Nesmrteľná milenka

Hodnocení pod 3 hvězdy nechápu, ale ok. S mojí slabostí pro Oldmana a Beethovena je jasné, že mé hodnocení je asi nekritické, ale čert to vem. Po opětovném shlédnutí (a v rámci silně melancholické nálady) zvyšuji ze 4 na 5. "...Kdybychom mohli být spolu, necítili bychom žádnou bolest. Kde jsem já, tam jsi i ty..." (08.02.2016)

Nehynoucí obdiv, sílící sympatie a v závěru, kde se to vysvětluje pro ty, kteří to ještě nepochopili (viz já :-)), emoce vystoupají až do nebe. Beethoven je můj oblíbený skladatel, Gary můj oblíbený herec, nevím, co by nedokázal zahrát. Kvůli této roli cvičil na piáno několik hodin denně, aby to bylo autentické, k tomu už se nedá co dodat. (31.05.2010)

„V uších už jen ticho, přiznej si to, pýcho.“ Málo platné, genialitu Amadea to nemá. Formanův Mozart mě uchvátil, coby živočišný extrovert, jehož komponování i preludování bylo divoce vychechtané a konflikt se Salierim strhující a divácky vděčný. Roseův Beethoven je nám podáván jako nudný introvert, který hudbu skládá jen jakoby omylem, ve volných chvílích, při absenci nějaké (jakékoli) lepší zábavy. Navíc ústředním bodem příběhu je jakýsi Schindlerův seznam, což mě zneklidnilo. Snad jsem ženě nepustil špatný film?! Uf, jen shoda jmen. Až za hrob věrný přítel Schindler má seznam Beethovenových lásek a pátrá, která z nich bude dědit. Což mě moc nezajímalo, neb v závěti jsem zahrnut nebyl. OKÉNKO GENIALITY: [][] Co se z Nehynoucí lásky dozvíme o Beethovenovi nového? /♪ ♫ Na kterém koncertě se profláklo, že je hluchý jako pařez. /♪ ♫ Jak často a v kterých ložnicích se maestrovi rozjel zip u kalhot. /♪ ♫ O existenci dosud neznámého díla, sonáty „Coucou dans le nid.“ Údajně inspirované záhadou se syno-synovcem coby kukačkou v bratrově hnízdě. [][] Ovšem Gary Oldman zde exceluje, např. v Beethovenově intimní chvilce s hlavou na klavíru. Kvůli němu zvedám taktovku o hvězdu výš. „Plaudite, amici, comoedia finita est.“ (14.06.2023)

Při vší úctě ke Gary Oldmanovi a Isabelle Rossellini, tenhle film si i přes jejich výkon více než 2 hvězdičky nezaslouží. Obě dvě jsou ovšem hlavně za ukázky z nesmrtelných Beethovenových děl, a taky trochu za Oldmanův výkon. Pro mě by se tenhle film mohl klidně jmenovat Nehynoucí nuda, jelikož jsem se opravdu cítil docela znuděně po většinu času, jejž jsem věnoval sledování této biografie. Jediný poznatek, který mi utkvěl v hlavě po skončení filmu, byl ten, že Beethoven byl skutečně geniální skladatel. Ale to jsem věděl už předtím. (16.09.2002)

Jednoznačným kladem filmu je Oldman v titulní roli a samozřejmě Beethovenova hudba, která i průměrným scénám dodává gigantický náboj. Přes několik nesporně působivých vizuálních momentů je však film oproti mistrovském Amadeovi pouze stereotypním brnkáním na strunu milostného příběhu, které má svým zvukem odhalit kus mistrova nitra, ale bohužel vyznívá jaksi do ztracena. Rozhodně to není špatný film, ale velikosti látky nedorůstá... (26.03.2004)