Posledné tango v Paríži

To jsem ani netušil, že kdysi se točilo porno pro intelektuály a hrál v tom dokonce Marlon Brando. Abych pravdu řek, tak to už mě snad víc bavilo i to porno se Stallonem. Věřim tomu, že v roce 1972 to asi bylo šokující, kontroverzní a provokativní, ale já to viděl o 40 let později a přišlo mi to akorát nudný. Měl jsem pocit, že už ten film trvá snad celou věčnost, ale zjistil jsem, že od začátku uběhla teprve hodina. Při představě, že bych měl u toho sedět další hodinu, jsem to radši vzdal. (30.07.2012)

Úplně nahá žena, zobrazení análního sexu a vykřičení zoofilních erotických fantazií. Kulturní-sexuální revoluce si o takový plod říkala a Bertolucci ho na plátna kin dodal v roce 1972. O pár let předtím veřejnost ani nedýchala vzrušením, když rádiové vlny poprvé přenesly slovo „fuck“. O pár let později bylo pornografie a vulgárního jazyka všude plno. Bertolucci prolomil jednu hranici, to je asi pravda, takže vstoupil do historie. --- Ovšem ne každý vstup do historie si zasluhuje uznání. Někdo musel být první, kdo si před lidmi vytáhl holuba z nosu. Ostatní ho možná okřikli, možná obdivovali, každopádně dnes je ten čacký revolucionář po zásluze zapomenut. Má tenhle film v něčem větší hodnotu než první „fuck“ v rádiu? Pochybuji o tom. Charaktery citově unaveného a zhýralého dobrodruha a hrubým sexem fascinované mladice nejsou ničím pozoruhodné, navíc se s nimi Bertolucci zvlášť nepáral. Příběh je banální voyeurská erotická fantazie, a jsem přesvědčený, že Bertolucci jakýsi slabounký děj slátal výlučně proto, že tenkrát dost dobře nemohl natočit prosté a dějeprosté porno. --- Takže, vytáhněte si z nosu co tam zrovna máte a představte si, že jste na státní recepci. Čin je to banální, ale vaše společenská výpověď bude důrazná a náležitě skandální. Hurá. (09.10.2011)

Těžko hledat slova pro Poslední tango v Paříži. Snad jen otřepaná fráze: Filmová lahůdka Bernarda Bertulucciho. Jeho vidění, stylizace scén, cit pro záběr... To je prostě něco úžasného. Tak dobře "nasnímanou atmosféru" jsem dlouho neviděl. Ze začátku až surrenlisticky působící snímek se po celou stopáž nijak přehnaně nerozjíždí, naopak zlehka a jemně ukazuje kladné i záporné tváře Marlona Branda a Marie Schneider. No a právě v takové unylé citovce působí dekadentní sexuální scény jako pěst na divákovo oko. Bravo! To vše by však byla samozřejmě jen prázdná režisérova snaha nemít k dispozici takového Pana herece, jakým byl Marlon Brando. Velmi těžkou postavu uchopil naprosto skvěle a nedovudu si tady představit asi nikoho jiného. Ne vážně, snad žádný záběr tady není zbytečný nebo navíc, každá věta má svůj smysl (ale zase s tou hloubkou bych to nepřeháněl jako někteří zdejší)... prostě Tango mě dostalo. I'll show you this family's secrets! (01.03.2009)

Poslední tango v Paříži je hlavně o vášni. O vášni, která buď je nebo není. Když není, většinou láska příliš dlouho nevydrží a za moc nestojí. Když je, je fantastická, ale dokáže taky napáchat hodně škody. Marlona Brando a Marii Schneider taková zničující vášeň ve filmu potkala a stálo to za to. Stále jsem si říkala, jak tohle jenom může skončit, aby to tvůrce nepodělal. A povedlo se velmi dobře. (09.08.2020)

Tak to byla teda síla! Nestačil jsem se divit, co už se točilo v sedmdesátých letech. Ani se nedivím, že tenhle skandální film předchází jeho pověst na míle daleko, protože Poslední tango v Paříži bylo i na mě trošičku moc, a to jsem si vždycky myslel, že jsem pro každou špatnost :-) Silný zážitek, dokonalý Brando, ale k plnému počtu to má poměrně daleko. (02.11.2008)