Válka barev

Dal jsem 1* ale marně se teď snažím vymyslet za co. Ale asi jo. Zajímavá hudba, kamera a střih. Ale obsah...? Nula. To není ani zajímavé ani napínavé. Ale tyhle "porevoluční trháky" je těžké hodnotit teď po takových letech. Film jsem viděl prvně před nějakým rokem necelý a až teď, při druhém shlédnutí, poprvé celý. Přesně to popsal Big Bear. (02.11.2014)

Zajímavý pokus vytvořit odnož žánru, jenž u nás nemá tek pevně zasazené kořeny, ale narozdíl od Nahoty na prodej (která mimochodem v kinech utržila šestkrát tolik) tento pokus stojí za povšimnutí. Aby jste se nenechali zmást - nejedná se o žádný zázrak, snímek má mimořádně nelogický a nenávazný scénář, herecky film stojí a padá na hlavních hrdinech, ale jak říkám, s těch pokusů, které od nás vzešly je Válka barev asi ten nejpovedenější. (22.08.2005)

Vidět svět z výšky neznamená vidět opravdovou skutečnost. O tom se přesvědčil i divák spolu s hlavní postavou fotografa Ondřeje, který se až příliš zaměřuje na to, co vidí, spíše než na to, co fakticky je - zřejmě profesionální deformace... Celý příběh je tak vystavěn na tenké hranici mezi realitou a jejím zdáním. Souhlasím s uživatelem PCHE, že zvuková stopa k Válce barev (Ondřej Soukup) je do jisté míry hudební parafrází soundtracku k Twin Peaks (Angelo Badalamenti). Nicméně právě proto mi přišla daná hudba skvělá a vkusně spoluvytvářející atmosféru tohoto tajuplného filmu. Stejně jako hudba, ani hlavní zápletka není příliš originální - odkaz na Antonioniho Zvětšeninu je patrný (nemluvě o scéně na tenisových kurtech). Originalitu od tohoto snímku nečekejme. Můžete se však připravit na příjemný let, který vás nudit nebude. Atmosféra a vizuální stránka stojí za to. Na české poměry zajímavé dílo, které je dle mého názoru neprávem opomíjeno. Čtyři hvězdičky hlavně za odvahu natočit u nás koktejl z Lynche a Antonioniho. A Mejla Hlavsa v roli ruského mafiána mě fakt odrovnal! (10.08.2010)

Existuje mnoho věcí, které pravděpodobně v životě nepochopím. Patří mezi ně záliba v růžové barvě, vyšší matematika, princip fungování televizního ovladače, proč ještě nikdo nezabil Jiřího Krampola a jak je možné, že dva lidé, kteří společnými silami natočili Rekviem pro panenku - tedy Renč a Geislerová -, spáchali zločin v podobě Války barev. (07.07.2007)

Jednoduchá detektivní zápletka zabalená do pochmurných psychedelických sekvencí a výrazného soundtracku. Snaha vytvořit něco zápaďáckého tak úplně neklapla, zato se filmu podařilo archivovat atmosféru 90. let s tehdejšími trendy. Zápletka je inspirovaná Zvětšeninou. Soundtrack připomíná Badalamentiho Twin Peaks. Kamera je opravdu dobrá. Vaculík je legrační v momentech, kdy dělá něco víc než zadumaně zírá. Hanák tentokrát překvapivě nepřehrává a do role se hodí. Atmosférické a snové sekvence tvoří většinu stopáže a možná i pro dobro filmu maskují řídký příběh. Za klišovité zpomalovačky by si Renč zasloužil proplesknout už tehdy. Netuším, jak film působil v době své premiéry, ale po dvaceti letech je to celkem zábava. Remasterovaná verze vysílaná ČT má viditelně lepší kvalitu obrazu než vydání na DVD. (12.05.2015)