Reklama

Reklama

Jan WerichJiří Sovák v brilantní komediální miniatuře o jedné libře... Dva opilci si chtějí na poště vyzvednout libru, aby měli za co pít. Po mnoha nepříjemnostech jim úřednice libru nevydá a dokonce na ně pošle místního policistu. (Česká televize)

Recenzie (141)

MarekT 

všetky recenzie používateľa

Jedna lokace, pět herců, třicet pět minut = i po padesáti letech stále svěží komedie. Stejně jako ostatní oceňuji ten kopec zábavy (při dialogu o kloboucích jsem se smál nepřetržitě), ale tohle nadměrné využití minima prostoru mě prostě fascinuje. Werich, Sovák a Zázvorková jsou nezapomenutelní a i když Brodský vlastně jen doráží do branky, své místo tu má také, podobně jako Werichová. A myslím, že víc není třeba dodávat, asi jen to, že si nedovedu představit něco takového dnes, kdy devět z deseti tvůrců není schopno vymyslet jediný dobrý vtip. ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Na otázku, co a kdo dělá více či méně kvalitní film kvalitním filmem (televizní inscenací), zda disponibilní technika nebo tvůrci, kterým by měla sloužit, dává LIBRA jasnou odpověď. Je pravda, že celé snímání toho neustálého řetezce skečů a vtipů všeho druhu je více divadelní než vyhraněně televizní. Stejně tak je ovšem pravda, že to ani v nejmenším nevadí. Dokonce se dá říci, že právě proto vzniklo tak skvělé dílko. S jistou nadsázkou můžeme mluvit i o typické werichovské forbíně, tj. předscéně na předscéní, jak ji kdysi provozovali Osvobození. Lidská složka díky tomu všemu, co jsem se tu pokusil zmínit, vítězí. Vítězí jednoznačně a nadčasově. A určitě vítězit bude i nadále. (Vždyť z těch, kdo tam tehdy vystupovali jako vůdčí členové týmu, ať už před nebo za kamerou, nežije nikdo. Čas nezastavíš.) ()

Reklama

Nach 

všetky recenzie používateľa

Krátká komedie, která přesahuje komedie velké. Jan Werich ukazuje svůj nejdokonalejší herecký um i genialitu ve scénáři, na kterém se i podílel (a který nedodržoval) a hlavně svých osobitých replikách ("vezměte si ty své parafernálie", nadívaný klobouk, atd.). Nesmíme samozřejmě zapomenout na ostatní výtečné herce: Jiřího Sováka, Stellu Zázvorkovou, Janu Werichovou a samozřejmě policistu ala Vlastimil Brodský. Po konci tohoto příběhu jsem si jen povzdechl: "Kde jsou ty časy, kdy humor měl takovou úroveň?" 95% ()

gombarix 

všetky recenzie používateľa

Na to, jak je to krátké, je první polovina nečekaně utahaná - Werich se Sovákem sice opilce hrají parádně, ale vlastně je to jeden do omrzení natahovaný gag. Zkrátil bych to klidně aspoň o 5 minut. Trochu grády to dostane až když se dopracují k podepisování a když ansámbl doplní bizarní figurka Brodského policajta. - - - Jana Werichová jako komisní poštovní úřednice, která roztaje až díky Brodského (dost bezprostřednímu) dvoření, má roli dokreslenou lehkými brýlemi. ()

sator 

všetky recenzie používateľa

Stella Zázvorková se přiznala, že oba protagonisty Wericha se Sovákem v průběhu natáčení nenáviděla, protože ji při natáčení stále provokovali, pošťuchovali a nenechali "dělat umění". "Dneska bych se už tomu zasmála", ale dodává. Na převedení snímku v roce 2016 do vysokého rozlišení spolupracovala Česká televize s Národním filmovým archivem a Ateliéry Bonton Zlín.  Odborníkům se povedlo napravit poškození zvukové stopy, které vzniklo už při natáčení. Několikavteřinovou scénu přemluvil za svého otce jeho syn Jiří Schmitzer. ()

Galéria (2)

Zaujímavosti (10)

  • Jiří Sovák (Jerry) v knize "Dík za váš smích!" vzpomínal: "Pro slovo jsem nikdy daleko nešel. Kvůli slovu jsem měl taky pěknou řádku malérů. Třeba jednou, když mě ráno před vinárnou zatýkal takovej malej esenbák a já vyžadoval: 'Platím celý daně, chci celýho esenbáka!' A ono se ho to asi nějak i dotklo, byl jsem potom popotahovanej. Taky přitom přišlo na přetřes, že jsem zpíval hymnu, když mě zajišťoval. Vyslýchali mě, proč jsem to udělal. Tak jsem se přiznal: ze lstivosti. Když zní hymna, musí přece uniformovaný policajt salutovat a nemůže nikoho zatýkat! Tenhle můj fór s malým policajtem se dostal na obrazovku v Uspořené libře. Má ho tam Werich. Dal jsem mu ho rád, třebaže se divil - herci jsou na tyhle věci dost citliví. Werichovi jsem řekl: 'Jsem moc rád, když mý fóry říkají národní umělci!'" (NIRO)
  • Stela Zázvorková v jednom z televizních rozhovorů uvedla, že si pod svůj klobouček, který ve filmu měla, dala vycpávku, protože jí byl velký. Jan Werich však ve scéně začal improvizovat, přičemž se Zázvorková začala obávat, aby klobouček nenadzvedl, jak se poté také stalo, což okomentoval slovy: "To není můj, já ho neměl nadívanej." Režisér scénu do filmu vložil nesestříhanou. (Chip89)
  • Protože se Werichovi Sovákův klobouk líbil víc, před natáčením proběhla výměna a Werich si jej ponechal. Následně tuto záměnu využili během improvizací při natáčení a vznikla díky ní i scéna s "nadívaným kloboukem". (Nach)

Reklama

Reklama