Neskutečné historky

Ostrovní, vždy tak trochu separatizovaná a sebestředná Anglie má velmi mnoho svých specifik a charakterových odlišností. Takhle výstižně až kongeniálně postižený a zparodovaný způsob uvažování, myšlení, bydlení, různých těch drobných denních rituálů, vzdělávání a vůbec anglického životního stylu, to jsem v jiném seriálu ani filmu tedy rozhodně ještě neviděl... (stojí za ním jistě i kořeny ústřední dvojice Michael Palin - Terry Jones v instituci zvané Létající cirkus Montyho Pythona) (14.09.2007)

Miluju tenhle seriál. Je to tradičnější forma, než bláznivý montypythonovský kaleidoskop, ale nepřekonatelných fórů je tu spousta. Palin dokonale zvládá nejrůznější parodické role a Kaiser ho famózně dabuje. Přitloukání nováčků, vzrušující debaty o lopatách, velmi nestydatý kmen z pohoří Naga, portské podávané zleva doprava a další neuvěřitelné gagy a nápady. Vrcholné dílo světového humoru. (21.07.2009)

Když jsem byla malá, tak se mi to hrozně líbilo. Hlavně příběh s pařátem. Dneska už je to pro mě slabých pět, takže mu dám silné čtyři hvězdičky (logicky, že jo?) I přesto, že je seriál plný Michaela Palina (mého nej-montypythona). Dojem mi trochu zkazil i dabing - než jsem si na Kaisera zvykla, bylo půl seriálu pryč... (01.07.2010)

V některých komentářích se objevují věty typu "Opět mě nezklamali" nebo "Létající cirkus byl lepší". Bylo by fajn upřesnit si, že ten, kdo nezklamal, nebyli Monty Pythoni, protože ta díla, kde se objeví nejméně dva bývalí Pythoni, jsou automaticky vydávána za kolektivní práci legendární šestky, i když se všeobecně neví, že tihle talentovaní tvůrci měli četné bokovky už v době společného působení a s výjimkou Grahama Chapmana dokázali úspěšně pokračovat v sólové práci, ke které běžně zvali jednotlivé kolegy ze skupiny. Nejinak tomu bylo i v případě Neskutečných historek, které jsou společným dílem Michaela Palina a Terryho Jonese. Ten se sice objevil pouze v prvním díle, ale jeho scénáristický rukopis historky silně ovlivnil. Narozdíl od dadaistických skečů bez pointy nebo anarchistického způsobu herectví z montypythonovských seriálů mají Neskutečné historky klasickou strukturu s pointou a příběhem, přičemž si utahují jednak z jednotlivých oblíbených žánrů, ať už jde o klukovské příběhy, horory, klasické detektivky, špionážní thrillery nebo adventury, zároveň ale parodují typické britské zvyky a poměry, jako je silné třídní rozdělení, snobství, britská výlučnost nebo láska k fotbalu. Opět se tam projevuje výjimečný smysl pro nadsázku, absurditu a zesměšňování "svatých" ikon a tradic. Pro mě perfektní záležitost, kde každý z jednotlivých dílů s výjimkou Zlatého Gordona, který se věnuje pro mě poněkud odtažitému fotbalu,můžu bez problémů ohodnotit pěti hvězdičkami. Michael Palin opět dokazuje, že je z celé šestice Monty Pythonů nejlepší herec. Celkový dojem: 95 %. (07.01.2012)

Po prvním dílu (který se nakonec ukázal jako nejslabší) jsem se rozhodoval mezi *** a ****, ale s dalšími už jsem takový problém neměl. Musím ovšem říct, že jsem si potřeboval zvyknout na Kaiserův (nic proti Oldovi) dabing. Humor Historek se sice taškařicím z Létajícího cirkusu nevyrovná, ale jeho stopa je více než znát a člověk má občas pocit, že sleduje nějaké vystřižené scény. Nejlepší část těžko vybrat - jednotlivé díly jsou totiž dost různorodé, ale vždycky roztomilé variace na špionážní thrillery, christieovskou detektivku, horory od Poa, válečné, dobrodružné filmy i gangsterky... Takže nakonec uděluji čtyři silné hvězdy.__P.S. John Cleese mě v dílu Zlatý Gordon rozesmál skoro k slzám - a ani s tím neměl moc práce. (12.10.2009)