Červená, zelená (S01E01)

Príbeh: Ki-hun je jednoducho smoliar, ktorý má navyše aj hlboko do vrecka. Raz sa na neho usmeje šťastie a on sa dostáva do hry, kde môže vyhrať obrovský balík peňazí a navždy sa dostať so životných dlhov. Problém je v tom, že v tejto hre nie je sám a každá chyba si berie tú najvyššiu daň. Prevedenie: Nie som znalec Ázijskej tvorby ani nikdy nebudem ale konečne sa mi postavy nezlievajú do jednej a majú veľmi dobre vykreslené charaktery. Dej prvého dielu ide hneď na vec a na nič sa nehrá čo oceňujem. Pridaná hodnota: Človek sa až zamyslí nad tým, ako je svet zadlžený a čo všetko sú ľudia ochotný pre farebné papieriky podstúpiť. 98% (08.11.2021)

Nemám ve zvyku příliš koukat na korejské seriály, ale tomuto se nedalo vyhnout. Je to něco nového a originálního. I když pamětníci Hunger Games se tu rozhodně najdou, zde je to o chlup brutálnější. První díl pobavil a přesně dodal to, co měl. Těžko říci, zda ale ostatní hry budou stejně tak zajímavé a jen se nebude recyklovat zápletka první epizody. (18.12.2021)

Tohle bylo od začátku do konce nekompromisně dobrý. Tak vynikající úvod do seriálu nepamatuju. Jinak hlavní hrdina měl dlužit cca 410 miliónů wonů, což je na koruny asi 7,5 miliónů (1 won=0,018 Kč). Když v rychlosti přeříkávali, kolik má ten kterej hráč venku dluhů, zaznívaly tam i miliardy. Nevím, nakolik věrně to kopíruje situaci lidí v Jižní Korei, ale znamenalo by to, že dluhy některých lidí jsou tam astronomický. (22.09.2021)

Asie upgraduje žánr battle royal. Po Japonsku se tentokrát o slovo hlásí Korea. A je to znát od první minut odkud tento počin přichází. Pokud jste korejskou kinematografii nepolíbení, může vás první půl hodina dost zaskočit. Neustále přehrávání, emoce vyšponované na maximum, explicitní násilí. Tradiční prvky se nezapřou. Druhá polovina a samotná hra zaujme i překvapí. Zatím to ale není nic výjimečného. (29.09.2021)

První epizoda mě zpočátku nebrala tak, jak jsem očekával; sledoval jsem vlastně jen příběh dalšího tragéda, který svými pokusy vytlouct klín klínem dokonale naplňoval definici šílenství. Vůbec jsem netušil, proč mě tolik lidí nabádalo k tomu, abych se na seriál podíval. Došlo mi to až v poslední třetině. Když se to vezme kolem a kolem, příběh není zrovna originální; Kingovy (vlastně ještě Bachmanovy) knihy Dlouhý pochod (1979) a Běžící muž (1982) tu byly přece jen o něco dřív, Japonci mají Battle Royale a Američané Hladové hry, ale s tím jsem neměl problém. Něco mi říká, že si u seriálu přijde na své mé malé, sadistické já, které po delší době vykouklo z temnoty, v níž přežívá, a mlsně se olízlo. / Poučení: Čtvereček je víc než kolečko. Budu si dávat pozor, pod co otisknu svůj palec. (01.02.2022)