Kalinový háj

Veselohru ze současného života kolchozu „Kalinový háj" od známého ukrajinského dramatika Alexandra Kornejčuka si brzy po jejím uvedení na scéně Realistického divadla v Praze v roce 1951 naši diváci oblíbili neméně než diváci sovětští a „Kalinový háj" se od té doby hrál v mnoha našich divadlech. Kornejčuk v této hře použil k zobrazení kolchozního života ne sice nového, nicméně vždy zajímavého prostředku: ukazuje kolchoz tak, jak se jeví očím spisovatele, který sem přijel sbírat materiál pro svou novou knihu. Přítomnost spisovatele vyvolá v kolchoznicích různé pocity; proč vlastně přijel zrovna k nim, když přece nejsou nejlepší? A lze jistě vděčit spisovatelově návštěvě, že se kolchoz vydal na novou cestu, že předseda Romaňuk prohlédl zaostalost svých tvrzení — že jim stačí, když jsou první mezi posledními — a že konečně došlo také k vyjasnění vztahů mezi některými obyvateli vesnice — především mezi Naďou a Karpem a mezi Karpem a Romaňukem. Kornejčuková dějově nebohatá, ale svěží a poutavá hra získává především znamenitým prokreslením řady různorodých charakterů: pohodlného, nicméně uvážlivého Romaňuka, rázné předsedkyně vesnického sovětu, odhodlané a trochu zasněné Nadi, daleko kupředu vidícího Karpa, nebo zase ochmelky a lenocha Vakulenka, zpanštělé a přemrštěné Ágy, konečně i těch dvou, kteří svým příjezdem způsobili takový rozruch v kolchozním životě — spisovatele Batury a malíře Verby. Filmový přehled 41/1954 (03.06.2009)