Přiznání

Presne takto má vyzerať kriminálka o dokazovaní viny, pričom v konverzáciách sú Briti doslova top v rámci žánru. Výborná vec, chcel som dať štyri, no dám piatu kvôli dokonalému vykresleniu tých nekompetentných dementov, ktorí takmer s pravidelnosťou sedia na kompetentných miestach a od stola za nechutného chlípania kávy či chrumkania Horalky, rozhodujú o veciach, s ktorými prakticky nikdy nemali žiadne skúsenosti. (27.04.2023)

Solidní počin britů na poli krimi a soudního dramatu. Příběh podle skutečných událostí je ukázkou nedokonalosti zákonů o policii, které ochraňují obviněné před policisty i když se přiznají ke zločinu. Chvílemi absurdní divadlo ze kterého se chce jednomu řvát vzteky a kdyby to nebylo opravdu ze života, tak by si musel myslet, že to tentokrát scénárista fuckt přehnal. Za mě 88% (07.11.2020)

Definitivní komentář doplním po posledních dvou dílech, ale už teď předpokládám, že ani ty mne nezklamou. Jestli mne to o něčem přesvědčuje, tak o tom, že ani v Británii právo v první řadě nehájí spravedlnost a ti, kteří ho uplatňují, často hájí především sami sebe. A ten, který chtěl mít především čisté své svědomí, že případ opravdu důsledně vyšetřil a že jiné zločiny nezůstanou nevyšetřené, čelí perzekuci. Bezmoc je největším zdrojem vzteku. Edit: Po dokoukání dojem zůstává stejný aneb právní systém slouží především právnímu systému více než lidem zjevně všude na světě. Opravdu se mi chvílemi otevírala kudla v kapse, zvláště když Fulcher byl perzekvován, zatímco s vrahem bylo nakládáno div ne jako s obětí systému. Má to alespoň částečně dobrý konec (ne pro oběti, samozřejmě), ale stejně mi potom bylo dost mizerně. (31.10.2020)

Martina Freemana totálně miluju tečka. A dabing Davida Švehlíka byla skvělá volba. K seriálu nemám od první části sebemenší výhrady, kromě vydařeného zpracování reálné, příšerné předlohy zdůrazním, že Imelda se Siobhan zahrály mrazivě silně, vlastně každý, kdo se v seriálu mihl, tam byl přesný, forma mi seděla a pocit hnusu zůstává. Obdivuji osobní sílu a odhodlání, kterou předvedla maminka Rebeky, na tohle by neměl energii každý. A Fulcher je taky borec. (12.11.2020)

Námět je vynikající, stejně tak obsazení, ale v porovnání s mnoha jinými minisériemi tohoto typu (nejen britskými, ale přece jen zejména), Přiznání z toho vychází jako jasný nevítěz. Nicméně, stopáž je zvolena úplně akorát (nepřesahuje padesát minut), zpracováno je to téměř perfektně a finále má opravdu sílu. Každý den mě vtáhl a ve výsledku jsem opravdu velmi spokojen, ale jsem taky zmlsaný o fous kvalitnějšími produkcemi. Přiznání přesto stojí za pozornost, a zdaleka ne jenom proto, že jde o skutečnou, velmi nepříjemnou událost. Je to prostě dobré a na jeden zátah by to možná bylo ještě o něco lepší. 80%. (23.02.2021)