Štyri izby

Tak nějak čtyři povídky a jen jediná měla tu moc mě rozesmát tak, že dlouho jsem se tak nenasmál. A tou byla ta třetí, jinak je zbytek zbytečná holomajzna, která nemá nijak zajímavý děj a rozhodně se na ně rychle zapomene, včetně té poslední, od Tarantina. Tim Roth mi na první pohled přišel jako jasnej namrdanej kačer, jenže časem jsem pochopil, jak dobře svojí roli hraje, i když je to hodně divné o něm říct. První a druhá povídku bych tak nějak nerad rozváděl. Oboje totiž stojí za vyližkapsu. Ta třetí, od Rodrigueze má šťávu, Antonio Banderas si chce pohlídat dětičky, a nakonec se to zvrhne do nejhoršího možného východiska, a tím je právě o zábavu SKUTEČNĚ postaráno. Nakonec poslední příběh. Nevím, co je na něm tak dobrého. U ní už jsem čekal, až to někdo zatrhne a bude filmu konec. Za tři hvězdičky, oprávněně. První dva příběhy po jedný hvězdičce. Třetí za pět a čtvrtý za tři. Takže tak nějak bych to viděl na zlatou střední cestu, při které zdůrazňuju, že jestli se na to podívat, tak hlavně kvůli třetí, ta je prostě nejlepší a dokonale mi zakrývá celý film. (12.09.2008)

Čtyři pokoje, jsou snímkem, který jsem chtěl vidět hlavně kvůli Tarantinovi. Byl jsem zvědav na jeho dvacetiminutovou povídku a chtěl jsem si také doplnit filmové vzdělání, zhlédnutím této komedie. Vezmu to ale hezky popořádku. Po panterovských úvodních titulcích, začal první příběh s názvem CHYBĚJÍCÍ INGREDIENCE, který mě vůbec nebavil. Několik lesbických čarodějnic, potřebujících sperma, jsem prozíval a říkal si, že to tedy pěkně začíná. Následoval ale další šok, druhý minifilm - NESPRÁVNÝ ČLOVĚK - byl ještě horší. Vymaštěný žárlivý gangster s kvérem v ruce, šikanující hotelového poslíčka, mě málem donutil sáhnout po ovladači a film vypnout. Naštěstí jsem tak neudělal. Třetí příběh Roberta Rodrigueze - MALÍ NEPOSLUCHOVÉ - byl o dva levely výše. Jeho epizoda měla šťávu, nepostrádala děj a byla i velmi vtipná. Navíc byla propojena telefonátem i zpětně do druhé povídky, která tak maličko stoupla na ceně. Tady jsem byl spokojen. Nejočekávanější příběh přišel na závěr. A vytáhl film výš. Tarantinova historka MUŽ Z HOLLYWOODU, o netradiční sázce a sekání malíčku, byla režisérovým hereckým one man show. Quentin prakticky nesleze z obrazovky a neustále hláškuje jako o život. Minirole Bruce Willise, je pak sladkou třešničkou na dortu. Abych to shrnul - jednotlivé příběhy mají velice kolísavou úroveň, všemi proplouvá jako poslíček děsně přehrávající Tim Roth (který mě ale v posledních dvou začal docela bavit) a je velká škoda, že první dva kousky nejsou dějově o něco lepší. Takhle musím dát filmu jako celku jen průměrné hodnocení, ale jak Rodriguez, tak i Tarantino, mě rozhodně nezklamali. Čtyři pokoje jsou prostě jako zmrzlina. Zmrzlina u které vám začne chutnat až ta část krému dole v kornoutu. (02.06.2015)

Soundtrack Combustible Edison: 1. Vertigogo (Opening Theme) [2:35] 2. Junglero - Combustible Edison [1:54] 3. Four Rooms Swing [2:11] 4. Bewitched (TV theme) [1:01] 5. Tea And Eva In The Elevator [0:55] 6. Invocation - Combustible Edison [1:26] 7. Breakfast At Denny's [3:57] 8. Strange Brew [0:27] 9. Coven Of Witches [0:59] 10. The Earthly Diana [0:36] 11. Eva Seduces Ted [2:10] 12. Hallway Ted [0:31] 13. Headshake Rhumba [0:41] 14. Skippen, Pukin, Sigfried [0:29] 15. Angela [0:46] 16. Punch Drunk [2:57] 17. Male Bonding [3:06] 18. Mariachi [0:29] 19. Antes De Medianoche [2:45] 20. Sentimental Journey - Esquivel [2:39] 21. Kids Watch T.V. [2:03] 22. Champagne And Needles [2:06] 23. Bullseye [1:01] 24. Harlem Nocturne - Esquivel [2:30] 25. The Millionaire's Holiday [2:13] 26. Ted-O-Vater [0:39] 27. Vertigogo (Closing Credits) [5:33] 28. D [0:25] 29. Torchy [0:16] (09.06.2011)

"Ségra, Tobě smrděj nohy!" "Kecáš" "To teda ne, klidně si čuchni"!                                                                                         ... si nemůžu pomoct, pokud má být terč z Turnera (byť šlo o reprodukci) vtipný, tak mám asi hodně zvrácený smysl pro humor. Pikolík i veškeré osazenstvo na odstřel. Hnus. Brrr! (06.10.2014)

Občas o ničem, občas chybí pointa, hlášky jdou mimo mě a fajn dvě povídky mi zkrátka nestačí. Filmu jako celku chybí atmosféra a může za to jeden muž - Tim Roth. Jeho poslíček je jen hloupou karikaturou, která chce vypadat jako mix Rowana Atkinsona a jemu podobných, ale místo toho jen srší trapností. (17.07.2006)