Meurtrière

Nahé ženké a mužské tělo v temnotě s pomalým pohybem, nakonec světlá ženská tvář. (17.01.2023)

Philippe Grandrieux vytváří další depresivní, až epilepticky temný film o fyzičnosti těla. Společně s White Epilepsy jde o můj nejdelší slow motion záběry, které jsem kdy viděl a které považuji za optiku z jiného světa. Spojení mezi divákem a obrazem. Temnoty v černém podkladu, depresivní zvukové ruchy, pohybu těl a jejich fyzickém kontaktu. Bylo mi ctí být osobně na přednášce Grandrieuxa - na přednášce o tvůrci, který se řadí mezi velikány experimentálního filmu, jako Stan Brakhage, nebo David Lynch. Inspirace malíře Francise Bacona, jde velmi cítit. (12.03.2018)

Meurtrière je druhé pokračovanie pomyselnej trilógie Philippe Grandrieuxa. Prvá časť White Epilepsy ma veru nezaujala natoľko ako by som od temného experimentálneho filmu očakával. Pomalé zábery bez strihu počas jednej hodiny dokážu vyčerpať aj tú najostrejšiu myseľ. Tuto to veru rozdielne nie je. Keby som to hodnotil prevažne z hľadiska umeleckého filmu išiel by som z hodnotením dole. Vyššie hodnotenie je pre mňa skôr iba póza odlíšiť sa od ostatného filmového kontentu. Je to temné, mysteriózne, depresívne ale vééééľmi zdĺhavé, takže po chvíľke som stratil sústredenie ale zase skvelo mi to poslúžilo ako backround k pitiu alkoholu. Ja to skôr beriem ako zaznamenanú živelnú "performens" smrteľného ľudského tela v netradičnom obrazovom rozlíšení. (04.01.2019)