Hlídač

Mohla bych se tu rozplývat nad úžasným hereckým výkonem JIřího Hrzána nebo nad skvělým výběrem lokalit. Já bych se ale chtěla podělit o to, co ve mně film způsobil. Zpočátku jsem byla mírně na rozpacích, rozjezd se mi zdál pomalý, ale kochala jsem se reáliemi. Jak se začal film více rozjíždět, přibývalo vztahů a mě do vcuclo do děje! Na konci jsem si začala lámat hlavu, co vlastně bylo špatně? Byla to výchova přepečlivé maminky, či nízká inteligence? Chybějící otec nebo málo uznání od druhých? Co vlastně z toho nanicovatého chlapíka udělalo zvíře? Nakolik mohla zapůsobit milující manželka? Mohlo být něco jinak, kdyby se maminka ke snaše chovala přívětivěji? Kolik takových nenápadných chlapíků chodí kolem nás, úslužně se usmívající a doma tahají kočku za ocas? Mírně znepokojivé ... U mne film splnil to podstatné - měl poselství. 76% (25.03.2014)

Vpravdě netypická role Jiřího Hrzána, které se zhostil skvěle. Jeho Pepa je dost zvláštní a netradiční figura, ke které si člověk těžko hledá cestu ( stejně jako snad ke všem dalším postavám ). Přesto ale v tomhle filmu něco rezonuje a "katarze" v samém závěru pomáhá celé dílo snadněji uchopit. V českém kontextu hodně zajímavý experiment hodný shlédnutí... (14.01.2012)

Zeby bol pre mna tento film skvostom, sa urcite neda povedat. A tento film ma zaujima rovnako ako hospodarsky zazrak v Somalsku, Burundi a Rwande. Nic to, uznavam vsak, ze Pepik Vildomec je na prvy pohlad poslusny syn a usluzny vykonavatel prikazov, dokonca si vazni mozu k nemu kadeco dovolit. Co je vsak podstatne horsie, zlost si vybija na bezbrannej faune /pes/. A je tak troch u aj sadistickym bezcitnym hajzlom, ktory zbytocne a bezdovodne trapi miestnu faunu. Ivan Renc /otec Filipa Renca - Requiem pro Panenku a Rebelove/ podla mna rezirovat vedel/vie. 66 % (25.03.2014)

Neidylicky stylizovaný psychologický příběh z na první pohled idylických časů, kdy policisté ještě nosili "anglické" helmy. Děj je jednoduše - či spíše přehledně - strukturován, příčiny a následky jasně pojmenovány, což však dílu neubírá na intenzitě. Výrazný výkon Jiřího Hrzána pokrývá bohatou výrazovou škálu - od pokorného syna, přes rozpačitého manžela, po (zdánlivě) spokojeného suveréna a kruťase. Rozpolcené, ale scenáristicky jasně pojmenované jsou i další postavy: matka - vdova, dozorce Pěnkava. Právě ujasněnost v předloze i režii činí z tohoto díla mimořádně intenzivní zážitek. Ivan Renč prokazuje mimořádný cit pro načasování. V roli "tety" Maškové poznáme prvorepublikovou hvězdu Natašu Gollovou. Jako vězeň Červenka se představí Karel Mareš, hudební skladatel (Hoří, má panenko, O slavnosti a hostech, Ecce Homo Homolka, autor písně "Oliver Twist") a příležitostný filmový herec (Farářův konec, Nevěsta Jiřího Suchého). Přímořské exteriéry vznikly v Chorvatské Pule. (26.09.2005)

Jirka Hrzán v netradičně záporné roli zakomplexovaného a trochu retardovaného hlídače vězňů v kriminále. Na vězně je měkký a hodný a svůj vztek si vybíjí na svém psovi, kterého každé ráno, když se vrátí z noční, bere na procházky a na odlehlém místě ho mlátí kusem dřeva. Situace se obrátí, když mu manželka vezme roha s uprchlým trestancem....Děj filmu není situován do určité doby, vypadá to, že by se mohl odehrávat v třicátých létech minulého století, režisér Ivan Renč tak asi udělal schválně, neboť snímek vyznívá aktuálně v jakékoliv časovém pásmu. Snové sekvence hlavního hrdiny Vildomce probíhají v majáku u moře, kde se on cítí osamocen a přitom rád. Doprovází hudba Luboše Fišera. Zvláštní film už jen kvůli Hrzánovi, který svůj rozpolcený charakter hraje geniálně a je obrovská škoda, že za svůj kratičký život nedostal takových příležitostí více. Další zajímavou roli uprchlého vězně si zahrál hudební skladatel Karel Mareš. Hlídače bych zařadil mezi poslední snímky už definitivně doznívající Nové vlny. (01.04.2019)