikož je to hoďka příprav navíc se vším, co to obnáší... Trochu mne zklamali, že je rozhodil fakt, že se „hnízdění“ nepovedlo na první dobrou. Naštěstí v tomto období žádný nešlápl vedle a tak nic nebránilo tomu, aby to (a rádi) zkusili znovu. Takto nějak si představuji voliče do čehokoli – positivně laděný úspěšný jedinec se rozhoduje hlavou ne žlučí a na vymetání mega (napsal jsem „nega“, ale to by bylo rovněž OK) happeningů nemá čas a nejspíš ani chuť... Moc jim držím palce a diváctvu další zajímavé a poučné příběhy! ()