Vtelenie zla

Nedá se tady tomu upřít fakt, že film režíruje James Wan. Má to totiž vysloveně dobré momenty, hlavně tedy ve druhé polovině. Jak tu ale už kdekdo v komentářích uvedl, hezky odkazují na staré italské giallo záležitosti. Jenže než k něčemu kloudnému vůbec dojde, a logiku v příběhu úplně nehledejte, budete si muset chvíli počkat a přetrpět salvu nudných momentů, které jak kdyby k režisérovi vůbec nepatřily. (24.03.2022)

Zhoubné zlo jsou všichni ti papoušci, kteří se chytli výkřiků do tmy o tom, jak James Wan točí neo giallo, a i když výsledný produkt nemá absolutně nic společného s giallo filmy, tak stejně papouškují, jak je z filmu jasně patrný vliv Argenta, Bavy a dalších ikon – NE! NE! NE! Já se na Malignant hodně těšil, mám Wanovu tvorbu rád, ale tady poprvé totálně ulítl a byl jsem až v šoku z toho, jaká je to fušeřina. Záběr z ptačí perspektivy je sice cool a vždy si ho vychutnám, ale ten digitálem ochcaný vizuál už prostě nepřekousnu. Kdyby se aspoň ta debilita nebrala tak moc vážně! BTW: Nejvíc jsem kroutil hlavou, když jsem se tu v komentářích dočetl, že prý ten hudební hnůj vytvořený Josephem Bisharou odkazuje na Rize Ortolaniho – to už je fakt někdo hodně utopený ve vlastní prdeli, anebo v životě neslyšel nic od Ortolaniho. BTW2: filmfanouchu, podívej se nejdřív na nějaké to giallo od Argenta, Bavy, Fulciho či Martina, než budeš psát, jak jim Wan skládá poctu a kráčí v jejich šlépějích. Wan skládá poctu leda tak sobě samému a využívá přitom střípky ze všemožných brakových zdrojů, ale rozhodně nikomu a ničemu konkrétnímu nevzdává hold. Tohle je prostě James Wan film a nic víc. (15.09.2021)

James Wan pro mě byl vždycky (nejen) hororová jistota a tak trošku jsem nemohl uvěřit, k jakým laciným scénám v korespondenci s dramatickou hudbou jako z telenovely, se uchyluje v první polovině. Jak to tak u osobitých režisérů bývá, zřejmě skládá poctu nějakým starým hororům a kdesi cosi, ale to je při sledování filmu zcela irelevantní. Už už jsem chtěl Malignant odsoudit jako nejhorší Wanův počin, leč on si ten pacholek přece jen nechal eso v rukávu. Na závěrečný akt jsem nebyl připraven a ty hrůzy, co se v něm dějí, mi vyloženě sedí k Wanově režijní jistotě, kdy od začátku přesně věděl co točí a jak toho docílit. No bylo to vyloženě maso a jak jsem si říkal, že mě ten průšvih v amerických kinech (opět kvůli souběžnému uvedení v kinech a VoD Warnerů) zas tak moc netrápí a hororů je habaděj, sequel nebo spíše další horor od tohoto slovutného tvůrce bych si v budoucnu rád dal, jelikož mě stále dokáže překvapovat. Tak snad si jej v mezičase mezi Aquamany ještě střihne. (14.09.2021)

Musím uznat, že je to opravdu originální nápad. Nic podobného jsem ještě v žádném snímku neviděl. Takže to má u mě velké plus. Mínusem toho je, že je to další film, kde zlo, incident, se stal někde v nějakém blázinci, ci nemocnici, shodou okolní je již opuštěná a zavřená, ale vždycky v ni všechno najdete, hned napoprvé víte do které krabice sáhnout, abyste se dostali k materiálům a zajistili pravdu a není se čemu divit, ono to dokonce není ani zaprášené😃. No ale i přesto si myslím, že to je kvalitní horor. Jak jsem již zmínil, napad je to velmi originální a působivý. Rozuzlení toho všeho bylo monstrózně dokonalé. Já ochotně ten mínus házím za hlavu a můžu to jen a jen doporučit.  Wan to opět dokázal. Je to hororový pán. (12.09.2021)

Na poctu mému milovanému žlutému žánru či italským filmovým flákům obecně  to na mě byla příliš velká Wana. Propriety tu rozhodně byly, ne že ne, minimálně chladná zbraň a rukavice a pár dalších detailů na ně okatě odkazovalo. Ale pan režisér se do díla pustil s vlastní invencí, potěšením, nevázaností a prý i viditelným nadhledem.  A  je to na výsledku hodně znát. Neuvěřitelná splácanina vyřvávající  I wanna be the best, I wanna be cool, I wanna, I wanna...  Absurdní zápletka sice jakoby skutečně vypadla z brakových vod, v tom i spokojenost, ale u toho vše dobré prakticky končí. Co do vizuálu  jsem se tu dočkal pár efektních šplíchanců krve a digitálního makaka v černém. Hotový orgasmus.  Snaha o stylizaci, ač jsme se pohybovali v "present day" do sedmdesátkového looku, na nějž odkazovaly účesy či  interiéry, byla sice lehce zajímavá, ale že by si měl divák z podobného přístupu sednout na prdel?  První půlka se navíc příšerně vleče a jasně se ukazuje, že hvězda současného hororu, když  zrovna nebubá, tak má problém s vyprávěním příběhu.  Druhá půlka už je o  něco lepší a masakr na policejní stanici je konečně něčím zajímavějším a rozhodně zábavnějším než cokoliv předtím, nicméně kvůli pěti minutám  zvrhlejšího "matrixu" není co adorovat.  Takže co s tím? Zas vana sraček to není, pravda, do hazjlu to ale spláchnout lze a stačí za splachovadlo zatáhnout jen jednou. (15.09.2021)