Štyri izby

Tim Roth se v tomto filmu chová jako roztomile afektovaný kretén s parkinsonem a coby hotelového poslíčka Teda jej čeká nebývale rušná silvestrovská noc. Bude muset vyřídit čtyři nadstandardní objednávky zahrnující mimo jiné (ne)dobrovolné darováni spermatu, účast v bizarní psychosexuální hře nebo hlídání dvou nihilistických smradů. Chybějící ingredience (20%) jsou hlavně o tom, že uvidíme odhalená ňadra dvou pohledných hereček, ne bohužel dost pohledných na zachránění dojmu z celé této utahané trapnosti s triky na úrovni pohádky vzniknuvší v ČT a pouze potvrzující to, o čem jsem již řádku let přesvědčen, tedy, že Madonna je čarodějnice. Nesprávný člověk (40%) – další přiúchylněná křeč bez humoru, bez smysluplné pointy, bez všeho… čtyřicet procent dávám za Rotha zaseknutého v záchodovém okénku a za svázanou Jennifer Bealsovou. Malí neposluchové (60%): „Tohle je přece ksicht dobráka“, ani ne režií, jako scénářem a do největších extrémů dovedeným finále plusové body získávající povídka, která má kromě všeho jiného hlavně mrtvolu. Muž z Hollywoodu (75%) – Tarantino se hned pozná a to by se ani sám nemusel objevit na scéně, aby vám bylo jasné, v čí povídce jste se octli. Kromě drsných hlodů („Když můžou chlapovi přišít pinďoura, proč by nemohli přišít prst?“) má Muž z Hollywoodu (snad až zbytečně) skvělou kameru Andrzeje Sekuly. Kvalita jednotlivých povídek je vzestupná, leč značně nevyrovnaná. Uniká mi důvod, proč někdo považoval za dobrý nápad poskládat z nich celovečerní film, kterému – z čistě matematického hlediska a navzdory nezklamávajícímu Tarantinovi – nemůžu udělit lepší nežli podprůměrné hodnocení. 50% Zajímavé komentáře: Melies, Mr.Apache (17.12.2007)

Kvalitativně nevyrovnaný i dějově poměrně nesourodý, nejspíš méně ambiciózní projekt, v němž zkušenější režiséři a hlavně talentovanější pisatelé doplácejí na ty slabší. Film má značně vzestupnou tendenci, první příběh je skutečně příšerný a dutý. Druhý se již honosí aspoň trochu zajímavější zápletkou a vymezuje prostor pro Rothovo záměrné pološílené přehrávání, nic méně stále slabota. Až teprve Rodriguezova část v čele s charismatickým Banderasem dokáže slušně uspokojit na rovině dětsky (doslova) hravého minipříběhu i vtipu. Poslední, to už je klasická Tarantinova exhibice, plná stylového fuckování a výborného rozuzlení, ani ona však není zcela geniální. Zprůměrováno na 5/10 (17.09.2009)

Nevyvážený povídkový film, kde Rodriguezova povídka je naprosto dokonalá (tempo, gradace, eskalace napětí spojená s blížícím se návratem rodičů, stylizace, pointa...), Tarantinova o sekání prstů výborná a velmi vtipná, ale dost neoriginální (předem jsem znal pointu z obdobného fabulačního rámce jiného filmu), zbylé dvě povídky jsou ale dost podprůměrné, ta o hotelovém sabbatu čarodějnic dokonce hodně ubohá a postavená na estetice kýče (navíc ta Madonna byla ... trapná...). Suma sumárum - jen lehký nadprůměr... (22.06.2007)

"Ségra, Tobě smrděj nohy!" "Kecáš" "To teda ne, klidně si čuchni"!                                                                                         ... si nemůžu pomoct, pokud má být terč z Turnera (byť šlo o reprodukci) vtipný, tak mám asi hodně zvrácený smysl pro humor. Pikolík i veškeré osazenstvo na odstřel. Hnus. Brrr! (06.10.2014)

Úvodní povídka je vážně slabá, druhá už lepší a třetí a čtvrtá nemají jedinou chybičku. Ať už to jsou Rodriguezovy kouřící a popíjející děti nebo Tarantinovy hravé dlouhé záběry, konečně to je zábava a radost sledovat. Navíc se dočkáme pořádně působivých point a oba pánové také zřejmě věděli, jak zkrotit Tima Rotha, protože se v jejich pokojích najednou stal o něco snesitelnějším trotlem. Chválím také povedené úvodní "růžovopanterovské" titulky. (06.02.2016)