Uspořená libra

Černobílá televizní mikrokomedie transformovaná odstupem času do pocty nezapomenutelnému hereckému kvartetu v čele s Janem Werichem, doplněným ještě o pátého člena, totiž Werichovu dceru Janu. Ústřední dvojice ztvárňující party dvou rozšafných opilců je ódou na herecký um obou velkých českých herců, Wericha i Sováka, Zázvorková jim spíše jen přihrává a Brodský je víceméně do počtu, každopádně celému tomu především hereckému představení schází zásadnější významový přesah a dějová gradace, určitě je to milé televizní zastavení, černobílá libůstka pro pamětníky, ale objektivně má každý vtip mít především silnou pointu, stejně jako by ji měla mít tato televizní jednoaktovka, bez ní to prostě není ono... (25.12.2011)

No dosť otravná vec, ktorá je aj na 35 minút dlhá. Werich opitého vôbec nezvláda - hrá ho iba keď recituje svoje repliky. Mám pocit, že -Sovák je tu ten, kto udáva tón a na ktorého sa dá pozerať. Najhoršie na tom je, že som vôbec nepochopil o čom to celé bolo, resp. aký to malo význam napodobňovať dvoch ožranov. Podobné indivídua totiž nie je problém stretnúť dnes (aj vtedy) na každom kroku. A najviac som bol prekvapený z toho, že Brodský nemá čo hrať. No fakt paródia vhodná do vtedajších televíznych prestávok. (24.01.2009)

35minutová nenucená komedie se skvělými herci o tom, jak lehce stát přichází o své daňové poplatníky, když nedovolí svým občanům ani trochu toho osvobozujícího rozptýlení. Jan Werich a Jiří Sovák se doplňují trefně a tvoří zábavnou dvojici, která suverénně nabízí líbivou televizní tvorbu z časů před normalizačních. (03.03.2014)

Ty moc nevyskakuj, ty žížalko! Ste tady kvůli mě nebo já kvůli vám?! Takoví jako já vám platíme gáži, né? Vy ste tady pro veřejný blaho vobčanů a né abyste se tady na mě vytahovala a byla drzá a lascívní. Jedno z nejklasičtějších děl rané televizní tvorby šedesátých let je mistrnou připomínkou zlatého věku české komedie a zároveň v něm lze vysledovat přímý odkaz na ostrovtip Osvobozených tak, jak jej diváci znali ještě z předválečných let. Rozepisovat se o skvělých hereckých výkonech Wericha, Sováka a Zázvorkové by bylo nošením dříví do lesa, nicméně je obdivuhodné, jaké možnosti skýtá dialog tří postav. Věc v současné televizní dramaturgii takřka nemožná. (03.08.2012)

Tento film těží jen a jen z nápadu! Můžete mít světové producenty, produkční, scénáristy, dramaturgy, režiséry, kameramany, střihače atd atd, mít tu nejlepší kameru, mít spousty peněz na trikovou postrprodukci, prostě mít všechno bez čeho se dnešní film na profesionální úrovni téměř neobejde, ale když nemáte nápad, tak je vám všecho toto sebevětší zázemí k prdu. Zde je vidět, jak je to všechno tak jednoduché! . Celého filmu je o tom, že na úřad (poštu) přijdou dva postarší pánové v podnapilém stavu (Werich a Sovák), že si chtějí vybrat z vkladní knížky jednu libru na panáka :). Dostanou formulář a už to jede. Do toho začnou rozebítat klobouky, vedle sedící paní, která píše důležitý dopis (Zázvorková) a nakonec se na řadu dostane i paní u přepážky, která pánům za místo vyplněný a podepsaný, jen počmáraný formulář samozřejmě žádné peníze nevydá. Nakonec se na poštu prichomýtne i policista (že ale budí respekt ;) ), se kterým si pánové, co nutně moc potřebují libru (na panáka) samozřejmé také popovídají. Myslím si že film je na své náklady velice zdařilý. 5 herců v jedné místnosti, jedna vtipná scénka za druhou, autorům gratuluji. (31.12.2005)