Válka barev

Zajímavý pokus vytvořit odnož žánru, jenž u nás nemá tek pevně zasazené kořeny, ale narozdíl od Nahoty na prodej (která mimochodem v kinech utržila šestkrát tolik) tento pokus stojí za povšimnutí. Aby jste se nenechali zmást - nejedná se o žádný zázrak, snímek má mimořádně nelogický a nenávazný scénář, herecky film stojí a padá na hlavních hrdinech, ale jak říkám, s těch pokusů, které od nás vzešly je Válka barev asi ten nejpovedenější. (22.08.2005)

Vidět svět z výšky neznamená vidět opravdovou skutečnost. O tom se přesvědčil i divák spolu s hlavní postavou fotografa Ondřeje, který se až příliš zaměřuje na to, co vidí, spíše než na to, co fakticky je - zřejmě profesionální deformace... Celý příběh je tak vystavěn na tenké hranici mezi realitou a jejím zdáním. Souhlasím s uživatelem PCHE, že zvuková stopa k Válce barev (Ondřej Soukup) je do jisté míry hudební parafrází soundtracku k Twin Peaks (Angelo Badalamenti). Nicméně právě proto mi přišla daná hudba skvělá a vkusně spoluvytvářející atmosféru tohoto tajuplného filmu. Stejně jako hudba, ani hlavní zápletka není příliš originální - odkaz na Antonioniho Zvětšeninu je patrný (nemluvě o scéně na tenisových kurtech). Originalitu od tohoto snímku nečekejme. Můžete se však připravit na příjemný let, který vás nudit nebude. Atmosféra a vizuální stránka stojí za to. Na české poměry zajímavé dílo, které je dle mého názoru neprávem opomíjeno. Čtyři hvězdičky hlavně za odvahu natočit u nás koktejl z Lynche a Antonioniho. A Mejla Hlavsa v roli ruského mafiána mě fakt odrovnal! (10.08.2010)

Tohle byl pro mě zatím asi umělecky jeden z nejrozporuplnějších filmů, jaké jsem kdy viděl. Začátek mě nudil, první třetina mě vyloženě obtěžovala, otravovala, nudila. Zdlouhavé nudné záběry o ničem, které by tam vůbec nemusely být. Chápu, že se autor snažil proplétat občas umělecké prostřihy pohledem feťáka, ale mě to film neskutečně kazilo. Jediné co mě na začátku donutilo film nevypnout a nevyhodit z okna byl okamžik, kdy hlavní hrdina fotil z letadla ony kritické záběry. Potom mě film už jen rozčiloval. Z hlavního hrdiny dělá autor místy totálního naivního idiota, poté zase naopak těžkého paranoika. Nevadí mi, co autor s hlavním hrdinem provádí, ale to jak moc přehnaně to je vylíčené. Takže střihem i přes českého lva mi to připadne spíš jako experiment než jako kvalitní dílo. Na druhou stranu na konci filmu zpomalené záběry příjezdu policie mi připadly naopak velmi nadčasové. Obsahově se mi film začal líbit až velkým překvapením kdy hlavní hrdina nalezne hlavního záporáka v kaluži krve, než se dozví "pravdu". Jinak bych film asi hodnotil jako něco mezi totálním odpadem a experimentem, na který dostali autoři filmu peníze, které potřebovali vyčerpat. Na tento film musíte mít specifickou náladu, já ji asi dnes při shlédnutí neměl. Každý kritik si na tom filmu něco najde, kdo se nebude snažit, najde jen to záporné, kdo se rozhodne vyhodit svůj čas nad tímto filmem, chce si najít i nějaké světlejší okamžiky na filmu. Film hodnotím i pozitivněji díky tomu, že má dobrý konec, jaký jsem od filmu chtěl. Neříkám jestli jsem ho očekával, ale chtěl. Tento film bych shrnul jednou větou. "Dostaneš to co od toho filmu chceš." Moc jsem toho nečekal, občas jsem se nechal mile překvapit, když už se objevilo nějaké nadšení, tak bylo ihned zadupáno do země nějakou hloupostí, nebo nesmyslným záběrem na "umocnění dojmu z filmu". Dám tomu 50% s těžce odřenýma ušima když budu optimista. Okem pesimisty tomu dám 30% za vcelku dobře zvládnuté role. To že hlavní hrdina je chvilku těžce naivní, potom zase těžce paranoidní není vinou herce, který roli zvládnul dle mého názoru nadprůměrně. Záporák byl krásně zahraný. Falešný mafián, kterého jsem si zaškatulkoval prvních 5 vteřin, co se objevil v záběru. To se autorům skutečně povedlo. (18.06.2014)

Filipangelo Renčonioni: Zkurvenina. Dovolím si tvrdit, že audio stránka přinesla mé zaujetí. Ať už vyjíždělo Mitsubishi brzy za úsvitu do prázdných ulic Prahy a hrálo u toho něco jako tech-noirový Brad Fiedel, nebo působil ambient zcizený z notového zápisu Badalamentiho. Jenže pak promluvila kterákoliv z postav a všechno bylo pryč. Vaculík, co se za celou dobu nepřevleče, je ve stejné poloze jako ve svých filmech, co mají v názvu meteorologický jev, Geislerová zase jako lehce infantilní femme fetale, Hanák s mozoly na rukou od toho, jak na to tlačí a jako mlčenlivý bonus Mejla Hlavsa vypadající jak Karpof, co vypouští krysy se zuby natřenými prudkým jedem. Renč na dobu a místo odvážně, ale tohle jsou ty chvíle, kdy tvůrce ví o podřadnosti zápletky a ve své sebestřednosti se mylně domnívá, že to uhraje atmosférou.. (18.12.2023)

Přidal jsem jednu hvězdičku za hudbu. Jinak by to bylo za 2. A to se mi film jeví jako to nejlepší z režisérských darů českému filmu od pana Renče.... Tak opravuji. Nejlepší z Renčovy režie je Requiem pro panenku. Až se mi nechtělo věřit po připomenutí jeho režisérských kousků, že Requiem pro panenku je mezi nimi. (30.12.2017)