Čtvrtý z celkem šesti snímků, které natočil Renoir v americkém exilu, bývá stroze charakterizován jako sociální drama z prostředí dělníků bavlnářských plantáží
(NFA)
Život zemědělce fakt není procházka růžovým sadem. Listujeme vzpomínkovým albem Sama Tuckera (Zachary Scott), fotografiemi jeho samého, manželky Nony (Betty Field), matky (Blanche Yurka) a dalších členů rodiny. Pokračujeme sběrem bavlny na plantážích, kde mu do náručí z horka zkolabuje strýc Peter (Paul E. Burns). Než zemře, radí Samovi, aby získal vlastní plantáž. S Nonou a dětmi Daisy (Jean Vanderwilt) a Jotem (Jay Gilpin) se ujmou opuštěné plantáže, kde je jen jedna rozsýpající se bouda a vyschlá studna. Vodu jim nabídne soused Henry Devers (J. Carrol Naish) ze svého pramene. Zimu přežijí tak tak, loví mývaly, veverky, ondatry a jedí zeleninu ze zahrádky, nemají ani na mléko a syn z toho onemocní. Postupně se dostávají z nejhoršího, ale pak sousedův synovec Finley (Norman Lloyd) dostane chuť na jejich pozemky, zničí jejich zahradu a chce po strýci, aby jim típl vodu. Oba otcové se ale smíří při chytání ryb a zase nastávají lepší časy až do velké bouře, která zničí úrodu bavlny. Co teď, má to Sam vzdát a nastoupit slušně placené místo ve fabrice, nebo mají znovu začít bojovat s osudem na vlastní farmě?
(Peabody)