Hra na oliheň

--- Nikde na svete nedošiel kapitalizmus tak ďaleko, ako v Južnej Kórei, a nikde nedošiel tak do extrému komunizmus, ako v Severnej Kórei. Existuje zlatá stredná cesta? --- Squid Game je smutným symbolom stavu Kórejskej spoločnosti, kde systém nechal zájst kapitalizmus do ultraextrémnych dimenzií, kde sa nič neregulovalo, a jedinou smerodatnou hodnotou sa stalo GDP. Tak strašne sa chceli stať úspešným nasledovateľom amerického sna, že si za posledných 60 rokov vytvorili vlastnú, kórejskú nočnú moru. Širšia stredná trieda spoločnosti prakticky zanikla, a vytvorili sa priepastné rozdieli medzi bohatými a chudobnými.  Presne za takých okolností môže vzniknúť seriálový scenár, ktorý prekvapivo kvalitným spôsobom neidealizuje chudobných, neprikrášluje morálne rozhodnutia v situáciách, kde v skutočnosti víťazí vždy pud. Ale toto nie sú dôvody, prečo je Squid Game svetovo úspešný. Klúč jeho funkčnosti pravebodobne tkví v koncepte "Človek je hracia karta" a "Elita je hráč". Dodáva to deju extrémnu nevypočítateľnosť, morálnu bezbrehosť a nevídanú krutosť, na ktorú sú diváci na celom svete evidentne vyhladnutý a zvedavý. --- Formálna stránka seriálu je výnimočná, nápaditá, postavy nie sú schematické - objavujú sa systémom, ale aj vlastnou vinou degenerovné postavy: gamblery, zločinci, alebo aj bežný ľudia, ktorí jednoducho nemali v živote štastie. Aj cez tieto všetky atribúty mám však ku Squid Game chladný vzťah. Ani v minulosti, ani dodnes mi od umeleckého diela nestačí realistickosť a brutalita.  Je to len také farebne pestré, samoúčelne brutalistické postmoderné koloseum, ktoré sa v určitej alterácií v blízkej budúcnosti môže stať realitou... (01.11.2021)

Za mě velké zklamání, umocněné v okamžiku, kdy vám dojde, že celý humbuk a nadšení kolem seriálu stojí pouze na expresivitě násilí a detailnosti jeho vyobrazení. Jakákoliv větší myšlenka chybí, případně tu byla již tolikrát prezentována a lze s ní pracovat méně lacině. Dvě hvězdičky za herecké výkony a propracovaná vizuální schémata, před nimiž smekám. (10.01.2022)

Seriál roku, kterej bez kompromisů servíruje dech-beroucí hru plnou podrazů a nedůvěry, prohnilosti a zmrdství současný civilizace. Sice to neni nic novýho, ale svojí režií i scénářem Squid Game hravě přebíjí celou letošní seriálovou tvorbu. Do toho si připočtěte skvělou kameru, super akci, parádně napsaný charaktery a minimum digitálu. A hlavně je to dospělá věc, nic pro přecitlivělý puberťáky, kteří mají bujný virtuální životy, zatímco tomu skutečnýmu se vyhýbají obloukem. Od třetí epizody jedna velká nečekaná jízda! (19.09.2021)

Skvěle napsáno... Jak odnaučit gamblerství pomocí dětských her snadno a rychle. Hra na oliheň se kromě výborného scénáře, který přes pomalejší úvod a zbytečný epilog chytne a nepustí, se může spolehnout i na přesnou režii a perfektně vybrané herce. Hae-soo Park s přehledem vládne. Každá z her ukazuje jiný aspekt lidskosti a spoustě lidem to nebude po chuti. Upřímně nevím jestli potřebujeme další sérii. Takhle je to super, už ten epilog to malinko kazí. Tak do toho nedloubejte. (11.10.2021)

V době, kdy píšu tento komentář, je Hra na oliheň historicky nejúspěšnější pořad na Netflixu a musím říct, že mě to ani nepřekvapuje. Diváci mají rádi násilí. Čím větší násilí, tím více je to zajímá. Zde to násilí v některých dílech třeba převyšuje únosnost. Na druhou stranu tu ale seriál disponuje skvělými postavami, kde ta hlavní je takovej pitomeček, že jste sami zvědaví, co se s ním stane. No a jelikož i z filmařského hlediska je tento seriál poměrně vydařený, tak se tu například setkáte i se skvělými záběry včetně momentů, u kterých doslova mrazí. To vše samozřejmě podpořené dobrou hudbou. Hra na oliheň tedy sází nejen na dobře zfilmovaný námět, který láká ke shlédnutí, ale pracuje i s černým absurdním humorem, který v kontextu s děním na obrazovce docela schopně funguje. Komplexně je tedy Hra na oliheň vydařená záležitost, která má svojí pozornost v dnešní době naprosto zaslouženě. (14.10.2021)