Tokyo Vice

[60%] První epizoda mě téměř nadchla, prostě to bylo něco nového. Vidět mladého američana, který je tak ponořený do zvyků japonska a i tak plynule mluví, to se nevidí jen tak. I do to první poloviny tohoto osmidílného seriálu to docela šlo, i když se tu našlo i dost nudných pasáží. Je to takové spíš krimi/drama. Jenže v druhé půlce se to už pokazilo a poslední tři díly mě už vůbec nebavily. Což je škoda, potenciál to mělo velký. Jen tu platí to, co říkám neustále, že zde je moc epizod. Místo 8 jich mohlo být 6 a to kratší tak 45min cca. Takže potenciál to mělo, zpočátku mě to bavilo, ale pak se to pokazilo do těžké nudy. (25.05.2022)

Skvělá exkurze do japonského podsvětí a japonské kultury. V seriálu se střetávají rozdíly v japonské a západní kultuře ale i v herectví, které hodně vychází z práce s hlasem. Příjemně mě překvapil Ansel Elgort, který hraje prostě parádně. Naopak Ken Watanabe oproti jiným japonským kolegům rozhodně tahá za kratší konec. Masayoshi Haneda, Shun Sugata, Ayumi Tanida jsou totiž proklatě charismatičtí jakuzáci. Skvělý je i Hideaki Itō v roli kontroverzního detektiva. Nejvíc mě ale zaujal Shô Kasamatsu. Jeho mafián je úžasně zahraná rozporuplná postava, ve které se tříští spousta emocí, jež ale projevuje navenek hlavně drobnou mimikou obličeje. Rachel Keller je fajn. Dobře hraje a dobře se na ní kouká.  Tokyo Vice je skvělý seriál, který postupně graduje a já jen doufám, že si druhá řada udrží stejné tempo. (13.07.2023)

Čau lidi, jsem se tu za vámi stavila, abych vám důrazně doporučila tenhle seriál. Fakt se přestaňte furt dokola koukat na Chalupáře a pusťte si Tokio Vice. Má to všechno, co od televize chcete. Vaří se tam, jí se tam žebírka, občas tam i souloží, trošku romantiky se tam objeví a i na nějaké to násilí dojde (dokonce jsem jednou schovala hlavu pod deku, abych nemusela sledovat, jak si tam pižlá prst nekvalitním nožem). Jediná nevýhoda je, že teď musím cca rok čekat na další sérii a úpe teda nevim, jak si zkrátit to čekání. Nemůžu dělat nic moc manuálního, páč prostě nejsem šikovná, takže třeba dřevořezbu jsem promptně zavrhla. Taky by se u té činnosti mohlo ležet, protože prostě nerada stojim a ze sezení mě bolej záda. A ať to, prosím, není sledování vztahu Jaromíra Soukupa s Agátou Hanychovou. To už jsem zkoušela a to mi nedělá dobře. To se potom rozrušim a nemůžu v noci spát. Nějaké nápady? Návrhy? Prosím, pište mi na Slečna Smilla Cosivlasynemyla, P. O. BOX 123, Praha naproti tomu obchodu, co prodávaj ty drahý kabelky. Díííky.. (24.07.2022)

Neonové Tokyo a Michael Mann jako spoluautor a režisér pro mě znamenalo velké natěšení. O to větší bylo moje zklamání, když se z očekávaného thrilleru stal vizuálně atraktivní, ale jinak utahaný seriál o japonské kultuře a náhledu do ne úplně zajímavých životů japonských mafiánů. Čekal jsem něco úplně jiného a po prvním vydařeném díle (jediném od Manna) šla kvalita a můj zájem strmě dolů. Naštěstí je samotné Tokyo dostatečně vtahující. (13.06.2022)

Wow, v posledních epizodách druhé sezony to tedy solidně rozjeli, perfektní drama s bezchybným dotažením do konce. Jak většinu série jeli pomalé vyprávění se soustředěním na postavy a vztahy mezi nimi, tak to byl jen buildup k tomu aby v poslední třetině série příběh scénáristé čistě rozsekli - až je mi líto že jsem seriál jel postupně s týdenními rozestupy, při bingování by ta gradace působila ještě mnohem líp. Kdo se bál že tato sezona skončí stejně neuzavřeně jako ta předchozí, tak se do seriálu směle může pustit, neuzavřené tu nezůstalo prakticky nic - jen s mírným  závěrečným pomrknutím k tomu že (nové) příběhy těch postav mohou v dalších sezonách klidně pokračovat. Ale nečekejte akci, ta je v seriálu jen velmi minimálně. Jako celek je to nejlepší Michael Mann od Collateralu. (05.04.2024)