Hollywood

Tohle někdo myslel vážně? Solidní výplach mozku a exemplární ukázka toho, jak se proti rasismu, homofobii a diskriminaci žen bojovat nemá - takhle to lidem násilím mlátit o hlavu může mít jedině opačný efekt. Hollywood je místy zábavný, ale jakmile se od humoru přejde do vážnější polohy, tak je až komicky špatně napsaný - v podstatě na úrovni telenovely. Ten závěrečný cukrkandl na Oscarech je už pak daleko za hranou parodie. (09.06.2020)

Po prvních třech, resp. čtyřech dílech jsem byl nadšený. Temný, ale přesto vtipný Ryan Murphy v nejlepší formě. Sliz a hnus Hollywoodu bez přehnaného pozlátka. Skvostné herecké obsazení - Jim Parsons tímhle u mě definitivně nechal Sheldona daleko za sebou. Darren Criss mě tam bohužel začal celkem štvát... asi už mu prostě nevěřím "straight" role. Ale nakonec svým herectvím do celkového vyznění seriálu zapadl dokonale. Což tedy není z mé strany pochvala... bohužel... A TADY BUDOU JEMNÉ SPOILERY Zhruba v pátém díle se to u mě začalo dost povážlivě lámat. Ta tam byl původní temný tón začátku a jako mávnutím kouzelného proutku tu máme ukázkovou cukrkandlovou limonádu jako u Glee. Zde je ovšem ten podstatný rozdíl (pro mě). Ke Glee jsem s tímto přistupoval, k Hollywoodu ne. Moc jsem si o něm nezjišťoval, první díly mě dokonale "zaháčkovaly", proto jsem tím koncem o to víc zklamaný. Promiň, Ryane, ale pokud nastíníš v prvních dílech, že pomalu všechny postavy jsou svým způsobem svině (některé až na hraně kriminálu), tak ti prostě nemůžu věřit to, že se nakonec všechny (ANO, VŠECHNY) "redeemnou". U někoho to bylo zpracováno super - šéfproducent Dick a Ernie - u někoho to působilo trapně - "Sheldon" - případně až komicky - Ace, šéf studia. V jedné scéně máme hořící kříže KKK, puf, pár minut na to protesty plošně utichly, protože film se povedl a slaví úspěch. Ano, teď už vím, že Ryan chtěl natočit pohádku. Ostatně i tagline k celé minisérii je "What if you could rewrite the story?" Ale já v tom vidím bohužel jen zabitý potenciál, který první půlka minisérie nastínila. Můžete to brát tak, že si objednáte krvavý steak, ale dostanete výtečný moučník. Někdo si pochutná, zaplatí a odejde z restaurace, někdo se půjde hádat s kuchařem. Já patřím do té druhé skupiny... (03.05.2020)

Hollywood je feel good seriál, který mě hodně bavil. Dylan McDermott, Jeremy Pope a Holland Taylor hrají bezchybně a spolu se zbytkem crew táhnou charismatem barvotiskový děj. Že jde o naivní pohádku vlastně nevadí, koneckonců tím přiznaně odkazují k bezstarostným, lehkonohým filmům poválečné éry (a navíc je příběh zasazený do alternativní historie). Přesto mám s Hollywoodem dva velké problémy. Ze seriálu hrozně čouhá, že je děj především věšákem na ideje tolerance a rovnoprávnosti. A jakkoli jsem svým smýšlením zastáncem téhož, tady je až moc zjevné, že jde tvůrci chtějí v prvé řadě kázat a až v té druhé vyprávět. Druhá výtka směřuje spíše ke struktuře příběhu. V seriálu zcela chybí konflikt a antagonisté, kteří by stáli za řeč. Všechny překážky jsou překonány během několika desítek minut a všechny důležitější postavy, které měly alespoň náznak úmyslů být v opozici vůči snaze hrdinů, jsou velmi rychle konvertovány na světlou stranu síly (Samara Weaving, Jim Parsons, Rob Reiner). Už Aristoteles věděl, že takhle se dobrej příběh nestaví... (18.02.2021)

První tři epizody vás namotají na seriózní příběh ze zlaté éry Hollywoodu a jak se tehdy žilo menšinám všeho druhu. Příběh gigola, co se snaží uspět jako herec jen proto, že ho v dětství bavilo chodit do kina? Paráda. Stupidní jako facka a zároveň uvěřitelné. Jenže to jsem netušila, že Murphy z toho plánuje udělat Glee na x-tou. Další 4 díly jsou napsány ve stylu, kdy scénáristi sebrali několik "woke" hashtagů z Twitteru a postavili kolem nich příběh, který je asi tak uvěřitelný jako sníh v létě. Aneb všechno je krásné, pozitivní, postavy úplných grázlů najdou svědomí bez jakéhokoliv vysvětlení. Herci jsou jednorozměrní jako příběh samotný. Jediný Jim Parsons hraje jako o život. Seriál jsem dokoukala se znechucením z toho, jak tohle vůbec někdo tohle schválil do produkce. (06.05.2020)

Parádní jednohubka, kterou bych klidně přirovnal k Tarantinově nedávnému Tenkrát v Hollywoodu, i když v pohledu na Hollywood nemohou být víc odlišní. Ale v obou dvou případech je perfektní obsazení, parádní dobová hudba, skvělé kulisy, vše propracované do nejmenšího detailu a prostě stejně geniální zachycení doby a genius loci Zlatého věku v LA. A do toho stejně pohádkové finále z alternativní historie. V čem se tohle dílo zásadně liší od Tarantina, který tento věk pojímá až naivně idylisticky, je, že je zde Hollywood podroben kritice. A tato sebekritika (i když občas naschvál zobrazena přehnaně) je víc než vystihující a dokáže i laikovi prezentovat kontroverze Hollywoodu, které jsou i dnes hojně debatovány a to konečně i v rámci široké veřejnosti. O to si snímku cením víc, protože pouze sebereflexí se nějaký obor může posunout někam dál a vydat se směrem ze zajetých kolejí. Škoda že podobných sebekritických mainstreamových snímků nevzniká více. (27.11.2020)